|
Thajsko - historie - současnost (1) |
 Premova rezignace byla přijata a do čela vlády byl zvolen nový ministerský předseda Chatkhai Choonhavan, generál toho času již ve výslužbě s dlouhou civilní praxí ve státních službách, který se zaměřil na ráznou politiku ekonomického rozvoje a zaplnil kabinet obchodníky a povzbudil ekonomiku obrovskými zahraničními investicemi. Po těchto opatřeních následoval veliký ekonomický boom provázený všeobecnou korupcí, do které byli velmi často zapleteni i členové vlády. Následoval ekonomický pokles a Chatichaiovy pokusy o oslabení politické role vojenských sil.
|
 Odpovědí na tento vývoj bylo nekrvavé povstání, které propuklo 23. února. Bylo vedené nejvyšším armádním velitelem Sunthornem a nejvyšším armádním generálem Suchindou. Oba pravděpodobně poznali, že povstání nebude schopno udržet po delší čas moc v Thajsku a okamžitě ustanovili civilní vládu vedenou dřívějším diplomatem Anandem Panyarachunem a přislíbili uskutečnění voleb do šesti měsíců.
|
 Volby se nakonec konaly 22. března roku 1992, ale nová ústava byla schválena Suchindou, který - ač nezvolen - se postavil do čela vlády složené z pěti politických strany pro-vojenské koalice, která si v thajském tisku vysloužila přezdívku "ďáblové". Čtyři opoziční strany, které podporovaly demokratický vývoj - "andělé", zorganizovaly seskupení akademiků, profesionálů a sociálních aktivistů. Jejich kampaň za rezignaci ministerského předsedy probíhala pod vedením Chamlonga Sdmuanga, dřívějšího populárního guvernéra Bangkoku a hlavy silné buddhistické strany Palang Dharma. Srimuang dovedl opozici až k vytouženému povstání. Když Suchinda nedodržel svůj slib ohledně vytvoření demokratické ústavy, včetně požadavku na řádné zvolení ministerského předsedy vlády vydaly se do ulic tisíce prostých Thajců a od 17. do 20. května probíhaly masové demonstrace. Suchinda absolutně nepochopil, jaká nálada panuje ve státě, a brutálně potlačil protesty. Při těchto zásazích zahynuly stovky lidí a mnoho dalších bylo zraněno. 0fciální místa sice ohlásila 52 mrtvých ale na konci roku 1992 byly stále pohřešovány dvě stovky dalších účastníků demonstrací. Suchinda se snažil krvavý zásah ospravedlnit obranou krále před komunistickými agitátory, ale nakonec byl nucen na svůj úřad rezignovat, a to tehdy, když král Bhumibol vyjádřil svůj ostrý nesouhlas v mezinárodních televizních vysíláních. Anand byl opětovně vyzván vytvořit prozatímní vládu a velmi rychle provést restrukturalizaci armádních sil. Nové volby byly naplánovány na 13. září a měly být zkouškou ohněm - rozhodnou se Thajci pro demokratickou formu vlády, nebo budou chtít pokračovat v "tradiční" politice? Stále ještě bylo rozšířeno kupování volebních hlasů, zejména pak ve venkovských oblastech, ale přesto "andělská" Demokratická strana vedená Chuan Leekpalem, devátým ministrem a zastáncem demokracie a vlády práva, získala nejvyšší počet křesel v parlamentu. Ministerským předsedou se zcela zaslouženě stal Chuan, a postavil se tak do čela koalice tvořené z velké většiny ze stran, které stály proti moci Suchindy.
|
 Po zmatcích minulých let zavládl konečně klid a mír, ačkoliv Chuan trpěl veřejným názorem, který hlásal, že je zodpovědný za neschopnost vlády vyřešit obrovský problém dopravy v Bangkoku, třebaže dopravní kalamita v hlavním městě byla pozůstatkem ekonomického úpadku země.
