Home > Mezistátní vztahy ČR-Thajsko > Historie zastupitelského úřadu

Thajsko - historie zastupitelského úřadu

Historie úřadu

zpracovala Lada Žáková Nathan v průběhu studijní stáže na ZÚ 15.10.2010

Diplomatické vztahy s Thajskem byly oficiálně navázány 15. března 1974. V tomto roce začal v Bangkoku fungovat československý zastupitelský úřad (ZÚ). Až do roku 1990 se ZÚ v Bangkoku skládal převážně ze zástupců obchodního úseku, v jehož čele byli Chargés d´Affaires ad interim, zatímco velvyslanci s pověřením pro Thajsko sídlili v barmském Rangúnu. Článek podává podrobnější informace o historii úřadu v Bangkoku, včetně původních sídel úřadu a seznamu velvyslanců a vedoucích úřadu.

Období po druhé světové valce 1945 - 1989

V důsledku změn v poválečném Thajsku, kde se r.1947 ujal moci prozápadní vojenský režim, a politických změn v Československu, kde se k moci dostala komunistická strana, zůstávaly česko-thajské vztahy po dlouhá léta na nízké úrovni. Československá vláda si ale uvědomovala ekonomický potenciál thajského trhu a v roce 1958 otevřela v Bangkoku obchodní oddělení (OBO)[1].

Thajská vláda poprvé navrhla navázaní diplomatických vztahů s Československém v roce 1969, ale z politických důvodů se československá vláda vrátila k tomuto návrhu teprve po skončení války ve Vietnamu a 17. ledna 1974 schválila smlouvu o vzájemných vztazích. Diplomatické vztahy s Thajskem byly oficiálně navázány 15. března 1974[2]. V tomto roce začal v Bangkoku fungovat československý zastupitelský úřad (ZÚ).

Až do roku 1990 se ZÚ skládal převážně ze zástupců obchodního úseku, v jehož čele byli Chargés d´Affaires, ad interim, zatímco velvyslanci s pověřením pro Thajsko sídlili v barmském Rangúnu[3]. První oficiální sídlo československého ZÚ/OBO v Bankoku se nacházelo v 7. patře budovy Silom na adrese Silom Road 197/1.

Prvním velvyslancem do Thajského království s residencí v Rangúnu byl pan Ladislav Jettmar (1975 - 1978), který byl později vystřídán panem Dr. Miroslavem Žemlou (1978 - 1981). Jejich zástupcem v Bankoku byl v té době Miroslav Lukáš (1975 - 1981). Po té byl československým velvyslancem jmenován pan Ing. Jozef Božek (1982 - 1986) a funkci obchodního rady a Chargé d´Affaires a.i. v Bangkoku plnil pan Ing. František Garaj (1981 - 1986). Posledním československým velvyslancem s residencí v Rangúnu byl pan Ing. Jaroslav Richtr (1986 - 1990) a jeho zástupcem na úřadě v Bangkoku byl pan JUDr. Michal Sorokáč (1986 - 1990). Za působení pana Michala Sorokáče se ZÚ/OBO v Bangkoku přestěhoval do nových prostor v Silom Building (bývalá Robinson Bldg.) na adrese 2 Silom Road, kde zůstal až do roku 1990 (obchodní úsek zde zůstal až do roku 1995)[4]

Období České a Slovenské federativní republiky 1990 - 1992

Po listopadové revoluci roku 1989 se zahraniční politika Československa výrazně změnila a otevřela se k rozvoji vztahů v zemích jihovýchodní Asie. "Změna orientace se příznivě projevila právě na "normalizaci" všestranných styků s Thajskem" (pan Ing. Jiří Bednář). V této době došlo k mnoha změnám týkajících se úpravy diplomatického zastoupení v zemích JVA, mezi které patřilo například uzavření velvyslanectví v Bangladéši, na Srí Lance a v Laosu. Dále došlo ke snížení diplomatického zastoupení v Barmě a posléze i k jeho zrušení.[5] Velvyslanectví v Thajsku tak převzalo zodpovědnost za diplomatické vztahy s Laosem (od r. 1990), Barmou (od r. 1993) a Kambodžou (od r. 1998).

