|
Nong Khai - Bang Fai Phaya Nak |
 Nága je původně hinduistická mytologická bytost spjatá s vodou. Název je odvozen ze sanskrtského slova pro hada či draka, což odpovídá stylu jakým bývá zobrazován: Tělo má pokryté velkými šupinami jako obrovský had (kobra), nebo drak (v tom případě má 4 nohy s velkými drápy). Hlava má velké zuby a vypadá obvykle jako dračí, nebo hadí - někdy mívají i více hlav 3, 5 nebo 7. Barva a barevné kombinace těla mohou být jakékoliv. Nága je schopna vzít na sebe lidskou podobu a nebo být neviditelná.
 Obecně jde o polobožské bytosti s nadpřirozenými schopnostmi, jenž se dožívají tisíců let. Za nejvyššího krále nagů je považován védský Varuna, bůh bouří. Významné místo si nágové získali i v buddhismu, zejména máhajánovém. Král nágů Mučalinda již na počátku chránil Buddhu před deštěm a nágové obecně vystupují jako ochránci Buddhovy nauky. Navíc, posvátné máhajánové texty jsou prý přechovávány právě v říši nágů. Théraváda je však považuje za příliš ovládané jejich zvířecí stránkou (hněv, nevědomost a chtivost) a upírá jim možnost dosáhnout osvícení.
 Jsou považováni za ochránce hory Suméru, kde chrání dévy před útoky démonů. Mnoho z nich také žije v lidmi obydlených končinách, u vodních zdrojů či v jeskyních. To je vůbec nejdůležitější charakteristikou nágů - jsou to vodní bytosti, ochránci pramenů, řek, studen a jsou to také strážci pokladů. Umí přivolat déšť a tím tedy i plodnost, ale zároveň způsobují pohromy jako povodně či sucha. Dle lidové tradice se chovají tak, jak se lidé chovají k nim. Jejich dalším charakteristickým rysem je pak zvědavost.
Autorem tohoto odstavce je Václav Pavlát |
Nága z Mekongu je ve skutečnosti sleď z Kalifornie! |
 Místem, kde Nága skutečně žije je podle drtivé většiny Thajců řeka Mekong. Ta tvoří několikset kilometrů přirozené hranice mezi Thajskem a Laosem. Zejména v provinciích při řece, ale také ve spoustě barů po celé zemi se setkáte s fotografií na které téměř třicet vojáků drží obrovskou rybu. Na snímku je popisek "Queen of Nagas" a dále, že pochází z 27.června 1973 z americké základny na Mekongu v Laosu. Nikomu ale není divné, že Američané neměli v Laosu nikdy žádnou takovou  základnu a od března 1973 byly všechny bojové jednotky staženy i z Vietnamu!
Snímek pochází ve skutečnosti z roku 1976 z námořní základny Naval Amphibious Base Coronado v Kalifornii. Není na něm říční ryba (natož Nága), ale Hlístoun červenohřívý (Regalecus glesne), poměrně vzácná mořská ryba přezdívaná "Král sleďů", kterou tehdy vyvrhlo moře na pláž u základny.
Tuhle realitu letitého hoaxu ovšem Thajci zuřivě odmítají a snímek považují za nezvratitelný důkaz existence Nágy. |
Bang Fai Phaya Nak - ohnivé koule a dech Nágy |
 Bang Fai Phaya Nak je legendami opředený zvláštní úkaz. Na konci buddhistického půstu (první noc jedenáctého měsíce lunárního kalendáře) vystupují z řeky Mekong do výše několika desítek metrů ohnivé koule velikosti až basketbalového míče. Jsou nejlépe viditelné z nábřeží Phon Phisai a Rattanawapi. Podle jedné z četných legend je právě tento úsek řeky domovem mýtického hada Naga, který je údajným původcem ohnivých koulí. Podívaná je každoročně sledována z břehů staitisíci lidí a je propírána sdělovacími prostředky, které se ji snaží vysvětlit nesčetnými způsoby a najít materiální základ. Thajci se obecně spokojují s vysvětlením, že je to prostě jeden z mnoha zázraků, které se v království běžně  vyskytují. Uspokojivé vysvětlení stále ještě nebylo nalezeno a každoročně se tu koná stěhování národů a 50-ti kilometrové dopravní zácpy na cestě k řece.