|
Program finanční podpory venkovských oblastí byl dost neujasněný a vágní, ale objevil se i vládní program poskytnutí "sociální spravedlnosti pro všechny" a zvýšení úrovně vzdělávání, což přineslo vrchol Chuanovy popularity, jíž dosáhl roku 1994. V polovině téhož roku byla diskreditována opozice, když dva její členové nedostali vízum do Spojených států amerických na základě podezření obchodu s drogami - jeden z nich byl dřívějším zástupcem ministra a byl zapleten do obchodu s heroinem již nejméně po dobu dvaceti let. Tehdy převzal Chuan ráznou kontrolu nad kauzou táhnoucí se od roku 1989 - případ saúdskoarabských drahokamů - kdy thajský státní úředník ukradl klenoty prince Faisala, syna saudskoarabského krále Fad-al-Azíza v hodnotě dvacet milionů amerických dolarů. Po návratu do Thajska se tento státní úředník pustil do okázalého utrácení, byl zatčen a odsouzen ke dvěma letům vězení. Ale tady celý příběh ještě nekončí: více než jedna polovina drahokamů se vrátila k princi Faisalovi, který zjistil, že kameny jsou padělané a thajský tisk se bavil obrovskými titulky komentujícími událost a uveřejňoval obrovské fotografie manželek politiků i vysoce postavených policistů s poznámkou - "zde vidíte pravé saúdskoarabské klenoty". Roku 1990 byli tři saúdskoarabští diplomaté zavražděni v Bangkoku, a to za velmi záhadných okolností. Předpokládá se samozřejmě, že byli nějakým způsobem zapleteni do případu zmizelých klenotů. Thajské oficiality však nepokročily v řešení případu ani o krůček, a tak z pochopitelných důvodů došlo k ochlazení vztahů se Saúdskou Arábií, která reagovala na vývoj událostí pozastavením udělování pracovních víz a zakázala saúdskoarabským turistům návštěvy Thajska. V červenci roku 1994 byli žena a syn thajského obchodníka s drahými kameny, který pravděpodobně uchovával ukradené klenoty, nalezeni mrtví a Chuan zakročil ráznou intervencí u ministra vnitra: dva policejní generálové byli zatčeni za zorganizování vražd a proběhlo vyšetřování tří dřívějších policejních velitelů. Vzhledem k velkému počtu policejních důstojníků zapletených do aféry se zdálo téměř nemožné, že někdy na povrch vyplavou přesná a úplná fakta týkající se případu, ale Chuan dosáhl svého cíle a případ se ocitl pod přísným přezkoumáváním a dohledem. |
Chuanova demokratická vláda, nejdelší v prozatímní thajské historii, vzala však náhlý konec v květnu roku 1995, kdy strana Palang Dharma vystoupila z vládní koalice, přinutila Chuana rozpustit parlament a vyhlásila všeobecné volby. Je ironické, že s ohledem na Chuanovu skřípající bezúhonnost ztratil Chuan podporu strany Palang Dharma, jejíž představitelé ho obvinili z korupce v jeho projektu na obnovu země. Téměř šest set tisíc rolnických rodin, z nichž mnoho nevlastnilo ani kousek země, obdrželo do roku 1993 4,4 miliony akrů zemědělské půdy, ale deset lidí z Phuketu, kterým byly pozemky přiděleny, byli členové Demokratické strany - a rozhodně tu nešlo o chudé rolníky, nýbrž o bohaté obchodníky, kteří získali pozemky poblíž mořského pobřeží, tedy vlastně stavební parcely vhodné pro výstavbu hotelů. V období obav z králových zdravotních problémů (souvisejících s koronárním systémem) se objevily i obavy před vojenskými intervencemi, které by využily nestability země. V tomto období vystoupil také nový armádní velitel generál Wimol Wongwanich, který soustavně od roku 1992, tedy po demonstracích, usiloval o oproštění armády od politiky. Nové volby se konaly 2. července. Chuanova Demokratická strana získala 86 křesel, ale nejsilnější stranou se ukázala být strana formálně vedená diskreditovaným Chatichai Choonhavanem, která získala rovných 92 křesel z celkového počtu 391. Nový představitel této strany Banharn Sllpo-archa nakonec vytvořil koalici složenou ze sedmi stran včetně strany Pafang Dharma. Tisk uštědřil novému ministerskému předsedovi přezdívku "chodící bankomat", což byla reakce na jeho reputaci nákupčího volebních hlasů; Banharn byl také znám jako prohnaný a mazaný politický stratég. Banhamova vláda byla nucena v září čelit strašlivým záplavám na řece Chao Phraya, nejstrašnějším za celé uplynulé desetiletí. Při katastrofě zahynulo na dvě stovky obyvatel a bylo zničeno deset procent veškeré zemědělské půdy. Banham byl okamžité konfrontován s opozičními médii a středními společenskými vrstvami městského obyvatelstva. Mnoho z členů vládní strany se začlenilo do obchodních aktivit a ministři se více věnovali byznysu než prospěchu země a vláda byla obviněna z korupce. Situace se vystupňovala natolik, že v září roku 1996 došlo v parlamentu k hlasování o důvěře vlády. Opozice obvinila vládu ze špatného hospodaření a tajných obchodů a napadla osobně i samotného Banharna, když prohlásila, že si jeho otec změnil národnost z čínské na thajskou, a dále ho obvinila z plagiátorství, neboť dosáhl profesorské hodnosti na Ramkhamhaengské universitě. Těsné před hlasováním došlo k jednání mezi Barharnem a generálem Chavalitem Yongchalyudhem, vůdcem Strany nové aspirace (SNA - 57 křesel): SNA bude hlasovat ve prospěch ministerského předsedy, pokud Banharn během jednoho týdne rezignuje. S tímto výsledkem jednání Banharn souhlasil, a vládě tedy nebyla vyslovena nedůvěra. Banham však podrazil Chavalitovi nohy a nesplnil svůj slib: raději rozpustil parament, než by rezignoval, a poté nechal Chavalita na pospas politickému boji v nových volbách, místo toho, aby Chavalitovi přenechal křeslo ministerského předsedy po své rezignaci. V listopadu pak Chavalit zvítězil v něčem, čemu se říkalo nejšpinavější volby v celé thajské historii. Odhadem tento nový vůdce utratil 25 milionů bahtů na nákup volebních hlasů ve venkovských oblastech, speciálně pak na severovýchodě země. Demokrati Chuana Leekpaiho získali 123 křesel, většinou na území Bangkoku, ale byli předstiženi 125 křesly SNA, kteří většinu svých hlasů nasbírali na severovýchodě země. |
 Brzy po nástupu Chavalita do funkce přislíbil nový ministerský předseda realizaci politických reforem, ale když mělo dojít k samotnému činu, již se zdráhal vydat novou ústavu. Návrh ústavy vypracovaný Prozatímním ústavodárným shromážděním obsahoval: přímé volby do senátu spíše než jmenování senátorů ministerským předsedou; přijetí zákona na právo shromaždování jako jednoho ze základů demokratické společnosti a garanci lidských práv a svobod; silnější odpovědnost veřejnosti; a zvýšení účasti místních zastupitelstev. Cílem těchto snah bylo učinit konec tradičnímu systému mecenášství a zabránit nakupování volebních hlasů.
