|
okresy ("amphoé"): Muang Nong Khai, Tha Bo, Bung Kan, Phon Charoen, Phon Phisai, So Phisai, Si Chiang Mai, Sangkhom, Seka, Pak Khat, Bung Khong Long, Si Wilai, Bung Khla, Sa Khrai Minor-district, Fao Rai Minor-district, Rattana Wapi Minor-district, Muang Nong Khai Municipality
Od 11.3.2011 se z provincie oddělily následující okresy: Muang Bung Kan, Pak Khat, So Phisai, Phon Charoen, Seka, Bung Khong Long, Si Wilai, Bung Khla a byla vytvořena samostatná provincie Bueng Na. |
Nong Khai je hraniční provincie s Laosem v severovýchodním Thajsku. Je lemovaná řekou Mekong a Most přátelství je vstupní branou do Vientienu, vzdáleného jen 26 kilometrů. Má průměrnou nadmořskou výšku 365 m. |
tento památník byl postaven na paměť mrtvým při potlačování čínského povstání v roce 1886. Postavil ho princ Prachak Silpakhom a původně stál za policejní stanicí, ale v roce 1949 byl přestěhován na současné místo na křižovatku u vstupu do Nong Khai. Památník má nápisy v thajštině, čínštině, laosštině a angličtině. Každého 5. března se tu koná velká oslava. |
Wat Pho Chai a Luang Pho Phra Sai |
tento uctívaný zlatý Buddha pochází ze starověké laoské říše Lan Chang. Traduje se, že je jednou ze 3 soch objednaných 3 dcerami krále Lan Chang. V roce 1778 ji ve Vientiane uloupil budoucí král Rama I., ale při transportu spadla do řeky a jakoby zázrakem se opět vynořila. Dnes je umístěná v chrámu Wat Pho Chai a každý červenec se tu koná velká slavnost. |
je velmi stará pagoda uchovávající svaté ostatky Buddhy. Pagoda byla přestavována za krále Chai Chettha, ale později se díky dešťům začala rozpadat a v roce 1970 pak byla komplexně obnovena. Pagodu najdeme na silnici č.211 a vždy v lednu se tu koná slavnost. |
v roce 1847 se sesula do řeky Mekong a dnes můžeme její zbytky vidět jen při nízkém stavu vody. |
pláž na břehu Mekong je nejkrásnější v dubnu kdy voda ustupuje. Je to oblíbené místo pro turisty. |
Most přátelství (Thajsko-Laos) |
je první mezinárodní most přes Mekong. Spojuje Nong Khai s Vientiane a byl postaven společně vládami Austrálie, Thajska a Laosu. Otevřen byl 8.dubna 1994. |
Sala Kaew Koo a Ban Na Thorng |
jedinečné místo s mnoha buddhistickými sochami. Sala Kaew Koo je asi 3 km z Nong Khai na silnici Nong Khai - Phon Phi Sai Sai. |
je orientální trh. Otevřený každodenně 10.00-18.00. Většina zboží pochází z Indočíny a je to oblíbené místo nákupů jak Thajců, tak turistů. |
je osamělá hora, dnes vyhlášené meditační centrum. Na vrchol se nechá vystoupit po schodišti dokončeném v roce 1974. Toto horské meditační středisko má 7 "poschodí", každé s jiným výhledem a atmosférou. Nejzajímavější je čtvrté (sídlo jeptišek) a páté (s hrobem mnicha jménem Ajarn Chuan, který středisko založil). Mezi nimi je ještě několik jeskyní a vrchol pokrývá stinný les. Nechá se sem vyjet mikrobusem z Amphoe Bung Kan nebo automobilem po silnici č.212 (46 km). |
má rozlohu 186,5 km2 a rozkládá se v Amphoe Bung Kan a Amphoe Se-Ka. Žije tu řada druhů zvířat jako: sloni, tygři, leopard, medvěd, bažanti, opice a giboni. V rezervaci můžeme navštívit řadu atrakcí, jako např: jeskyni s vodopádem, ve kterém je možno se koupat, podivuhodné skalní útvary, vodopád Cha Naen, jezírko Bung Chanaen, jeskyni Chan Pha, vodopád Sa-Am atd. |
v Ban Pha Tang, dostupný po silnici č.221a 2186. Padá z 30 m útesu do jezírka pod ním. |
se také nazývá vodopád Tard Serm a je v Ban Serm. Dostaneme se k němu stejnou trasou jako k vodopádu Than Thong. Je to úzký krásný vodopád se třemi kaskádami (70, 100 a 70 m vysoké). |
je na silnici č.211. Vesničané pěstují tabák podél břehu řeky Mekong. K vidění jsou krásné scenérie a možnost studovat místní způsob života. |
Wat Nam Mong a Luang Pho Phra Cho Ong Tue |
je největší zlatá socha Buddhy v provincii Nong Khai a najdeme ji v chrámu Wat Nam Mong. Podle legendy pochází z roku 1562 kdy ji pro krále Chai Chettha vyrábělo 500 dělníků ze směsi zlata, mosazi a stříbra. Legenda dále praví, že bůh Indra a 108 andělů muselo nakonec dokončit práci a trvalo jim to 7 let a 7 měsíců. Říká se, že při pohledu na sochu se okamžitě rozplynou všechny smutky. Do chrámu se dostaneme po silnici č.211. |
je umístěná v Tambon Khong Nang, Amphoe Tha Bo na silnici Tha Bo-Sri Chiang Mai. Vyrábí se tu čerstvé rybí produkty a ryby odtud jsou dodávány do Bangkoku a severního Thajska. |
je na silnici z Ban Nong Song Hong do Amphoe Tha Bo. Vyrábí se tu placky z rýžové mouky, ze kterých se dále dělají vaječné rolky, které se exportují do širokého okolí. |
chrám je na silnici č.212 na úpatí hory. Uvidíme tu skalní formace, velké kameny a stinné stromy všude kolem. Z chrámu se naskytne rázovitý pohled na okolní oblasti. |
je meditační středisko pro mnichy, jeptišky a poutníky. Tento klidný chrám přiléhající k Mekongu je ideální pro odpočinek. Najdeme ho na silnici č.2186. |
je legendami opředený zvláštní úkaz. Na konci buddhistického půstu vystupují z řeky Mekong do výše 10-20 m ohnivé koule. Jsou viditelné z nábřeží Phon Phisai a Rattanawapi. Podle jedné z četných legend je právě tento úsek řeky domovem mýtického hada Naga, který je údajným původcem ohnivých koulí. Podívaná je každoročně sledována z břehů staitisíci lidí a je propírána sdělovacími prostředky, které se ji snaží vysvětlit nesčetnými způsoby a najít materiální základ. Thajci se obecně spokojují s vysvětlením, že je to prostě jeden z mnoha zázraků, které se v království běžně vyskytují. Uspokojivé vysvětlení stále ještě nebylo nalezeno a každoročně se tu koná stěhování národů a 50-ti kilometrové dopravní zácpy na cestě k řece. Pokud byste chtěli tento úkaz spatřit na vlastní oči, nezapomeňte na to, že jednou z nutných podmínek vedoucích k úspěchu je absolvování postního období. Inu, něco za něco... Ve stejné době se také na řece koná závod lodí mezi Thajskem a Laosem.
Pokračování... |
|
|