První důstojník na korvetě Erzherzog Fridrich. Loď vyplula z vojenského přístavu v Pule 16. května 1874 a směřovala přes nedávno nově vybudovaný Suezský průplav do Adenu a k břehům ostrova Cejlon, poté do Singapuru, dále Hongkongu A Šanghaje. Expedice, jejíž hlavním cílem bylo ze strany Rakousko-Uherska navázání a získání nových obchodních styků s Japonskem a královstvím Siamu, snaha vybudovat obchodní základnu na Borneu a zúčastnit se astronomického pozorování přechodu planety Venuše mezi Zemí a Sluncem, směřovala dále až k ostrovům Japonského císařství. Zde se válečná korveta plavila do Nagasaki, poté přes Šimonosecký průliv do Kóbe a Jokohamy. Z Jokohamského přístavu mise směřovala zpět na Hongkong, filipínskou Manilu a do Thajského Bangkoku, přes indonéské ostrovy opět do Singapuru a Batávie. Odtud se vydala nazpět do Hongkongu a Jokohamy. Následně expedice opustila Asii a proplula Pacifikem do amerického San Franciska, chilského Valparisa a Magelhaensovým průlivem do Montevidea a dále přes Atlantik k Giblartaru a k Alžíru, Palermu a konečně zpět do domovské Puly, kde zakotvila 21. června 1876.
Vzhledem k dlouhodobé a záslužné vojenské službě na lodích Jeho císařského majestátu byl Erwín Dubský povýšen 15. září 1878 císařem Františkem Josefem I. na korvetního kapitána a v 80. letech na kapitána fregatního.
Dvousvazková rukopisná práce Erwína Dubského o zmíněné plavbě kolem světa na korvetě Erzherzog Fridrich je svázaný rukopis v pravidelném, téměř bezchybném německém novogotickém kurzivním písmu (kurentu) s nadpisy, tituly jednotlivých kapitol i vnitřních titulních stran v úpravě kreslené fraktury v pseudogotické rámové úpravě až nápadně připomíná rozvržení dobových cestopisů.
Je zajímavé porovnat Lysické rukopisné memoáry dubského s dvousvazkovým ve Vídni v roce 1878 vydaným titulem od Josefa Lehnerta. Je to práce jednoho z důstojníků a současně souputníků Erwína Dubského na popsané cestě. Byl prvním lodním poručíkem této plavby.
Kniha má název Um die Erde. Reiseskizzen von der Erdumsegelung mit S.M. Corvette Erzherzog Fridrich in den Jahren 1874, 1875 und 1976 (Wien 1878).
Audience výpravy u královského dvora v Bangkoku se uskutečnila 2. března 1875 a dle Lehnertových poznámek jí byl přítomen i Erwín Dubský.
Albuminiové fotografie z této cesty kolem světa které Dubský shromáždil jsou v počtu 506 z celkového počtu 516 snímků které jsou uvedeny na původních seznamech. Během let byly ztraceny snímky 210 - přístav v Bangkoku, 214 a 215 dva pohledy do královského paláce v Bangkoku, 216 - přístav Valparisa. - Chile.
202 - přístav v Manile. Levý karton z hexaptychu celkového pohledu na Bangkok.
Další skupinu fotografií kterou bych rád zmínil je méně početný soubor fotografií pocházejících ze Siamu. V žánru geografických pohledů získal Dubský v Siamu 16 velkých snímků a jeden hexaptych, který lze považovat za velmi zdařilý panoramatický pohled na dnešní Bangkok se všemi jeho významnými památkami, přestože se jeho levá část nedochovala. Záběr byl pořízen z výrazného nadhledu, který umožňuje obsáhnout velkou část tohoto historického místa, přičemž se autor nebál z některých staveb ponechat v záběru jen jejich výrazné věže. I ostatní snímky jsou pořízeny v podobném duchu.
K dispozici jsou snímky - Velký královský palác (212, 213 a 216 - 219) a chrámy Wat Po (č. 220 a 221, obr. 26) či Wat Arun (č. 222 a 223). Zajímavý dobový záběr je chalupa nedaleko Bangkoku (č. 224) nebo Siamský dvůr (č. 225, obr 27), které dokumentují tamní venkov s atmosférou opuštěné, melancholicky smutné přírody. Dále snímek U řeky Menam (č. 226).
Je pravděpodobné že tyto snímky pocházejí z atelieru prvního thajského fotografa Francise Chita (1830 - 1891), již 14. ledna 1865 lze nalézt jeho inzerát v novinách Bangkok Recorder, kde nabízel své fotografické služby a prodej všech druhů fotografií včetně pohledů na Bangkok. Byl známým dvorním fotografem krále Rámy IV. Autorství jeho snímků v této sbírce je tedy velmi pravděpodobné. Některé totožné záběry byly vystaveny v roce 2002 pod Chitovým jménem v Bangkoku.
V lysické kolekci thajských snímků však stojí za zmínku především konvolut 11 záběrů, které řadíme do kategorie typů. Dvojice dívek v thajském oděvu, snímky královské rodiny, atelierové aranžování postav, domorodé obyvatelstvo, král Rama.
Obdobná temata fotil také rakouský fotograf Wilhelm Burger při své návštěvě Bangkoku v roce 1869. Dubský však získal všechny snímky v jednom fotografickém atelieru.
Část fotografií z Dubského sbírky se objevila v Lenhertově cestopisu.
Zdroj: Antonín Krejčíř
|