|
Představte si všechny středověké katedrály Evropy postavené na malé ploše vedle sebe a dostanete představu o ambicích baganských králů, kteří za 230 let postavili na této planině u řeky na 4400 chrámů. Bagan je stále mohutný, přestože jeho majestát utrpěl zanedbaností, rabováním, zemětřeseními, erozí a výkaly netopýrů. Návštěva tohoto místa bude za cestu sem rozhodně stát. |
Neobyčejný náboženský zápal, který dal vzniknout této jedinečné sbírce staveb, trval dvě a půl staletí. Přestože lidé žili v oblasti nejméně od počátku našeho letopočtu, vstoupil Bagan do svého zlatého období až po dobytí Thatonu v roce 1057. Za pouhých 200 let začal Bagan upadat a v roce 1287 byl s příchodem Kublajchánových Mongolů opuštěn. Výsledek toho období je ale naprosto úžasný. Od mongolské invaze byla oblast po staletí téměř pustá. |
|
V tomto záhybu řeky Ayeyarwady (Irrawaddy) býval kdysi stabilní a prosperující městský stát obyvatel národnosti Pyu, který byl pravděpodobné spojencem států Beikthano a Thayekhittaya (Sri Ksetra) na jihu a státu Hanlin na severovýchodě. Vykopávky podél pobořených městských hradeb naznačují, že město získalo v roce 850 komplexní proporce. Název Uagan je pravděpodobně odvozen z názvu Pyugan, který jako první zaznamenali Annamci žijící na území dnešního Vietnamu v polovině 11. století ve tvaru Pukám. V barmštině pozdního 18. století dostal název tvar Bagan, který Britové zaměnili na Pagan. |
|
Zlaté baganské období začalo v roce 1044 po nástupu krále Anawrahty na trůn. V tuto dobu procházela Myanma obdobím přechodu od hinduismu a mahájánového buddhismu k théravádskému buddhismu, který je od té doby pro zemi typický. Manuha, monský král Thatonu, poslal za Anawrahtou mnicha, aby jej obrátil; ten se svého úkolu zhostil tak dobře, že Anawrahta požádal Manuhu o vydání posvátných textů a významných reliktů. Manuha, který si nebyl jist hloubkou Anawrahtovy víry, žádost odmítl splnit. Anawrahtova odpověď byla přímočará - vydal se s vojskem na jih, dobyl Thaton a co se dalo, odvezl do Baganu, včetně 32 sad buddhistických spisů Tripitaka, mnichů a učenců a krále Manuhy samotného.
Anawrahta ihned zahájil program výstavby a některé z největších baganských staveb pocházejí z období jeho vlády. Mezi monumenty, které nechal vystavět, patří krásná stúpa Shwezigon Paya, považovaná za vzor pro všechny pozdější barmské stúpy; Pitaka Taik, knihovna na posvátné spisy, vybudovaná pro uložení Pitaky (spisů) odvezených z Thatonu na 30 slonech; a elegantní stúpa Shwesandaw, postavená těsně po dobytí Thatonu. Začalo období takzvané první barmské říše, která se stala hlavním centrem théravádského buddhismu a poutním místem pro buddhisty z celé jihovýchodní Asie.
Následníci krále Anawrahty, zejména Kyanzittha, Alaungsithu a Narapatisithu, pokračovali ve stavitelském úsilí, přestože stavební práce probíhaly v období slávy Baganu nepřetržitě. Nápisy v jazyce pálí v té době zmiňují název města Arimaddanapura (Město ničitele nepřátel) a Tambadipa (Měděná země). |
|
Historici se nemohou shodnout, co na konci 13. století způsobilo rychlý úpadek Baganu. Podle oblíbeného názoru Barmánců se městem přehnaly miliony Mongolů Kublajchána a plenily a drancovaly. Pravděpodobnější spíše bude, že poslední mocný panovník Baganu pod hrozbou útoku z Číny propadl panice, nechal zbořit mnoho chrámů a z cihel vybudovat opevnění, ale město bylo opuštěno a Mongolové pusté město prostě obsadili.
Bagan pravděpodobně zůstal důležitým náboženským a kulturním centrem zřejmě až do 14. století, kdy byl jeho pád dovršen boji mezi Šany, Mony a Barmánci o nadvládu na severní Myanmou. Ať již se stalo cokoli, byl Bagan mezi 14. a 18. stoletím považován za strašidelné území ovládané bandity a naty. Barmánci se sem začali v malých počtech vracet až poté, co do oblasti přišli Britové.
Je těžké si představit, jak mohl Bagan kdysi vypadat, protože stejně jako v ostatních barmských královských městech byly z trvalých materiálů stavěny pouze nejvýznamnéjší náboženské stavby. Královské paláce byly stavěny ze dřeva a dokonce i kláštery byly částečně nebo zcela dřevěné. Co se zachovalo dodnes, je pouze malým zlomkem Baganu z doby jeho rozkvětu. |
|
V roce 1975 zasáhlo Bagan silné zemětřesení o síle 6,5 Richterovy stupnice, avšak přes původní obavy nebylo toto 1000 let staré město zcela zničeno. Mnohé z významnějších chrámů byly velmi poškozeny, ale hlavní rekonstrukční práce byly zahájeny téměř okamžité.
Protože obnova těchto důležitých náboženských monumentů probíhala nepřetržitě po mnoho století, nebyly staré dovednosti zapomenuty a mnoho staveb bylo restaurováno za použití tradičních postupů. Nedávné restaurační projekty organizace UNESCO podporovaly desítky místních řemeslníků a přestože v Baganu jistě neuvidíte žádné moderní stavební vybavení, jsou používány také moderní technologie. Inženýři pracující pro UNESCO například zpevňují některé monumenty vkládáním kovových nosníků do zdiva, aby v případě dalšího zemětřesení nebyla jejich konstrukce zničena.
