|
 Tento starověký epický příběh je klíčem k pochopení thajské kultury a jejího kulturního dědictví. Po staletí a v podstatě do dnes je inspirací všech druhů umění a motivy z něho se nechají v různé míře vystopovat téměř v každém uměleckém díle. Je to thajská verze staroindického eposu Rámákain, který původně vznikl ústním šířením někdy již před 2 tisíci lety. Písemná podoba je připisována básníku jménem Valmiki, který všechny příběhy sebral a sepsal kolem 3. století našeho letopočtu. Z Indie se Rámájana rozšířila do všech hinduistických zemí jižní Asie a s Khmery přišla i do Thajska. Thajská verze vznikla po okupaci Angkor Watu v 15. století a stala se národním eposem stmelujícím Thajské království a jeho spojení s hinduistickými bohy. Získala autoritu posvátného písma, z něhož Thajci po staletí čerpají morální a praktické lekce. Současná verze je dílem skupiny básníků, jež inicioval král Ráma I. Nakonec byl to on, kdo první převzal jméno hlavního hrdiny tohoto eposu (Ráma) a poté ho použili všichni jeho následovníci z dynastie Chakri až do dnes. No a nesmíme zapomenout na to, že název města a království Ayutthaya byl odvozen od fiktivního království Ájódhja zmiňovaného v příběhu. Tradičním prvním místem setkání s vyobrazením tohoto příběhu jsou stěny hradeb a arkád chrámu Wat Phra Kaeo v Bangkoku, kde je celý epos barvitě vylíčen na 178 panelech. Zajímavostí je, že přestože děj se odehrává v Indii a na ostrově Lanka (Šrí Lanka) všechny budovy a vozy jsou ztvárněny v thajském stylu.
|
 je alegorií vítězství dobra nad zlem a pojednává o Rámovi (královském synovi a dědici trůnu království Ajódhja) a jeho krásné manželce Sítě, jejíž ruku získal, když jako jediný z nápadníků dokázal napnout kouzelný luk. Dobrodružství začíná ve chvíli, když jsou vinou intrik Rámovy nevlastní matky posláni na 14 let do vyhnanství do hlubokého lesa společně se svým bratrem Lakšmanou. Mezitím král běsů a ostrovního království Lanka (Šrí Lanka) Tósakan propadl vášní k Sítě a převlečen za poustevníka se vydá do lesa, aby se jí zmocnil. Jednoho svého služebníka promění v nádhernou antilopu a zatímco se Ráma se svým bratrem ženou za zvěří, zmocní se Tótsakan a unese jí na Lanku v naději, že se s ní ožení. Bratři jej však pronásledují společně s bílým opičím králem Hanumánem, jenž jim nabídl své služby. Všichni tři uzavřou spojenectví se dvěma dalšími opičími králi Sugrívou a Čomphuphanem, kteří disponují silným vojskem. Vydávají se směrem na jih k pobřeží proti ostrovu Lanka. Opičí vojáci postaví kamennou hráz přes moře a oblehnou Lanku. Proti Tósakanově armádě svedou řadu vítězných bitev a nakonec po porážce všech svých bojovníků se Tósakan utká přímo s Rámou a je zabit. Síta je vysvobozena a vrací se spolu s Rámou převzít vládu království Ajódhja.
|
 V mnoha epizodách eposu figurují stovky postav. Hlavní myšlenku dramatu ovšem nese následujících pět postav:
|
 (thajsky Phra Ram) je často zobrazován s temně zeleným obličejem, je vtělením boha Višnu. Zamýšlí porazit démony, kteří ohrožují moc bohů.
|
 je paradoxně zároveň dcerou Tósakanovy manželky a vtělením bohyně Lakšmí. Zůstává Rámovi věrná i v zajetí. V původní indické verzi Rámákain ji ovšem pohltí země po té co ji Ráma podezřívá z nevěry v době jejího zajetí.
|
 (thajsky Phra Lak) Rámův oddaný mladší bratr je často zachycován ve zlatisté barvě. Doprovází Rámu do vyhnanství v lese. Po porážce Tósakana je korunován králem Lanky.
|
 bílá opice a syn boha větru, je naprosto oddán Rámovi, a přesto si nachází čas svádět krásné ženy a provozovat různé šibalské kousky. V indické verzi je to ovšem daleko větší "suchar".
|
 (doslova "desetiruký") je podlý král Lanky. Má několik hlav a rukou a v indické verzi se jmenuje Rávana
|
|
|