|
 mají tendenci tendenci být mnohem rozmanitější než buddhistická, a to částečně proto, že je možno vybírat z většího počtu božstev a částečně i proto, že bohové mohou mít rošťácké i zlomyslné povahy a vyskytují se v mnoha bizarních inkarnacích. Základem hinduistické filozofie je, že každý objekt může být viděn jako světské vyobrazení, ztělesnění nebo symbol božstva. A tak ikonografie zahrnuje abstraktní znázornění (jako je např. Šivův falický symbol lingam) i figurativní zobrazení. Třebaže ryzí hinduismus ustupuje z Thajska společně s odchodem Khmérů, ikonografie přetrvala, neboť Thajci začlenili hinduistické motivy do národního náboženského systému a pokračovali tak ve vytváření soch tří hlavních hinduistických božstev - Brahma, Višnu a Šiva - a některé z mytologických příšer jsou ztvárňovány i v moderním umění. Zde si představíme nejznámější božstva:
|
 (thajsky Phra Narai) se vždy těšil veliké oblibě: jeho role "ochránce" se stala ztělesněním reprezentujícím stabilitu a altruistickou lásku. Višnu je většinou ztvárňován jako božstvo, ale má i mnoho lidských a zvířecích inkarnací. Pokud je Višnu zobrazován jako božstvo, potom je obvykle znázorňován s korunou a čtyřmi pažemi, jeho ruce drží lasturu (kterou mu darovali démoni), disky (používané jako zbraň), hůl (symbolizující sílu přírody a času) a lotosový květ (symbol radosti, rozkvětu a obrození).
|
Deset vtělení (manifestací, avatarů) boha Višnu: |
Uvádí se deset nejslavnějších avatárů Višnua (devět se již objevilo na zemi a poslední, desátý, má teprve přijít). V každé z těchto inkarnací Višnu nějakým způsobem zachraňuje svět.
1. ryba
2. želva
3. kanec
4. Narasimha
5. trpaslík
6. Ráma se sekerou (Parašuráma)
7. Ráma
- (thajsky Phra Rám) je v Thajsku nejoblíbenějším. Jako ztělesnění dokonalého mužství a dospělosti je Ráma superhrdinou epických příběhů Rámajány, které se v jednotlivých výjevech objevují na reliéfech a nástěnných malbách ve všech hinduistických (často i v naprosto ortodoxně se tvářících buddhistických) chrámech v Thajsku. V malovaných portrétech můžete obvykle Rámu rozpoznat podle jeho zelené tváře.
8. Krišna
- (thajsky Phra Krisná) který je v západních zemích známější než Ráma, ale na území celého Thajska se všeobecně vyskytuje řidčeji. Krišna je obvykle charakterizován jako koketní, na flétnu hrající, modrolící pasák krav, který většinou pozvedá horu Govadhanu (stejně tak jak je ztvárněn na reliéfu v Phimai), ale Krišna je zároveň rozhodující postavou v eposu Mahábhárata.
9. Buddha
- (thajsky Phra Putcha) což vás možná trošku zmate - tradice této inkarnace pochází z doby před mnoha stoletími a měla zřejmě zabránit přestoupení věřících na buddhistickou víru.
10. Kalki |
 Vušnuovou manželkou či družkou (šakti) je Lakšmí, bohyně štěstí, která Višnua doprovází v jeho inkarnacích (jako Rámova žena Síta, Krišnova partnerka Rádha) atd.
|
 Višnu je často znázorňován sedící obkročmo na garudovi, mytickém stvoření, které je z poloviny člověkem a z poloviny ptákem. Garuda je i bez Višny na svém hřbetě velmi důležitým stvořením - symbol síly, který je často uváděn, jak "podpírá" chrámové budovy.
Garuda je také thajským státním znakem. |
 (thajsky Phra Phrom). Sochy a vyobrazení Brahmy (stvořitele) jsou poměrně velmi zřídkavé.
Brahmá bývá nejčastěji zobrazován se čtyřmi hlavami, čtyřmi obličeji a čtyřma rukama. Každá z hlav recituje jednu z Véd. V žádné ze svých rukou (většinou) nedrží zbraň, což je jinak pro hinduistické bohy typické. V první ruce drží žezlo, které tvarem připomíná lžíci, což poukazuje na to, že je bohem oběti a touto lžící lije obětované máslo (ghí) do ohně. V další ruce drží nádobu na vodu, která odkazuje na prvotní živel. V třetí ruce drží růženec, kterým určuje čas vesmíru (někdy bývá růženec nahrazen lukem). V poslední ruce nejčastěji drží Védy a někdy také lotosový květ.