Přestože je zcela zřetelné, které významné chrámy byly opraveny, nevypadal Bagan nikdy jako velké staveniště. Některé restaurační práce, například na chrámu Gawdawpalin Pahto, byly dokončeny na počátku 80. let, jiné probíhají dodnes. |
|
Vesnice, která v 70. letech 20. století vyrostla uprostřed areálu "Starého Baganu" obehnaného hradbami, byla těsné před volbami v květnu 1990 přemístěna do polí několik kilometrů daleko. Jediné, co obyvatelé Starého Baganu od vlády na přestěhování dostali, byl týden času, do kdy se museli vystěhovat a postavit si nová obydlí na místě známém jako Bagan Myothit, Nový Bagan.
Posledním těžko uvěřitelným činem je výstavba vyhlídkové věže a luxusního hotelu několik kilometrů jihovýchodním směrem od Nyaunu U, která porušuje všechny stavební předpisy stanovené vládou. Věž byla na jaře roku 2006 téměř dokončena a nejen že mnohonásobně převyšuje všechny chrámy, ale je navíc vidět z celého areálu. Yangonský podnikatel, který je za stavbu zodpovědný, provádí uvnitř hradeb Starého Baganu také betonovou rekonstrukci paláce. Podobné nevhodnou stavbou jako věž je budova Archeologického muzea ve starém Baganu, postavená ve stylu paláce z 19. století. |
Bagan je opravdu rozsáhlý, ale nikdo přesně neví, kolik chrámů bylo postaveno. Na konci 13. století zde podle oficiálního sčítání stálo 4446 chrámů, při výzkumu v roce 1901 bylo napočítáno 2157 stále stojících a identifikovatelných chrámů. Podle sčítání v roce 1978, několik let po katastrofálním zemětřesení, jich bylo nalezeno 2 230; do tohoto počtu nejsou zahrnuty hromady cihel, se kterými by celkový počet dosáhl 4000.
Háček je v tom, že počet chrámů stále roste. Protože mnoho buddhistů se snaží získat zásluhy a zajistit si tak lepší příští život, nechávají bohatl obyvatelé Yangonu, včetně vládních úředníků, stavět nové stúpy; v průběhu prvních let nového tisíciletí jich v oblasti Baganu bylo údajně postaveno na 300. Mnozí kroutí hlavy nad tím, jak nové, očividně moderní chrámy hyzdí jedno z nejpůsobivéjších starobylých mést světa, zatímco jiní jsou rádi, že je Bagan stále živý. |
Většinu chrámů v baganské oblasti lze zařadit do jednoho ze tří období:
1. Rané období (asi 850-1120) Toto období bylo ovlivněno architekturou národů Mon a Pyu, jak je vidět ve městě Pyay a je charakterizováno perforovanými okny a tlumeně osvětlenými interiéry.
2. Střední období (asi 1100-1170) Chrámy stavěné v tomto období jsou větší a lépe osvětlený širšími okny, větší důraz je kladen na vertikální proporce než na horizontální linie.
3. Pozdní období (asi 1170-1300) V pozdním období byly stavěny propracované pyramidové věže a stavby byly ozdobeny dlaždicemi, rostl indický vliv a podle některých názorů i vliv mahájánového buddhismu. |
Zde jsou uvedeni králové, kteří vládli ve zlatém období Baganu, a jejich nejvýznamnéjší chrámy: |
1044-1077 |
Anawrahta |
Shwesandaw, Ashe a Anauk Petleik, Lawkananda, Pitaka Taik |
1077-1084 |
Sawlu |
|
1084-1113 |
Kyanzittha |
Ananda, Shwezigon, Abeyadana, Gubyauknge, Kyanzittha Umin, Nagayon |
1113-1167 |
Alaungsithu |
Thatbyinnyu, Shwegugyi |
1167-1170 |
Narathu |
Dhammayangyi |
1170-1173 |
Naratheinkha |
|
1174-1211 |
Narapatisithu |
Sulamani, Dhammayazika, Gawdawpalin, Mimalaung Kyaung |
1211-1234 |
Htilominlo (Nadaungmya) |
Htilominlo, Mahabodhi, Sittana |
1234-1250 |
Kyaswa |
Nandamannya, Pyathadar |
1250-1255 |
Uzana |
|
1255-1287 |
Narathihapati |
Mingalazedi, Payathonzu, Tayok Pye |
Při popisu chrámů a stavebních a architektonických prvků Baganu jsou používány následující termíny: |
gu |
jeskynní chrám |
hti |
ozdobné věžovité zakončení stupy připomínající deštník |
džátaka |
povídka o předešlých existencích Buddhy |
kyaung |
klášter |
pahto |
chrám nebo svatyně s dutým interiérem, některé mají jeden vchod vedoucí do chodeb bez oken, v jiných jsou čtyři vchody a uvnitř sochy umístěné kolem ústřední krychlové části |
paya |
slovo s významem "posvátný" může označovat pagody, stupy, zedi nebo jiné buddhistické monumenty včetně soch |
shwe |
předpona s významem "zlatý" |
sikhara |
chrámová věž v indickém stylu tvarem připomínající kukuřičný klas |
stúpa |
zedi; plná, hemisférická nebo válcovitá věž |
thein |
vysvěcovací síň |
zedi |
čti "čedý" - stúpa; plná, hemisférická nebo válcovitá věž |
Následuje přehled nejnavštěvovanějších chrámů. Je členěn do sedmi oblastí:
1. Starý Bagan
2. severní planina
3. centrální planina
4. oblast vsi Myinkaba
5. oblast Nového Baganu
6. jižní planina
7. oblast Nyaung-U |
|
|