|
Thajsko - Historie - konstituční monarchie (2) |
 Pridi Panomyong je uvolněn z funkce premiéra a Thawal Dhamrongnawaswasti převezme jeho funkci.
|
Siam vstupuje jako 55. člen do Spojených národů. |
Vojenská skupina plukovníka Sarit Thanarata (16.6.1908 - 8.12.1963) provede nekrvavý převrat. Příznivou podmínkou pro něj bylo vysoké zvyšování životních nákladů, které způsobilo široce rozšířenou nespokojenost. |
 Je vyhlášená nová prozatímní ústava, která zřizuje dvojkomorový systém. Na pozvání vůdců převratu převezme po třetí Khuang Aphaiwong úřad premiéra. Skupina také reinstaluje Phibul Songkhrana, který v podstatě vládl Siamu od roku 1938, jako vrchního velitele armády.
|
všeobecné volby ve kterých získá Demokratická strana většinu v Národním shromáždění. V těchto volbách je zvolený do Parlamentu Prasert Rapsunthorn, první poválečný generální tajemník Komunistické strany Siamu. |
Khuang, zakladatel a vůdce vítězné Demokratické strany, je znovu zvolen novým Národním shromážděním jako premiér Siamu. |
 Khuang Aphaiwong je donucen armádou odstoupit protože odmítá snížit vysoké životní náklady. Phibul Songkhran se stane znovu premiérem.
|
Pridi Panomyong ustoupí od podpory převratu, který je uboze proveden přesto, že je dobře naplánovaný. |
Převrat s četnými obětmi, je rozdrcen Phibulovou armádou. Pridi Panomyong prchne do Číny. |
Je vyhlášená nová trvalá ústava, která nahradí prozatímní ústavu z roku 1947. |
Thajsko pošle síly do Korei jako odezvu na žádost OSN o vojáky. |
V úsilí napadat politickou moc armády a získat vliv v národních záležitostech, skupina námořních důstojníků unese premiéra a vrchního velitele armády maršála Phibul Songkhrana při jejich návštěvě obřadu převzetí daru USA (plovoucí rypadlo, které se jmenovalo Manhattan jako část jejich vojenské pomoci Thajsku). Zatímco jsou drženi jako rukojmí na palubě lodi po několik dnů, probíhají jednání o organizaci nové formy vlády. Tato událost, ačkoli je nakonec rozdrcena vládě loajálními vojáky (1200 mrtvých), má negativní vliv na pozici Phibul Songkhrana. Síla a vliv přecházejí v tichosti spíše ke generálu Sarit Thanaratovi a generálu Pao (z obou se později stanou soupeři). |
Množství kádrů Komunistické strany Thajska začínat infiltrovat venkov. V té době působí v Thajsku několik skupin komunistů. Komunistická strana Thajska se snaží svrhnout vládu a monarchii. Komunistická strana Malajska působící na hranici mezi Thajskem a Malajskem má sice Malajsko jako svůj hlavní zájem, ale zahrnuje ve svých podvratných aktivitách i část Thajska. Třetí je menší komunistická skupina s Marx-Leninskou orientací, pracuje v městech a také na venkově. Ze všech tři jmenovaných je nejvážnější hrozbou Komunistická strana Thajska. |
Generálové Sarit Thanarat a Pao Sriyanonda rozpustí Národní shromáždění. Tato událost je známá jako "rozhlasový převrat", protože je pouze ohlášená v rádiu bez dalšího rozpracování. Nové vojenské velení se snaží reinstalovat ústavu z roku 1932 a odsunout vládu spíše do pozadí se souhlasem maršála Phibul Songkhrana jako premiéra ačkoli s mnohem menším vlivem. |
Vláda jmenuje "horní" polovinu členů v novém jednokomorovém Shromáždění; nejvíce kandidátů je z bohaté třídy. Na druhé straně, Komunistická strana Thajska, chápající nedostatek schopných kádrů, začíná posílat studenty na Marx-Leninské vzdělání do Číny a Severního Vietnamu. Komunismus je v Thajsku zakázán. |
Konají se všeobecné volby pro členy "dolní" poloviny Národního shromáždění. Armádou podporovaní kandidáti vyhrají s velkým náskokem. |
