|
Thajsko - historie - konstituční monarchie (1) |
 Tajná Peoples Party složená za Siamců vzdělaných v Evropě, z části ve vysokých pozicích v královské vládě nebo armádě, provede převrat proti absolutní monarchii ve chvíli, kdy je Král Prajadhipok (Rama VII.) ve své letní rezidenci v Hua Hin. Asi 40 princů, vysokých členů vlády a vojenských důstojníků je zatčeno a drženo jako rukojmí v Ananlasanakan Hall v Bangkoku. Skupina pošle následující telegram Králi Prajadhipokovi:
"Peoples Party, která sestává z civilních a vojenských úředníků nyní převzala administrativu země a vzala členy královské rodiny - například H.R.H. Prince Nakhon Sawana jako rukojmí. Jestliže přitom členi Peoples Party utrpěli nějakou újmu, budou v důsledku toho trpět princové držení v zástavě. Peoples Party nemá v úmyslu zabrání královských majetků. Jejím základním cílem je mít konstituční monarchii. My proto zveme Váš Majestát k návratu do hlavního města znovu k panování jako král konstituční monarchie ustavené Peoples Party. Jestliže váš Majestát odmítne přijmout nabídku nebo se zdrží odpovědi více než jednu hodinu po obdržení této zprávy, Peoples Party vyhlásí ústavní monarchickou vládu jmenováním dalšího Prince, kterého považujeme za možného vykonávat tuto funkci."
 Král Prajadhipok odpověděl následujícím telegramem:
"Dostal jsem dopis v kterém mě zvete, abych se vrátil do Bangkoku jako ústavní monarcha. Pro zachování míru a abych zabránil neužitečnému krveprolití, abych se vyhnul zmatku a ztrátám v zemi; protože jsem už zvažoval, že udělám tuto změnu sám, jsem ochotný spolupracovat při vytvoření ústavy pod kterou jsem ochotný sloužit. Následně existuje možnost, že, jestliže rezignuji na pokračování ve svém úřadu jako král, cizí mocnosti neuznají novou vládu. To by pro ni mohlo znamenat značné potíže. Fyzicky již nejsem silný. Nemám žádné děti, které by mne mohly následovat. Má další životní cesta není dlouhá, přinejmenším jestliže budu pokračovat v tomto úřadu. Nemám žádnou touhu po pozici nebo po osobní růstu. Má schopnost urychlit postup tohoto procesu mne samotného omezuje. Přijměte proto tento upřímný výraz mých pocitů."
Několik členů Peoples Party kteří svrhli absolutní monarchii bude hrát převládající roli v thajské politice pro příštích 30 let: |
 bude premiérem asi 15 let, (1938 - 1944 a 1948 - 1957), někdy s diktátorskými snahami, někdy bez; někdy dosáhne pozice díky převratu, někdy prostřednictvím voleb.
|
 slouží čtyři krátké období jako premiér na konci a okamžitě po II.světové válce. První dvě období odstoupí z úřadu vždy po několika týdnech kvůli hádkám uvnitř vlády nebo s Národním shromážděním; třetí období trvá také jen několik týdnů až do příštích všeobecných voleb; další je přerušené po několika týdnech vojenským převratem.
|
 ten je ovšem nejbarvitější postavou prvotní skupiny revolucionářů. V prvních vládách Peoples Party je zodpovědný za ekonomiku. Když se dostane do podezření, že je komunista, musí jít do vyhnanství poprvé. Později se zúčastní převratu, který instaluje Phibul Songkhrana. Nicméně, když se Phibul spojí s Japonci během II.světové války, je to Pridi Panomyong kdo organizuje podzemní hnutí odporu proti Japoncům a Phibul Songkhranovi. Pridi, poté co byl členem Rady regentů, skončí také na chvíli jako jediný vladař Thajska, v zastoupení nezletilého Krále Ananda Mahidola. Také učinkuje krátké období jako premiér po II.světové válce. Když armáda reinstaluje Phibul Songkhrana jako premiéra v roce 1948, pokouší se jej svrhnout s pomocí další vojenské frakce, ale selhává. Pridi Panomyong zemře v roce 1983 ve věku 83 ve vyhnanství v Paříži, ale o tři roky později je jeho popel rozházen do Thajského zálivu při státní ceremonii.