Jindy je zobrazován jako červený vousatý muž se čtyřmi tvářemi. Má osm rukou, v nichž drží čtyři védy, žezlo, džbán s vodou z Gangy, obětní lžíci, někdy také šňůru perel, luk a lotosový květ.
Zřejmě nejznámější je socha ve Svatyni Erawan v Bangkoku.
|
 Jeho dcerou a zároveň manželkou je bohyně Sarasvatí, která je patronkou učenosti, literatury a umění. Jedním z jeho synů je Manu, který byl prvním člověkem. Její jméno znamená doslova "plynoucí". Díky ní prý vznikl i sanskrt a písmo dévanágarí. Jako jízdní zvíře jí slouží labuť, popř. páv či papoušek. Jméno Sarasvatí nese i posvátná řeka známá z Véd, jež se podle tradice stéká v podzemí s Gangou a Jamunou v Prajágu, dnešním Iláhábádu.
|
 Brahmovým jízdním zvířetem je labuť, někdy podobným huse, kterému se říká hamsa.
|
 (thajsky Phra Siva) neboli ničitel je tím nejvrtošivějším členem panteonu. Je znám svým do extrémů zabíhajícím chováním a je symbolem plodnosti, obrovské energie a síly. Jeho božská podoba je typická čtyřmi, osmi nebo deseti pažemi, v rukou občas drží trojzubec (reprezentuje stvoření, ochranu a zmar) a buben (rytmus stvoření). Jeho nejznámější role je Nataraja, Pán tance, kdy je obvykle zobrazován ve stylizovaném postoji s nohama ohnutýma do baletní pozice a všemi pažemi vztyčenými nad hlavu. Tři pruhy na jeho čele rovněž identifikují Šivu nebo některého z jeho následovníků. V abstraktní formě je znázorňován lingamem nebo falickým sloupem (nachází se v srdci každého khmérského chrámu na severovýchodě země). Lingam je především symbolem energie a božské síly a znázorňuje také plodnost, zejména pokud je zobrazen ve vertikální pozici v nádobě tvaru vulvy, která je známá pod označením yoni. Yoni sloužila také jako nádržka na svěcenou vodu, kterou věřící polévali lingam.
|
 byla Šivova žena - matka jeho syna Ganeši.
|
 (thajsky Phra Kchanét). Šivův syn zobrazovaný se sloní hlavou. Příběh o tom jak přišel k sloní hlavě najdete v hinduistických legendách.
|
 je býk, na kterém podle hinduistické mytologie jezdí bůh Šiva. Socha Nandiho se objevuje naproti vchodu do vimány hinduistických chrámů zasvěcených Šivovi. Existují však chrámy, které jsou zasvěceny pouze Nandimu samotnému. Nandi je uctíván ženami jako symbol plodnosti. Původně byl Nandi zvláštní bůh civilizace údolí Indu. Posléze se z Nandiho stal dopravní prostředek Šivy, jeho hlavní následovník a vůdce jeho vojsk. V šivaismu je Nandi uznáván též jako duchovní vůdce (guru).
|
 Přední místo védského pantheonu (starohinduistická božstva) náleží Indrovi, který je atmosférickým bohem (tzn. vládne hlavně počasí) a bohem válečníků. Indra je z védských božstev nejznámější (možná jako jediný). Bývá často zobrazován v zelené barvě a v ruce drží nebesský blesk (trojzubec).
|
 Královský tříhlavý slon Erawan se obvykle objevuje jako oblíbené vozítko boha Indry. Čtyři sochy tohoto slona najdeme ve vrcholu prangu chrámu Wat Arun v Bangkoku. Obrovitou sochu pak v Muzeu Erawan v Samut Prakan.
|
 je gigant zahánějící zlé duchy. Často se objevuje u vchodů chrámů. Nejznámější stojí ve Wat Phra Kaeo v Bangkoku.
|
 je půvabné stvoření napůl žena napůl pták, kterého určitě potkáte také v Královském paláci.
|
 s tím se zřejmě setkáte nejčastěji. Je to král hadů žijící v podzemí - míval až sedm hlav a jeho vyobrazení se objevují často na balustrádách schodišť a to jak v buddhistických, tak i v hinduistických chrámech.
|
|
|