Roky prosperity v Thajsku díky vysokým výnosům rýže. |
Zkaženost a politické intriky rostou do té míry, že jsou podezřelé levičáctví. |
Thajsko se stane zakládajícím členem Southeast Asian Treaty Organization (SEATO) spolu s USA, Velkou Británií, Francií, Austrálií, Novým Zélandem, Filipínami a Pákistánem. Jeho centrálou je Bangkok. |
Konají se všeobecné volby, ale jsou v podstatě zmařené díky masivním podvodům jako výsledek roztříštěného stranického systému, představeného o dva roky dříve. |
Král Bhumiphol vyjadřuje svoji nespokojenost s polním maršálem Phibul Songkhranem tím, že nenavštíví obřady oslavy 2 500-tého výročí Buddhismu. V cizině vzdělané komunistické kádry se vrací do země, aby změnily obraz komunismu na venkově a vytváří krycí nárazníkové organizace. |
 Military Party, vedená armádním šéfem Sarit Thanaratem, se chopí moci a vyžene maršála Phibul Songkhrana a generála Pao Sriyanonda. Phibul prchne přes Kambodžu do Japonska kde zemře v roce 1964 bez snahy o další návrat na thajskou politickou scénu. Pao prchne do Švýcarska kde zůstane také až do své smrti o několik roků později. Pote Sarasin se stane premiérem v úřednické vládě.
|
 Po dalších všeobecných volbách se Thanom Kittikachorn stane premiérem Thajska.
|
Další převrat vedený znovu armádním šéfem Sarit Thanaratem, údajně kvůli neschopnosti vlády řešit ekonomické problémy. |
 Revoluční Strana Sarit Thanarata (v předchozím převratu se jeho strana jmenovala Military Party) vyhlašuje novou ústavu a vytvoří Národní shromáždění které jmenuje Sarit Thanarata (16.6.1908 - 8.12.1963) jako premiéra.
|
Sarit Thanaratova vláda oznámí svůj první 6-ti letý plán. Následující vlády budou dodržovat zvyk vytváření ekonomických plánů rozvoje země ve formě takových plánů. Ve stejném roce je založena Association of Southeast Asian Nations (ASA) organizovaná prostřednictvím Thajska, Malajsie a Filipín. Ta se později rozšíří vstupem Association of Southeast Asian Nations (ASEAN). Komunistická strana Thajska se rozhodne zahájit "občanskou válku". |
Podezřelí komunisté jsou zatčení a popravení. Komunistická strana přijímá maoistickou strategii. |
Sarit Thanarat umře na selhání játer a Thanom Kittikachorn je jmenován Králem Bhumipholem premiérem. |
Situace v Indočíně vzbuzuje obavy USA a Thajska. Jakmile sem USA nastěhují své vojáky, prohloubí se thajská spoluodpovědnost a Thajsko začne představovat základnu pro americké operace v Laosu. Zároveň přerůstá vnitřní odpor do celonárodních proporcí. |
Komunistická strana Thajska deklaruje vznik Lidové osvobozenecké armády, jako své vojenské ruky. Podobně jsou vytvořeny další dvě krycí organizace: Thai Independence Movement a Thai Patriotic Front. (Thajské hnutí za nezávislost a Thajská vlastenecká fronta). |
První ozbrojený útok Komunistické strany Thajska proti thajským úřadům se odehraje severovýchodně, blízko Nakhon Phanom kde čekají v léčce na větší množství policejních džípů. |
Další komunistický útok začne u Phupon Range v severovýchodním Thajsku a šíří se ve všech směrech. |
Thajsko se přímo zapojuje do válek v Indočíně a posílá své bojové jednotky do Jižního Vietnamu v síle 14% královské thajské armády. Doma zatím startuje vládní celonárodní Preventivní protikomunistický program, díky kterému jsou donuceny stovky komunistických teroristů prchnout do lesů. V jižních provinciích dochází ke střetnutím mezi thajskými vládními sílami a vojáky z Komunistické strany Malajsie. |