Velvyslanectví ČSFR v Bangkoku bylo zřízeno v září 1990. Na začátku října 1990 byl do Thajska vyslán pan Ing. Jiří Bednář ve funkci Chargé d´Affaires a.i. a v diplomatické hodnosti rady 1. třídy, jehož prvořadým úkolem bylo zajistit vhodné a důstojné prostory pro ZÚ České a Slovenské federativní republiky. Tento úkol byl o to naléhavější, že nový ZÚ měl být představen novému ministru zahraničních věcí p. J. Dientsbierovi při jeho oficiální návštěvě Thajska koncem téhož měsíce[6]. Pan Bednář zajistil nájemní smlouvu pro kanceláře ZÚ a 2 byty (pro velvyslance a jeho zástupce) v budově Emerald (později Building One) v ulici Ruam Rudee Road (OBO v čele s panem Ing. Vojtěchem Ludvíkem zůstalo v Silom Bldg. na Silom Road). Na této adrese ZÚ působil až do 1. ledna 1993, kdy došlo k rozdělení federace.

Prvním a také jediným velvyslancem České a Slovenské federativní republiky se sídlem v Thajském království byl jmenován pan Mgr. Karel Stehno, který se oficiálně ujal funkce 9. dubna 1991 a setrval v ní až do srpna 1992. Po jeho odjezdu byl vedením úřadu opět pověřen pan Bednář. Pan velvyslanec Stehno se později zasloužil o založení Česko-thajské společnosti v Praze (1997) a jeho snaha o rozšíření Česko-thajských vztahů byla oceněna i thajskými státními představiteli, kteří mu v roce 2000 udělili cenu Friend of Thailand[7].

Období České republiky 1993 - přítomnost

Při rozdělování majetku připadla kancelář v Building One Slovenské republice a zástupci českého ZÚ se přemístili do prostor OBO na Silom Road. Pan Bednář byl ze své funkce odvolán k 10. říjnu 1993 a ZÚ převzal p. Podhajský (2. tajemník), který se stal vedoucím úřadu až do příjezdu nového Chargé d´Affairs a.i. pana Mgr. Bohumila Mazánka. Ten do funkce nastoupil 30. prosince 1993 a působil v ní do 10. ledna 1996.

Nově zrekonstruované kanceláře v Silom Bldg. však nesplňovaly požadavky ZÚ a proto byl pan Mazánek pověřen zajištěním nových vhodnějších prostor. K tomu došlo 4. září 1995, kdy se velvyslanectví České republiky (včetně obchodně ekonomického úseku) přestěhovalo do nově nabytých prostor v 71/6 Ruam Rudee, Soi 2, ve kterých působí dodnes.

10. ledna 1996 se funkce mimořádného a zplnomocněného velvyslance v Thajském království ujal pan Dr. Jan Bečka, který se jako první velvyslanec ČR v Thajsku snažil propagovat ČR mimo jiné i prostřednictvím celé řady kulturních akcí. Jeho manželka, dr. Stanislava Vavroušková, byla 7. května 2000 oceněna královnou Siirikit za svou dobročinnou činnost Medailí Červeného kříže 2. stupně. V oblasti česko-thajských vztahů se dr. Bečka aktivně podílel na přípravě textu Dohody o předávání pachatelů trestných činů a o spolupráci při výkonu trestních rozsudků, která byla podepsána v Bangkoku 26. dubna 2000. Po ukončení své mise v Thajsku, 12. května 2000, se dr. Bečka vrátil do Orientálního ústavu AV ČR, kde pracoval před příchodem na MZV (1995). Pan Bečka je autorem několika knih zabývajících se moderní historií Barmy a spolu s manželkou také vydal první autorskou publikaci o dějinách Thajska v českém jazyce (Jan Bečka, Stanislava Vavroušková, Thajsko, edice Stručná historie států, Nakladatelství Libri, 2010).

