Kukulín Matyáš



Jezuitský misionář Matthias Cuculinus


První dochovanou zprávu o Siamském království sestavenou Čechem zaslal do českých zemí jezuitský misionář P. Matthias Cuculinus (Matyáš Kukulín) v roce 1679. Tento misionář, pocházející z moravské Mohelnice (*1641 nebo 1645), byl v roce 1678 společně s dalšími šesti spolubratry z české provincie Tovaryšstva Ježíšova vybrán pro misijní činnost ve španělských zámořských državách v Mexiku a na Filipínách. Cuculinova jezuitská misijní družina však nestihla odjezd španělské flotily do Mexika, protože jejich loď zdržely nepříznivé větry u Gibraltaru. První čeští misionáři určení do zámoří tak při svém příjezdu do Cádizu spatřili již jen na obzoru mizející plachty mexické flotily. Při svém čekání na další flotilu byli přesunuti do jezuitské koleje v Seville, kde se kromě běžných řádových činností věnovali také shromažďování zpráv o zámořských misiích, které v opisech či v přepracováních posílali rovněž do své domovské české provincie.
Cuculinova zpráva, datovaná v Seville dne 7. 11. 1679, je typickou ukázkou takovéto relace; autor ji sestavil v latině z několika zdrojů, k nimž se dostal při svém pobytu v sevillské koleji. Po krátké informaci o stavu křesťanství na Kanárských ostrovech Cuculinus opsal z neznámého zdroje, dobře obeznámeného s poměry v Zadní Indii, čtyři sumární zprávy o tamějších státních útvarech - o Tonkinu (Relatio continens qvaedam de statu Christianitatis in Regno Tunqvin), o Kočinčíně (De Cochinchina), o Kambodži (De Camboya) a o Siamu (De Regno Siam). Jeho čtyřstránková relace se dochovala v autografu v Moravském zemském archivu v Brně. Píše v ní, že království Siam patří k nejpřednějším orientálním říším jak kvůli hojnosti všech věcí, tak kvůli obchodu, k němuž byli se svolením panovníka připuštěni cizí obchodníci z Asie i z Evropy. Král sídlí ve městě Siam, podle něhož je pojmenováno celé království, a disponuje nezměrným bohatstvím zlata, stříbra a dalších cenností. Rozlehlé město Siam obývají všechny možné národy, svou čtvrť, v níž žije přes 4000 křesťanů, v něm mají i Portugalci. O křesťany zde pečují dominikáni a jezuité. Obyvatelé jsou dobrosrdeční, nadaní, uctiví ke svým bonzům a horliví v úctě ke svým bohům, jejichž chrámy zdobí zlatem a stříbrem. Příliv cizinců tak zesílil, že se zdá, že jich je více než domorodců. Cizincům vládnou správci z jejich řad, ale nejvyšší moc patří králi. Největší překážkou a nebezpečím pro křesťanství jsou kromě modloslužebnictví četní vyznavači islámu, kteří mají velký vliv a zastávají v království důležité funkce. Chválí panovníka, jenž zahrnuje mimořádnou přízní zejména Portugalce. Na konci června 1675, když v portugalské čtvrti zničil oheň na 40 domů, poslal své služebnictvo na pomoc při likvidaci požáru a vzápětí pomohl postiženým křesťanům i finančně.
V Siamu působí dva jezuitští misionáři: Belgičan P. Joannes Baptista Maldonado a Portugalec P. Emmanuel Suarez. P. Thomas Vallgarneira zemřel 19. 1. 1677. Král je misionářům příznivě nakloněn, jak se ukázalo při rozmluvě o pravdivosti evangelií.

Zdroj:

Thajské království a Česká republika - předivo bilaterálních vztahů
MIROSLAV NOŽINA, JIŘÍ ŠITLER, JANA FAJFROVÁ


SOUVISEJÍCÍ ODKAZY


Češi v Thajsku

Češi v Thajsku - přehled všech

Češi v Thajsku - nezpracovaná jména

České restaurace v Thajsku

Mezistátní vztahy ČR-Thajsko

Historie zastupitelského úřadu - v Bangkoku a Rangonu