|
Po nátlaku médií, obchodních kruhů i vysokých armádních velitelů byl Chavalit na konci roku nucen přijmout novou ústavu. Ve stejném období povolebních slibů politické reformy se Chavalit zavázal vylepšit finanční situaci země a prohlásil, že "Thajci budou žít í jíst dobře". Ekonomika státu však byla postavena na chatrných základech a v únoru banky varovaly Thajsko před zadlužením - 250 bilionů bátů pouze v neproduktivních sektorech - a začala se spekulovat o zahájení útoků na bát, které by v konečném důsledku tvrdě zasáhly trh. Vláda se statečně bránila upevněním směnného kurtu a utratila 23 bilionu USD na oživení rezerv zahraničních měn, ale na počátku července nastal úpadek bahtu, jehož rychlost dosáhla posléze rychlosti volného pádu. Vina byla dávána tradičnímu thajskému spojenci, tedy Spojeným státům americkým, za zanedbání jeho závazků a Thajsko začalo hledat pomoc v Japonsku. Tokio oslovilo Mezinárodní měnový fond (MMF) a Thajsku se v srpnu dostalo pomoci ve formě 17 bilionů USD. Pod podmínkami pomoci MMF Thajsko snížilo státní rozpočet, nastala kontrola inflace a finanční instituce se otevřely zahraničním investorům. V tomto období se objevily obavy o sociální stabilitu v zemi, neboť vláda se věnovala spíše osobním zájmům než podpoře ekonomického růstu. Po celé týdny Chavalit neochvějně ignoroval požadavky na rezignaci přicházející ze všech oblastí společnosti, ale 3. listopadu konečně kapituloval. Po několika nedůstojných a ponižujících machinacích byl Chuan Leekpai schopen sestavit vládní koalici ze šesti politických stran. Nový ministerský předseda se obrátil na dva uznávané technokraty, ministra financí Tamna Nimmanhaeminda a na zástupce ministerského předsedy Supachai Panichpakdi, se žádostí, aby vedli jeho ekonomický tým, ale vyhlídky byly přesto neutěšené. Obchodníci nebyli schopni splácet svoje dluhy, ze zaměstnání byly propouštěny stovky tisíc lidí (tisíce úředníků bylo například nezaměstnáno díky zrušení nebo pozastavení činnosti padesáti osmi finančních společností, MMF tlačil na vládu, aby dodržovala úsporný režim, a analytikové předpovídali, že Thajsko se bude s krizí potýkat ještě nejméně dva roky, než vykročí na cestu ekonomického růstu. |
Thajsko se pomalu zotavuje z ekonomické krize.Hlavní vnitropolitickou událostí roku byly senátní volby, které se protáhly od března do července; kvůli volebním machinacím a podvodům muselo být v několika provinciích provedeno pět kol, než byly jejich výsledky volební komisí uznány. Dozvuky těchto senátních voleb však přetrvaly až do března 2001, kdy volební komise na základě dodatečně prokázaných obvinění z volebních podvodů zbavila senátorského křesla deset senátorů včetně předsedy senátu Sanita Worapanyu a na 21. dubna 2001 vypsala opakované volby v jejich volebních obvodech. Novým předsedou senátu byl 30.3.2001 zvolen Manoonkrit Roopkachorn, prvním místopředsedou byl 16.2.2001 zvolen Pichet Pattanachote. Druhým místopředsedou senátu je Boonton Dockthaisong.
|
|
|