Tento mohutný chrám obehnaný zdí pochází ze 12. století, stojí asi 500m jihovýchodně od chrámu Shwesandaw a je viditelný z celého Baganu. Půdorysem se podobá chrámu Ananda, s přečnívajícími portiky a stupňujícími se terasami, přestože sikhara, zničená při zemětřesení, nebyla obnovena. Výstavba chrámu je obvykle připisována králi Narathu, který byl v roce 1170 zavražděn, přestože podle některých teorií jej vybudoval předchozí král Alaungsithu.
Podobě jako ve chrámu Ananda jsou i zde dvě obvodové chodby, ale vnitřní byla před mnoha staletími zaplněna sutí a vchody zazděny. Není známo, kdo a proč tak učinil, ale podle jedné teorie to byla "odplata" bezohlednému králi, který vyžadoval, aby cihly, nespojované maltou, na sebe pasovaly tak přesně a těsně, aby se mezi ně nedal vložit ani špendlík. Pod vysokými stropy chodeb jsou slyšet netopýři kroužící ve tmě a na stěnách jsou zachovalé štukové reliéfy a malby, které naznačují, že práce na chrámu byly dokončeny. Tajemství není dodnes vysvětleno.
Cihlami byly zazděny také tři ze čtyř svatyní se sochami Buddhy. V nezazděné, západní svatyni jsou usazeny vedle sebe dvě původní sochy zobrazující Gautamu a Maitréju, historického a budoucího Buddhu. Je to jediné místo v celém Baganu, kde jsou sochy Buddhů umístěny vedle sebe. Možná jednou v budoucnosti, až myanmarský Archeologický ústav nebo UNESCO nebo nějaká jiná organizace vyčistí chodby od suti, bude toto velké architektonické tajemství Baganu objasněno.
Vrchní terasy jsou návštěvníkům uzavřeny, přesto lze, ne zrovna legálně, do některých míst vystoupat.
|