|
Všichni vedoucí oddělení, ministři a sekretářky monarchistckého vládního systému jsou posláni do výslužby. Výkonný výbor Peoples Party funguje jako prozatímní vláda a je vytvořeno zákonodárné Národní shromáždění složené ze 70 dohodnutých členů. |
 Král Rama VII. vyhlásí ústavu podle vzoru západních ústav. Ta zřizuje parlament jehož polovina členů je volená a druhá polovina jmenovaná Králem na doporučení kabinetu. Premiér je jmenován Králem na doporučení Národního shromáždění. Phaya Monapahorn Nitithada (1884 - 1948) z Peoples Party je jmenován prvním premiérem. Účastníkům revoluce je udělen královský pardon.
|
Ministr ekonomiky, člen strany Pridi Panomyong (1900 - 1983) představuje národní hospodářskou politiku postavenou na socialistickém vzoru s troškou liberalismu. Je ovšem obviněn z toho, že je komunista. |
 Po obvinění současné vlády z komunistických sklonů, žádá premiér Phaya Monapahorn Nitithada, aby mu Král udělil diktátorské pravomoci a pozastavil zasedání Národního shromáždění a platnost části nově zrealizované ústavy. Král, nemaje na výběr znovu souhlasí. Věrnost komunismu se stane postižitelná 10 roky odnětí svobody. Nespokojenost v některých sektorech Peoples Party vede k rezignaci členů vlády včetně bývalého ministra ekonomiky Pridi Panomyong, který v tichosti odejde do vyhnanství.
|
 Nespokojení členi Peoples Party svrhnou vládu Phaya Monapahorn Nitithada, který je donucen odejít do vyhnanství (vybere si Penang, kde žije až do své smrti). Zasedání Národního shromáždění je znovu obnoveno a Phaya Bahol Polpayushasena (1888 - 1947) se stane premiérem.
|
Vypukne vzpoura vedená generálem Princem Bovoradejem proti nové ústavní vládě a bojuje se v Bongkhenu, Laksi a Dammuangu. |
Vzpoura končí vítězstvím vládní armády, vedené plukovníkem Phibul Songkhranem. |
První národní volby v Siamu pro 78 volitelných míst v Národním shromáždění. Bahol Polpayushasena zůstane premiérem. |
Král Rama VII. odejde do Evropy poté co ochladne vztah veřejnosti ke královské rodině. Pridi Panomyong se vrací do Bangkoku, poté co byl očištěn z nařčení, že je komunista. |
 Král Rama VII. odstupuje, nezanechávaje žádného nástupce. Národní shromáždění prohlásí jeho synovce, Prince Ananda Mahidola - desetiletého chlapce, jako zákonného dědice trůnu. Jako prohlášený monarcha (je mu dán titul Rama VIII.), nezletilý a stranou všeho dění zůstává se svojí rodinou ve Švýcarsku kde navštěvuje školu. Národní shromáždění jmenuje Rada regentů aby jednala v jeho zastoupení.
