|
Rama IV. - Král Mongkut (1851-1868) |
 Thajsko mělo monarchii po celá staletí. V kritickém období se Thajci vždy semkli kolem svého milovaného Krále. V čase míru byl zase Monarcha vždy centrem a pilířem víry. Tato láska a loajalita vůči Králi je jedním z důvodů, proč Thajsko zůstalo vždy nezávislou zemí. Toto zbožňování nabylo nebývalého rozmachu zejména v období Dynastie Chakri.
|
 Jeho Majestát Král Mongkut se narodil ve čtvrtek 18. října 1804. Byl druhým synem Phra Buddha Lertla Naphalai (Rama II) a Královny Sri Suriyendra (jejich prvorozený syn zemřel při porodu v roce 1801). Princi Mongkutovi bylo pět let, když jeho otec v roce 1809 vstoupil na trůnu. V dopise svému americkému příteli, před tím než on sám dosáhl trůnu, Princ Mongkut vysvětluje své jméno a titul následuvně: "Chao" odpovídá anglickému slovu "pán" nebo latinskému slovu dominus. "Fah" znamená nebe, ale když se použije s osobním jménem, stane se adjektivem zvýraznění, nebo ekvivalentem k výrazu "vysoký jako jako nebe". Mongkut tím má na mysli "korunu". Jméno Chao Fah Mongkut pak znamená "Princ vysoké koruny" nebo v anglické terminologii "Jeho královská výsost Korunní Princ". Když se pak Jeho královská výsost Korunní Princ Mongkut stal Králem, byl obecně znám v Siamu jako "Phra Chom Klao", ale cizinci ho vždy nazývali jej Mongkut. Až do věku devíti let žil Princ Mongkut ve starém paláci v Thon Buri. Bylo mu poskytnuto tradiční vzdělání hodící se k Siamskému Korunnímu Princi, který se připravuje na roli krále. Jeho studia zahrnovala literaturu a poezii v siamštině a Pali - starověkém jazyku buddhistického náboženství. Učil se také historii a starověká válečná umění, která zahrnovaly použití mnoha druhů zbraní včetně jezdeckých slonů a koní. Učil se pravidlům buddhismu zahrnujícím Deset dokonalostí (parami), to jest: dobročinost, mravnost, odříkání nebo oproštění se od smyslných potěšení, moudrost, úsilí, odolnost snášet utrpení, pravdomluvnost, rozhodnost, laskavost a vyrovnanost. Již v útlém věku 12 let byl Princi Mongkutovi jeho královským otcem přiřazen úkol starat se o ozbrojené síly. Pomáhal svému strýci a dohlížel na usídlování Monských uprchlíků, kteří přicházeli do Království z provincií Tak, Uthai Thani a Kanchanaburi.
|
V žlutém rouchu buddhistického mnicha |
 Když bylo Princi 14 let, vstoupil jako mnich do kláštera a prvních sedm měsíců strávil ve Wat Mahathat nedaleko Grand Palace. Poté, když mu bylo 20 let, vstoupil do mnišského řádu v Chrámu Smaragdového Buddhy, ale později se stěhoval do menšího a klidnějšího chrámu na okraji města - do málo známého Wat Samorai, kde předpokládal, že by mohl lépe pokračovat v poznávání Buddhismu. Dva týdny po vysvěcení Prince Mongkuta zemřel Jeho Majestát Král Phra Buddha Loet La Naphalai a v duchu Siamské tradice shromáždění princů a vysokých úředníků vybralo za nástupce Mongkutova nevlastního bratra Prince Chesdabodina jako příštího Krále. Ironií je, že to bylo období Mongkutova mnišství, které vyžadovalo, aby učinil slib chudoby a odříkání a koneckonců mu to dalo dobrou možnost porozumět chodu státu. Dovolilo mu to setkat se s lidmi všech vrstev, od těch nejpokornějších až k elitě, Thajce stejně jako cizince. Cestoval bos různými oblastmi království, závislý na milodarech jídla a ostatních životních potřeb. Od Thajců získal neocenitelný přímý náhled na jejich život. Od cizinců získal důležité informace o vnějším světě, obzvláště o technologiích a o vědách.