Po odvolání pana Bečky se vedoucím úřadu stal pan Mgr. Jiří Vataha, který setrval ve funkci Chargé d´Affairs a.i. až do příjezdu pana Dr. Jiřího Šitlera, mimořádného a zplnomocněného velvyslance, který nastoupil do funkce 26. května 2001 a setrval v ní až do 9. prosince 2006. Za svého působení v Thajsku se pan Šitler podílel na vydání dvou knih zabývajících se historií diplomatických vztahů se zeměmi JVA[8], ale největším testem jeho schopností, jak diplomatických tak organizačních, byla živelná katastrofa, která zastihla jižní Thajsko v prosinci 2004 v podobě vlny tsunami. V této turisty oblíbené oblasti bylo v té době přes 200 českých občanů, z nichž při této katastrofě 8 zahynulo[9]. Ve spolupráci s českými charitativními společnostmi (např. Člověk v tísni) poskytla Česká republika Thajsku finanční pomoc a podílela se na rekonstrukci postižených oblastí[10]. Za své záslužné činy a úsilí byl pan velvyslanec Šitler oceněn v říjnu 2005 medailí Červeného kříže 2. řádu.

Dr. Šitlera vystřídal v Bangkoku pan velvyslanec Ing. Ivan Hotěk, který plnohodnotně převzal úřad 9. ledna 2007. Mezi nejvýznamnější období aktivního působení pana velvyslance Hoťka na ZÚ v Bangkoku patřila realizace úspěšného místního předsednictví ČR v EU[11]. Z jeho iniciativy došlo k založení Thajsko-české asociace, která oficiálně zahájila svou činnost v dubnu 2010. Po otevření honorárního úřadu ČR na ostrově Phuket se velvyslanec Hotěk zasloužil také o otevření dalšího honorárního úřadu ČR ve druhém největším městě Thajska Chiang Mai. a celkovém posílení pozice ČR v oblasti. Za iniciativního působení pana velvyslance Ing Hoťka byly ve spolupráci s českými nevládními organizacemi a stáními institucemi realizovány mnohé humanitárních a transformační projektv Myanmaru/Barmě, včetně například bezprecedentní humanitární pomoci ČR po úderu ničivého cyklonu Nargis v květnu 2008 či realizace přesídlení první skupiny barmských uprchlíků z tábora v thajsko-barmském pohraničí v červenci 2010. V rámci humanitárních a rozvojových projektů v Kambodži byly mimo jiné realizovány úspěšné operace srdce kambodžských dětí v ČR v rámci programu MEDEVAC (Medical Evacuation). Manželka velvyslance paní JItka Hoťková a pracovníci ZÚ se také aktivně zapojovali do charitativní činnosti. Za aktivní angažovanost v charitativní oblasti obdržela manželka velvyslance paní Jitka Hoťková osobně od Jejího Veličenstva thajské Královny Sirikit medaili Červeného kříže 2. řádu a také významné ocenění YWCA (Young Women's Christian Association) v Bangkoku.

Sídla ZÚ v Bangkoku

OBO a ZÚ ČSSR
(1975 - 1987):
197/1 Silom Building 7th floor, Room 705, Saladaeng, Silom Road, Bangkok 10500
(1987 - 1995):
Silom Building 21st floor (Robinson Bldg.2 Silom Road, Bangkok 10500

Velvyslanectví ČSFR: (říjen 1990 - leden 1993):
Emeral Bldg. (později Building One), Ruam Rudee, Bangkok

Velvyslanectví ČR: (září 1995 - současnost):
71/6 Ruam Rudee, Soi 2, Ploenchit Road, Bangkok 10330