Barma (Myanmar) - Tanintharyi Region

Počet obyvatel

Rozloha

Hlavní město oblasti

Vzdálenost od Yangon

Sousední státy a oblasti

Tanintharyi Region

Tato správní oblast byla až do roku 1989 okolnímu světu známa pod jménem Tenasserim a má dlouholeté obchodní vztahy s Indií (zejména s Coromandelem) a Středním Východem. Protože spolu s Thajskem sdílí poměrně úzký pás země oddělující Andmanské moře (Indický oceán) od Thajského zálivu, tato obchodní trasa zahrnovala Siam (Thajsko) a další národy východně od myanmských horských pásem na východě. Zvláště důležité trasy vedly přes Dawei a Myeik a po dlouhá léta před příchodem Britů koncem 19. století tento stát buď ovládali Thajci nebo alespoň inkasovali každoroční "výpalné" od jeho obyvatel.
Většina populace žijící v této správní oblasti jsou Bamarci a podskupiny Daweiců a Myeičanů, které mají vlastní dialekt, kuchyni apod. Také zde žije velký počet Monů, ve velkých městech nebo v jejich blízkosti najdete Kayiny (často křesťanského vyznání) a Indy (obvykle muslimy), stejně jako Thajce a mořské kočovníky nebo Salony, kteří obývají ostrovy u pobřeží. Perlové farmy na ostrovech v této oblasti založené ministerstvem hornictví produkují zajímavé množství perel.

Dawei (Tavoy)

Navzdory přítomnosti univerzity je Dawei stále ospalé, tropické, přímořské město, teprve nedávno propojené se zbytkem Myanmy silnicí a železnicí. Pro cizince je ovšem stále přístupné jen letecky, takže sem zavítá jen pramálo turistů. Oblasti na západě a severu města jsou osázeny rýží, na východě se rozkládá džungle. Některé stavby ve městě jsou architektonicky docela zajímavé. Je zde řada dřevěných domů, skromnější bungalovy s doškovými střechami a pár koloniálních sídel z cihel a štuku. Když k tomu připočtete ještě několik estetických zásahů "Východního bloku", máte zajímavý architektonický mix.

Vysoké, štíhlé cukrové palmy, kokosové palmy, banánovníky a další ovocné stromy spolu se spoustou splývajících orchidejí, které jsou všude kolem, tvoří dohromady z Dawei velmi zelené město díky hojným každoročním dešťům, které se snášejí na jižní polovinu oblasti Tanintharyi. Navzdory své odlehlosti, nebo právě díky ní, se stalo Dawei významným buddhistickým centrem.

Stovky obyvatel Tanintharyi uprchly raději do Thajska, než aby pracovaly na 160km dlouhé železnici z Ye do Dawei, která byla z větší části dokončena v roce 1998.

Dawei se nachází také blízko počátku mohutného, 700 km dlouhého plynového potrubí Yadana, kterým putuje zemní plyn z ložisek v zálivu Mottama do provincie Ratchaburi v Thajsku. Vzhledem k tomu, že plynovod má strategický význam, je v okolí Dawei soustředěno velké množství vojáků.

A protože je pár hodin po silnici od Dawei leží Bangkok, hovoří se o rozvoji místních pláží, které by mohly, pokud jde o zahraniční turisty, dobře konkurovat Ngwe Saung a Ngapali na západě země. Nicméně dokud bude celá oblast politicky nestabilní, nic nelze v tomto směru očekávat.

Myeik (Mergu)

Ani do Myeiku nejezdí přiliš zahraničních návštěvníků. Po pravdě řečeno, ani tu toho není mnoho k vidění. Těm, kteří se sem přece jen dopraví letadlem či lodí, se dostane spousty přátelských pozorností. Donedávna byl Myeik, situovaný na poloostrově, který vybíhá do Andamanského moře, dosti malebným přímořským městečkem s velkým množstvím architektonických stylů. Narůstající tok peněz vzhledem k vývozu mořských úlovků do Thajska zde způsobil v 90. letech minulého století malý stavební boom. Mnoho starých budov bylo nahrazeno moderními. Navíc v roce 2001 lehlo velké množství zbývající staré architektury popelem při požáru města. Snahy o znovupostavení těchto domů z větší části podlehly účelovosti.

Britové oblast okupovali po první anglo-barmské válce v roce 1826, a tak se Myeik spolu se Sittwe stal jedním z prvních myanmských měst, která byla připojena k britské Indii. Japonci sem vtrhli v roce 1941, ale v roce 1945 se vrátil Myeik do britských rukou, z nichž v roce 1948 obdržel nezávislost.

