 Tento chladný a stinný chrám na břehu řeky Chao Phraya pochází z období Ayutthaya. Původně se jmenoval Wat Samorrai. Slovo "samor" bylo pravděpodobně odvozeno z Khmerského "thamor" ve významu "kámen". V době kdy byl mnichem, tu pobýval král Rama IV. a chrám se proto považuje za místo zrodu sekty Dhammayutika. Král Rama IV. dal také chrámu jeho současný název.
Za Ramy V. byl kvůli špatnému stavu rekonstruován ubosot, pocházející z ranného Rattanakosin období. Rekonstrukcí byl pověřen princ Narissaranuwattiwong, který dostal zadání zachovat původní zdi kvůli tradici Dhammayutika sekty. Nástěnné malby provedl evropskou technikou italský umělec jménem Rigole a zobrazil příběh Phra Vessandara, Buddhovy desáté reinkarnace. Stejný umělec je také autorem stropních fresek v trůnním paláci Ananta Samakhom. Za pozornost ještě určitě stojí sala kanparien, neboli shromažďovací hala v popředí chrámu, která je postavená výhradně z týkového dřeva a vejde se do ní až 1000 lidí. Postavena byla podle vzoru chrámu Wat Suwannaram v provincii Phetchaburi.
|