V Daendin, v provincii Sakhon Nakhon v severovýchodním Thajsku, provede armáda mohutnou komunismus potlačující kampaň během které se snaží zlikvidovat prostřednictvím tanků, letadel a dělostřelecké palby komunistické základny. Později provede armáda divoký útok proti obyvatelům okresu Ban Bor Kae Noi. |
Rádio nazvané Hlas lidu Thajska začne vysílat z Číny do Thajska. V prostoru u Mt. Hin Lat Thap Fa v provincii Udon Thani v severovýchodním Thajsku a Suivit Niemshi a.k.a. Sahai Yudh, se vytvoří nedobytný tábor, který tak představuje výchozí bod pro plánovaný komunistický útok na Bangkok. Tato oblast je nazvaná Základní Asie a je zde ustavena komunistická vláda. |
Vůdci států ASEAN, včetně nových členů jako Singapur a Indonésie, podepisují Bangkokskou deklaraci. Členské země se zavážou k vzájemné pomoci ke zrychlení ekonomického růstu, společenského pokroku a kulturního rozvoje prostřednictvím společné snahy v duchu rovnosti a partnerství, aby tak upevnily základ pro prosperující a mírovou komunitu národů jihovýchodní Asie. |
probíhá válka Red Meo proti ústřední vládě, která přinutila k boji domorodé kmeny na severu poté co se je pokusila násilím přestěhovat |
Důsledky vietnamské války se dotknou Thajska v téměř každém aspektu života. Staví se množství hotelů, barů a masážních salónů a dalších zařízení pro odpočinek a zábavu na žádost americké armády válčící ve Vietnamu. |
Je vyhlášena nová ústava vytvářející dvoukomorový parlament tvořený Senátem a Sněmovnou reprezentantů. |
Pětičlenná skupina komunistických partyzánů z Sahai Yudh vnikne do základny Královského vojenského letectva v Udon Thani a zničí letadlo používané proti cílům ve Vietnamu. Je zabitý jeden thajský hlídač. |
Konají se všeobecné volby. |
Thanom Kittikachorn je Parlamentem zvolen premiérem Thajska na tříleté období. |
Studentští aktivisté vytvoří Národní studentské centrum Thajska, zatímco komunisté verbují vesnické vojáky. |
Thajští komunisté přijmou program na vytvoření bojových vesnic, které budou poskytovat ochranu "osvobozeným" oblastem. |
První studentská vystoupení zprvu naznačují, že se jedná o slušnou politicky aktivní skupinu, když se konají jejich první velké demonstrace. |
Polní maršál Thanom Kittikachorn provede nekrvavý převrat proti jeho vlastní vládě. Převezme kompletní diktátorskou kontrolu nad královstvím, zruší ústavu, rozpustí parlament, rozpustí vládu a vyhlásí stanné právo. Jako důvody uvede údajnou neefektivnost ústavy, nemožnost spolupráce politických stran a terorismu na severu. Revoluční Strana kontrolovaná prostřednictvím Thanoma, podporuje jeho diktátorskou vládu. Je vytvořena pětičlenná Národní výkonná rada, jejím předsedou je Thanom. Mezi jinými jsou jejími členy bývalý premiér Pote Sarasin a polní maršál Prapass Charusathiara. |
komunistická vzpoura se rozrůstá v severních provinciích. Komunističtí partyzáni používají helikoptéry pro napadání thajských vojenských postavení. Laoští partyzáni se zúčastní útočných akcí Komunistické strany Thajska v provincii Nan. |
Po celý měsíc vede Národní studentské centrum Thajska (NSCT) kampaň proti japonskému zboží. Studenti požadují aby Tokio učinilo ústupky ohledně Thajského obchodního deficitu s Japonskem. Antijaponský odpor sílí v Thajské populaci a je nejvyšší od konce II. světové války. Antijaponská kampaň ohlašuje začátek uznání studentského hnutí jako politické síly v Thajsku. |
NSCT pořádá první pomalou manifestaci, namířenou proti rozhodnutí junty upevnit svoji moc tím, že podřídí soudnictví přímo vládní kontrole. |
|
|
Ve 12:23, v nejpříznivějším čase stanoveném královským astrologem, je