|
Barma (Myanmar) - Mandalay město |
 toto poslední královské hlavní město bylo založeno teprve před 150 lety, dnes je druhým největším městem v zemi a je naprosto jiné než Yangon. Mandalaj je tišší a klidnější, leží rozložená na březích řeky Ayeyarwady (Irrawaddy) 695 km severně od hlavního města a její na sebe kolmé ulice jsou méně zaplněny auty a městskými autobusy přeplněnými cestujícími než vrzavými koly a rikšami. Všudypřítomný je zde prach, který pokrývá vše včetně palem.
Mandalaj se po otevření hranic s Čínou v 90. letech začala velmi rychle rozvíjet, přesto zůstává buddhistickým městem, kde žije 60% všech mnichů Myanmy, z nichž mnoho pobývá v poklidné oblasti s venkovskou atmosférou jihozápadně od centra. |
 Mandalaj je i přes mylné údaje o opaku relativně mladé město a jeho éra jako hlavního města posledního barmského království byla krátká. Většina pamětihodností a budov je tedy z poměrně nedávné doby, i když některé chrámy jsou výrazně starší než samo město. V této oblasti Myanmy byla po staletí hlavní města barmských království a z Mandalaje je snadné navštívit čtyři z nich, všechna již opuštěná.
 Král Mindon Min, předposlední vládce dynastie Konbaung, město založil v roce 1857 a započal jeho výstavbu a v roce 1861 sem z Amarapury přemístil sídlo země. Podle Mnyanmarské tradice byl nový palác postaven převážně z rozebraných dřevěných staveb předchozího paláce v Amarapuře. Období slávy města bylo krátké, krále Mindona vystřídal katastrofální král Thibaw Min a v roce 1885 byla Mandalaj obsazena Brity. Thibaw byl se svou neblaze proslulou královnou vyhnán do exilu a "střed vesmíru" nebo "zlaté město", jak se městu říkalo, se stalo pouze další základnou v britském impériu.
 Patnáct let po získání nezávislosti v roce 1947 byl život Mandalaje podobně jako ve zbytku země utlumen špatným socialistickým řízením Ne Wina a jeho pomocníků. Avšak po otevření tzv. "Burma Road", tedy mezinárodní silnice vedoucí přes město Lashio do Číny, zažívá město od 90. let hospodářský rozmach. Tento rozvoj je financován penězi pocházejícími z obchodu s rubíny, jadeitem a heroinem, který ovládají syndikáty národů Kačjin, Wa, Šan, Kokang a Číňané.
Počet obyvatel již překročil hranici 1 milionu a podél okrajů města se rozrůstají nové čtvrti, z nichž mnohé jsou osídleny chudými obyvateli původně žijícími v centru města. Ve městě dramaticky vzrostl počet Číňanů, kteří od doby uvolnění obchodu se severním sousedem Myanmy přicházejí ve velkých počtech. V posledních letech v centru města vyrostlo mnoho kancelářských budov, 10 podlažní hotely a obchodní domy.
|
 Rozlehlý areál paláce rozkládající se jižně od Mandalajské hory, je obklopen hradbami dlouhými 3,2 km a vysokými 8 netrů a je obehnán vodním příkopem širokým 70 m. Pro návštěvníky, ať už přijíždějí rikšou, autem či na kole, je určen pouze rýchodní vstup, kde silnice míjí vojenská kasárna a pokračuje dále k areálu královského paláce. Pokračování ...
|
 Mnoho návštěvníků zahajuje prohlídku města na 230 m vysoké Mandalajská hoře, která strmě vystupuje z rozlehlé pláně. Návštěvníci mohou dojet taxíkem po serpentině (údajně stavěné při zneužití nucených prací) do poloviny kopce, odkud nahoru vede výtah a dolů jezdící schody; cesta je pro rikši příliš strmá. Pěší výstup po schodech (bez bot) trvá kolem půl hodiny. Pokračování ...
|
 je často přezdívána "největší kniha světa" kvůli 729 mramorovým deskám (asi ale neprávem, protože ve vedlejší svatyni Sandamani Paya je jich mnohem více), je častým cílem místních věřících i turistů. Na deskách je vytesán text všech 15 knih Tripitaky, každá z desek je uložena v malé stupě. Paya byla stavěna od roku 1857, kdy byly zahájeny práce také na královském paláci. Pokračování ...
|
 byl v roce 1996 přestavěn při zneužití nucených prací, leží několik set metrů jižně od Kuthodaw. Tento kyaung, barmský buddhistický klášter, nechal postavit král Mindon v roce 1857, ve stejnou dobu jako Kuthodaw, jako tradiční barmskou klášterní dřevěnou stavbu na zděných základech, ale namísto obvyklé víceúrovňové střechy měla budova zmenšující se terasy. Pokračování ...
|
 Přímo na východ od kláštera Atumashi Kyaung stojí dřevěný klášter Shwenandaw Kyaung ("Klášter zlatého paláce"). Tento klášter je velmi zajímavý nejen jako příklad tradičního barmského dřevěného kláštera, ale také jako křehká upomínka na Mandalajský palác. Budova byla kdysi součástí palácového komplexu, král Mindon zde žil a také i zemřel. Pokračování ...
|
 leží jihovýchodně od Mandalajské hory, poblíž autobusové zastávky a silnice vedoucí vzhůru do kopce. Podobně jako svatyně Kuthodaw, která leží na východ a mimo hlavní silnici, je i v poněkud omšelé Sandamani mnoho štíhlých, bělostných stúp postavených na místě dočasného paláce krále Mindona.
Pokračování ... |
 Na jihozápadě Mandalaje nedaleko silnice směrem do Amarapura stojí stúpa Mahamuni Paya, jedna z nejuctívanějších buddhistických svatyní v Myanmě, známá také jako Payagyi neboli Velká Paya, či Rakhaing Paya. Tuto zlatou a karmínovou stúpu nechal původně postavit král Bodawpaya v roce 1784, kdy byla vybudována dlážděná cesta vedoucí z jeho paláce k východní bráně stúpy. Pokračování ...
|
|
|