|
 Když v roce 1851 zemřel Jeho Majestát Král Nang Klao (Rama III), zvolila Korunovační Rada Prince Mongkuta jako jeho nástupce. Když hovořil o svém rozhodnutí přijmout tuto volbu, říkal mírně že tak učinil jen proto aby se stát vyhnul potížím a že nerad opouští roucho mnicha. Ale jakmile se stal Králem, okamžitě začal zavádět reformy, které by přiblížily zemi západním zvyklostem. Brzy po jeho korunovaci, jmenoval svého zástupce (Maha Uparaja). Vybral si svého rodného bratra, Prince Chutamani. Tím se vrátil k tradici Ayutthayského království a následoval příkladu daného Králem Naresuanem v jmenování svého mladšího bratra jako zastupujícího Krále. Byl to obřad nádherou se shodující téměř s korunovací. Princ Chutamani se tak stal známý jako Jeho Majestát Král Pinklao. Zabýval se hlavně v národní obranou, zvláště námořnictvem a artilérií. Protože Král Mogkut byl už sběhlý v angličtině, byl nespokojený, že ostatní členi dvora nejsou podobně vzděláváni v tomto cizím jazyce. Ne dlouho poté co vstoupil v roce 1851 na trůn, dostali dva misionáři Dr.Bradley a Dr.Jones dopis od Velkého Komorníka, ve kterém jim sděluje přání Jeho Majestátu, aby se dámy u dvora naučily anglicky a žádá je o pomoc, aby našli vhodné učitele. Misionáři vyslali své manželky Mrs.Bradley a Mrs.Jones a třetí ženu Mrs.Stephen Matton do královského paláce, aby dávaly lekce angličtiny. 13. srpna 1851 byla otevřena třída pro mladé dámy ve věku 16 až 21 let. Brzy byly doplněny princeznami od dvora Krále a třída se rozrostla na počet 30 žáků. Ale po třech letech byly lekce zastaveny, protože studenti byli znudění jednotvárným učením náboženských textů a obrazů z bible, v čemž viděli úsilí převrátit je na křesťanství. Proto pak Král poslal dopis svému konsulovi v Singapuru, aby najal učitele angličtiny s podmínkou že se zdrží výuky náboženství. V roce 1862 nato přijíždí do Bangkoku učit angličtinu děti Krále Siamu Mrs.Anna Leonowens. Setrvala tu nakonec čtyři roky.
|
 Během svého řeholnického života studoval král Mongkut západní vědy a také západní a východní jazyky. S těmito zkušenostmi zamýšlel otevřít Siam západu. Tímto otevřením zachránil Thajské království pravděpodobně před údělem kolonie Francie nebo Británie. Tím, že učinil významné ústupky, protože odhadl co si Evropané myslí a potřebují, nestalo se jeho království cílem dobyvatelů. Velice správně pochopil, že nejdůležitější záležitostí je udělení práva volného obchodu Evropě. Začíná výstavba pokročilého infrastrukturního systému. Ten se soustředí zejména na silnice (přeprava doposud byla hlavně po kanálech ). Nejvýznamnější je stavba Charoen Krung neboli Nová silnice podél řeky Chao Phaya v Bangkoku. 11. září 1863 se Kambodža, ačkoli byla v předchozích desetiletích vazalem Siamu, stává francouzským protektorátem na základě výsostné dohody uzavřené mezi kambodžským králem Norodomem a Francií. Siam přestává vybírat daně a poplatky od Kambodži, uznává zemi jako francouzský protektorát a anuluje všechny dřívější dohody mezi Siamem a Kambodžou. Nicméně, kambodžské provincie Battambang a Seemap hraničí s Thajskem byly akceptovány a uznány, že nadále patří k Siamu. Ztráta Kambodži se tak stala prvním z dlouhé řady územních ústupků, kterými mimo jiné Thajsko zaplatilo za to že nebylo kolonizováno.
|
 Jeho Majestát Král Mongkut byl velmi vzdělaný v astronomii. Správně vypočítal čas a místo úplného zatmění slunce, které nastalo 18. srpna 1868 a určil vzdálenou vesnici na jihu Malajského poloostrova v provincii Prachuap Khiri Khan, jako místo kde může být jasně pozorováno. Král pozval mnoho hodnostářů, včetně guvernéra Singapuru. Francouzská vláda poslala velkou skupinu vědců. Úplné zatmění slunce, které trvalo šest minut a 46 sekund, nastalo přesně jak Král předpovídal a evropští vědci připustili, že je oslnivý matematik a skutečný astronom. Krále, který se až do pokročilého věku usilovně učil angličtině a stal se expertem v západních vědách, nicméně potkal smutný konec. Královský pavilón pro pozorování zatmění byl postaven na proláklině zamořené komáry. Brzy po návratu do Bangkoku král i jeho nejstarší syn Princ Chulalongkorn, který s ním sledoval zatmění, vážně onemocněl malárií. Jeho stav se rychle horšil a 1. října podal demisi. Zemřel v noci 18.října 1868. Bylo to v den jeho 64. narozenin. Zanechal po sobě 39 synů a 43 dcer od 39 manželek.
|
|
|