|
Pridi Panomyong podporovaný armádní skupinou Phibul Songkhrana, klíčového vojenského vůdce při potlačení nepodařeného převratu z roku 1933, vyžene premiéra Bahola z jeho úřadu. Phibul Songkhran je jmenován premiérem Radou regentů. Souběžně zastává post ministra obrany. Pridi Panomyong se stane ministrem vnitra. |
Začíná směřování k vojenské diktatuře. Převzetí kompletního moci předsedou vlády neguje princip ústavní a demokratické vlády. |
V Evropě začne II. světová válka a Siam deklaruje neutralitu. Aby byl chráněn od vnější agrese, podepíše spojeneckou dohodu s Japonskem výměnou za svojí územní bezúhonost. |
Jsou uzavřeny smlouva o neútočení také s Británií a Francií. |
Srážky mezi Siamem a Japonskem kvůli japonským požadavkům volného průchodu přes Siam pro napadení anglických území. Thajsko se to tomu brání. |
Japonsko zahájí válku v Asii a Pacifiku tím, že bombarduje Pearl Harbor, Hawai, Filipíny a Singapur. Přestože Winston Churchill radí Siamu, aby se bránil, dovolí Siam volný přechod japonským vojákům. Japonsko slibuje Siamu respektovat jeho nezávislost a svrchovanost. |
Japonsko a Siam podepisují alianční smlouvu, která zahrnuje dohodu, že Tokio bude pomáhat Bangkoku získat zpět území ztracená na Británii v minulých desetiletích. Siam se na oplátku zaváže pomoci Japonsku ve válce proti USA a Spojenému království. |
Britská a americká letadla začínají útočit na Bangkok a Siam vyhlásí válku UK a USA, ale písemná podoba tohoto vyhlášení nebyla americké vládě nikdy doručena. |
Phibul Songkhran kontroluje celou vládu bez jakékoliv organizované opozice. Soustředí se na zahraniční záležitosti a mezinárodní politické dění a doufá, že to znovu přinese Siamu jeho sílu. |
Komunistické síly, které pracovaly v Siamu od roku 1927 formálně organizují Komunistickou stranu Siamu. |
Pridi Panomyong organizuje podzemní hnutí odporu proti Japonsku v Siamu, ve spolupráci s Volným thajským hnutím v USA, založeným Siamským velvyslancem ve Washingtonu Seni Pramojem, který již dříve odmítl doručit vyhlášení války Thajska Spojeným státům. Tato akce pomáhá Siamu získat soucit a podporu spojenců. |
Phibul Songkhranova vláda je svržena jeho vlastním Národním shromážděním. |
Khuang Aphaiwong (1902 - 1968 ), člen původní skupiny z Peoples Party, která zinscenovala revoluci proti absolutní monarchii, je ustaven novým premiérem. Vrátí se k titulům šlechty a také ke starému systému psaní a počítání, který byl zrušený Phibul Songkhranem jehož hlavní úmysl byl, mimo získání osobní moci, nasměrovat Thajsko k modernější zemi. Všichni političtí vězni jsou propuštěni. |
Se schválením Národního shromáždění zruší Pridi Panomyong, v té době jediný vladař Siamu v zastoupení Krále Ananda Mahidola, který ještě studuje ve Švýcarsku, siamské vyhlášení války USA a Velké Británii. |
 Premiéra Khuang rezignuje na svůj post a bývalý neposlušný velvyslanec ve Washingtonu, Seni Pramoj, se stane novým premiérem. Khuang organizuje Demokratickou stranu - první politickou stranu v Siamu složenou z konzervativních a monarchistických skupin.
|
Siam uzavírá mírovou smlouvu s Velkou Británií a Indií. |
Jsou obnoveny diplomatické vztahy s USA a Velkou Británií a jsou znovu oživené dohody uzavřené před válkou. |
Po všeobecných volbách se Khuang Aphaiwong znovu stane premiérem, ale poté co nechce akceptovat návrh zákona Národního shromáždění o krácení veřejných výdajů, odstoupí znovu jen po několika týdnech. |
Pridi Panomyong se stane premiérem. |
Je vyhlášená nová ústava, která zřizuje dvě komory v Národním shromáždění. |
 Král Ananda Mahidol je nalezen zastřelený ve své posteli ve Velkém paláci. Jeho bratr Bhumiphol Adulyadej je prohlášen králem Siamu pod královským titulem Král Rama IX.
|
|
|