Nábřeží je přeplněno stánky s občerstvením a suvenýry, na nejlepších místech jsou dokonce postavené jednoduché tribuny. Diváci v dychtivě rozjařené náladě fotí a natáčejí stoupající koule a celou atrakci doplňují nekonečné výbuchy rachejtlí a ohňostrojů. Festival doprovázený chrámovými obřady, procesími a závody lodí trvá dva dny. |
 Existuje spousty svědectví, že ohnivé koule jsou vidět i v jiném období než na přelomu října a listopadu - a to v květnu. Oba termíny korelují s postavením Slunce, kdy je mu Země nejblíže. A také se neobjevují jen na jednom místě, ale v úseku dlouhém zhruba 45 km. Někteří také tvrdí, že chrám Wat Luang v Phon Phisai disponuje staletí starými písemnými záznamy o koulích. V chrámu se dají ale skutečně spatřit jen obskurní artefakty pocházející údajně z těla Nágy. Místní obyvatelé se houfně dušují, že koule vídají po celý život, stejně jako jejich rodiče a prarodiče. Faktem ale je, že před rokem 1990 se jednalo jen o lokální tradici a o  existenci koulí před tímto datem nejsou k dispozici žádné věrohodné důkazy. Od té doby se dostává festival postupně do módy a stává se celonárodní posedlostí a fenoménem statisíců účastníků snažících se vyfotit a nafilmovat tento zázrak. To ale i přes ty statisíce aparátů není úplně jednoduché a kvalitních snímků a filmových záznamů, ze kterých by se dalo něco průkazného vyčíst se jakýmsi dalším zázrakem nedostává...
Nevěřící Tomášové a zlí jazykové dokonce tvrdí, že nebýt festivalu Bang Fai Phaya Nak nebyl by žádný jiný důvod navštívit Nong Khai. |
 V roce 2002 thajská nezávislá televize iTV odvysílala pořad ve kterém uvedla, že na svědomí maí tyto úkazy vojáci laoské armády střílející z laoské strany. Pořad způsobil ohromný rozruch, mohutné protesty místních obyvatel a diplomatickou roztržku s Laosem. Z řady filmových záběrů i ze současné doby se sice skutečně zdá, že některé koule vylétají z laoského břehu. Téhle teorii střelby ovšem odporují fyzikální zákony o rozdílné rychlosti zvuku a světla, navíc koule stoupají téměř bez zvuku.
|
 Ve stejném roce notně rozvířil veřejné mínění thajský film Mekhong Full Moon Party. Ten je postaven na tezi, že vše mají na svědomí mniši z chrámu Wat Luang Poh Loh, kteří vyrábí ohnivé koule a kladou je na dno řeky. Vysvětlení je to problematické, když uvážíme rozvodněný 800 metrů široký veletok a desítky kilometrů výskytu.
|
 V roce 2003 iniciovala thajská vláda výpravu pěti vědeckých týmů vybavených moderní technikou a termálními skenery. Jediné co se jim podařilo prokázat, byl vzestupný pohyb bublin v Mekongu. To je ale poměrně přirozený jev v proudící říční vodě. Výprava ovšem nevnesla žádné světlo do původu a složení bublin.
|
 Někteří thajští vědci zuřivě obhajují verzi, že se jedná o bubliny metanu nebo jiných plynů (fosfin a difosfin) vznikajících z tlejícího biologického materiálu na dně řeky. Bohužel řeka tady má písčité dno v podstatě bez usazenin. Z podloží také neunikají žádné magmatické plyny, což se prokázalo při geologickém průzkumu prováděném při stavbě nedalekého Mostu přátelství. Nehledě na to, že konstrukce o samovznícení plynu nad hladinou jsou neobhajitelné a neodpovídají způsobu, kterým se hořící koule pohybují. Za zmínku také stojí svědectví některých místních obyvatel, kteří uvádí, že dříve bývaly koule menší, pohybovaly se jinou rychlostí a hořely bílým světlem.
|
 Thajci jsou s vysvětlením, že to je prostě zázrak zcela spokojeni a každoročně máme k dispozici statisíce očitých svědků. Utajit před nimi po dlouhé roky jakoukoliv formu podvodu by byl opravdový husarský kousek...
|
|
|