Kawthoung

Když sem přijedete z jiného místa v Myanmě, pravděpodobně se leknete při pohledu na cizince v plavkách či bikinách, kteří sem vyrazili na jednodenní výlet z thajského Ranongu. Přejdete-li v tomto místě mezinárodní hranici, máte pocit, jako byste se posunuli o padesát let v čase. Kawthoung, ležící na nejjižnějším výběžku pevninské Myanmy 800 km od Yangonu a 2000 km od nejsevernějšího místa země, dělí od Thajska pouze široké ústí řeky Pagyan.

Hlavní činností ve městě je obchodování s Thajskem, dále rybolov, pěstování gumovníků a kešu ořechů. Mezi Barmánci je Kawthoung známý tím, že odsud pocházejí nejlepší kickboxeři v zemi. Většina místních občanů hovoří jak barmsky, tak thajsky. Mnoho obyvatel Kawthoungu, kteří se zde narodili a vyrůstali, zejména pokud jde o příslušníky velké muslimské komunity, také hovoří jazykem pašu, což je dialekt tvořený směsicí barmštiny, thajštiny a malajštiny.

Pár iniciativních podnikatelů si zvolilo Kawthoung jako základnu pro výlety lodí ke stovkám ostrůvků nedalekého souostroví Mergui.

Mergujské souostroví

Hodnotu všech místních produktů - guma, dary moře či vlaštovčí hnízda - však daleko převyšuje obrovský a téměř nevyužitý potenciál souostroví Mergui, spočívající v plážích a možnostech ekoturistiky. Místní tvrdí, že se souostroví skládá téměř ze 4000 ostrovů, - ačkoli britští zeměměřiči jich identifikovali pouze 804. Většina z nich je neobydlených, pár z nich je domovem mořských nomádů -kočovníků plavících se od ostrova k ostrovu, kteří zastavují, jenom aby si opravili lodě a rozhodili sítě. Tato etnická skupina, které se v barmštině říká Salon, v thajštině chao náam, v malajštiné orang laut či orang basin a která sama sebe nazývá Moken nebo Maw Ken (plavící se po moři), mohla být prvními, kteří žili na území dnešní Myanmy. Mokenové se prý za pomoci kamenů, přivázaných jako zátěž k pasu, dovedou potopit do hloubky až 60 m, při čemž dýchají hadičkou, jejíž otvor je nad hladinou.

Na ostrovech probíhá výzkumný program delfínů, ale tam turisté přístup nemají. Ze státních peněz se v současné době staví most z ostrova Palau Ton Ton na pevninu. Při odlivu je možné doplavat nebo dojet na kajaku do veliké jeskyně na ostrově Kyet Mauk, kde si můžete prohlédnout útesové ryby a hady. Na ostrově Lon Khuet se asi 80 lidí živí tím, že v jeskyni pěstuje vlaštovčí hnízda. Hnízda jsou umístěna ve velkém výklenku v horní části jeskyně, kam se dostane i trocha slunečního svitu a vytváří tak úžasnou scenérii.

Sea-gypsy festival (Svátek mořských nomádů) se koná ve druhém únorovém týdnu ve vesnici Ma-Kyon-Galet na malém ostrově nedaleko Lampi.

Na žádný z ostrovů neexistuje pravidelná doprava, snad s výjimkou těch nejbližších, a pronájem lodí je drahý.

Naproti kawthoungské přístavní promenádě leží nejjižnější ze všech merguiských ostrovů - Mwedaw Kyun, který zdobí dvě pozlacené zedi.

Dále od pobřeží se nachází Lampi Kyun, který je zřejmě jedním z nejméně narušených přírodních prostředí v jihovýchodní Asii. Proto byl také vyhlášen národním parkem. Je 90 km dlouhý a 5 km široký. Jeho rozeklaný hornatý povrch je porostlý lesy a svlažují jej dvě nevysychající řeky, které se vlévají do moře na západním pobřeží. Žijí zde orli mořští (s bílým břichem), luňáci, papoušci, zoborožci, giboni, makakové Macaca irus, letuchy, cibetky, tygři, levharti bengálští, divočáci, jeleni, mořské vydry, krokodýli a kaloňové. Někteří přírodovědci se dokonce domnívají, že ve vnitrozemí ostrova se mohou nacházet i dosud neznámé druhy zvířat nebo zvířata, která v ostatních částech jihovýchodní Asie již vyhynula, jako např. nosorožec sumatránský nebo krátkosrstý asijský buvol. Několik turistických kanceláří sídlících v Phuketu provozuje turistické exkurze a výpravy po řece na Lampi.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Zájezdy Barma

Víza Barma

Ceník - aktuální ceník všech zájezdů

Letenky - rezervace letenky

Objednávka zájezdu - formulář pro nezávaznou objednávku

Hotely - přehled doporučovaných hotelů