|
Přestože Chiang Mai dosahuje jen zlomku rozlohy Bangkoku, může se pochlubit téměř stejným počtem chrámů (více než 300, jenom za hradbami na území starého města je jich 121 a v celé provincii pak víc než 1000). Vznikly převážně během největšího rozkvětu města - od 13. do poloviny 16.století, kdy bylo Chiang Mai předním náboženským centrem. Z té doby se dochovalo mnoho chrámů, i když valnou část z nich pozměnili v různé míře Barmánci, kteří město několikrát ovládli. Přesto je místní architektura považována za typickou ukázku lannského stylu, který se vyznačuje mimo jiné umně propracovanou dekorací sloupů a dveří budov v chrámech. |
 je umístěný na Tha Phae Rd. Zajímavostí jsou: čedí v barmském stylu, dřevěná střecha vihanu a malá dřevěná kaple v místním stylu. Nová stavba připomínající svatební dort uprostřed chrámu ukrývá černou sochu Buddhy vyrobenou z jednoho kusu teakového dřeva, která byla vyrobena patrně pro ayutthayského krále Naresuana asi před 400 léty. Chrámová studna (ženám vstup zakázán) sloužila pro dávný rituál "murathaphisek", kdy se z nejposvátnějších a nejblahodárnějších míst v Thajsku použila voda pro rituální koupel nového krále.
|
 nebo také Wat Photaram Vihan se nachází asi 4 km z města na silnici Chiang Mai-Lampang. Patří ke starým chrámům a byl nedávno zrekonstruován. V roce 1455 ho nechal postavit král Tilok (jehož popel je tu také uložen), aby připomínal sedm míst v okolí indické Bodhgayi, která Budha navštívil během sedmi týdnů po svém osvícení. Základnu stůpy (ve stejném stylu jako jako Phutthakaya stupa v Indii) zdobí půvabné štukové plastiky.
|
 Chrám stojí na místě, kde krále Mengraie v roce 1317 usmrtil blesk. Dokončen byl v roce 1481. Centrem je ohromná pagoda, původně vysoká 98 m a široká 54 m, která byla zničena při zemětřesení r. 1545, takže dnes zbývá jen 60 m. V 15. století tu byl krátce uložen Smaragdový Buddha (nyní ve Wat Phra Kaeo v Bangkoku). Tehdy byla věž obložena bronzovými deskami a pláty zlata. Dnes můžete obdivovat "jen" zrekonstruované slony v základně a schodiště s hady Naga. Najdete ho na Phrapokklao Rd.
|
 Nejstarší chrám Chiang Mai, pravděpodobně z r. 1296. Chrám vybudovaný na místě, kde král Mengrai rozbil svůj první tábor, sloužil jako jeho residence, než bylo vybudováno město Chiang Mai. Chrám je pozoruhodný pro svá chedi podepíraná řadami obrovských pilířů a pro dvě malé sošky Buddhy: Phra Sila, pocházející ze 6. stol. z Indie a 10 cm velký křišťálový Buddha Phra Kaeo Kaeo (Pra Sateng Man) údajně schopný přivolávat déšť. Najdete ho na Ratchaphakkinai Rd.
|
 chrám původně nazvaný Wat Veru Vanaram je umístěný v Tambon Sri Phum u městského stadionu. Je pozoruhodný neobvykle tvarovanou pagodou, která vypadá jakoby byla vytvořena ze zmenšujících se koulí postavených na sebe. Přesný datum vzniku není znám, ale podle legendy pochází z roku 1613 a chedi obsahuje popel prince Saravadee, syna barmského krále Bureng Nong, který ovládal Chiang Mai v létech 1579 k 1607.
|
 je jedním z pokladů Chiang Mai. Vihan je postaven z teakového dřeva a podpírán 28 obřími dřevěnými sloupy. Byl to trůnní sál krále Mahotara Prateth a obdivovat tu můžete dřevořezby na dveřích, barevné mozaiky a staré rukopisy na palmových listech. Najdete ho nedaleko chrámu Wat Chedi Luang.
|
 Tento nádherný chrám na Sam Lan Rd. byste při návštěvě města rozhodně neměli vynechat. Chedi byla postavena v roce 1345 králem Pha Yu pro popel jeho otce, krále Kam Fu. Mezi chrámové skvosty patří krásný vihan Lai Kham z pozdější doby, zdobený skvostnými dřevořezbami a nástěnnými malbami v severním stylu. Zde se nachází socha Phra Buddha Sihing (nebo Phra Singh), jedna ze tří totožných vyskytujících se v Thajsku (další jsou v Bangkoku v Národním muzeu a v Nakhon Si Thammarat), která údajně pochází ze Srí Lanky.
|
 je nejuctívanější náboženské místo v severním Thajsku. Pochází z roku 1383 a nechal ho postavit král Ku Na. Místo podle legendy vybral bílý slon. Chrám na svahu hory Doi Suthep mimo fantastické výzdoby nabízí i neopakovatelné výhledy na město hluboko pod ním.
Více Informací ... |
 je umístěný na Inthawarorot Rd. při chrámu Wat Phra Sing. Vihan v tradiční Lanna architektonickém stylu má střechu zdobenou barevným sklem a dřevěnými vyřezávanými lvy. Wat Prasat uchovává jednu z unikátních soch Buddhy z Lanna období.
|
 je umístěný na Tha Phae Rd. Je to starý chrám v barmském stylu a více než 100 let byl královským sídlem. Král Intavitchayanontha, sedmý král Chiang Mai ho příkázal zničit a obnoven byl v roce 1877.
|
 čedý tohoto chrámu byla postavena v roce 1369 jako schránka pro posvátnou Buddhovu relikvii. Její druhá polovina se nachází ve Wat Phra That Doi Suthep. Zdejší zahrady jsou oblíbeným místem fotografů nejen pro uchvatné západy slunce. Několik zdejších chedi obsahuje popel bývalé královské rodiny z Chiang Mai. 500 let stará bronzová socha Buddhy v postranní kapli tohoto chrámu je jednou z největších v Thajsku. Najdete ho na Suthep Rd.
|
 Tento jedinečný meditační chrám, ukrytý napůl v pralese, je zcela odlišný od ostatních hlavních chrámů v Chiang Mai. Pochází ze 14. století z období krále Ku Na. Zvláštní pozornost si zaslouží starobylé chedi s podzemními chodbami vyzdobenými fragmenty obskurních maleb - památkou na vyšinutého (jasnovidného) mnicha Thera Jan. Uvidíte tu také zvláštní černou sochu vyzáblého postícího se Buddhy. Později byl chrám opuštěn a zrekonstruován byl ve 40. letech 20. století. Od 60. let se z něj stalo vyhlášené meditační centrum. Najdete ho na Suthep Rd.
|
 najdete na kraji města asi 5 km od centra na silnici do Lamphunu. Jsou to zachovalé a zřídka navštěvované zbytky starověkého města . Bývalo to opevněné satelitní město monského hlavního města (dnešní Lamphun). Poté co ho král Mengrai v roce 1281 dobyl, usídlil se na nějaký čas v Kum Kamu. Město bylo opuštěno někdy před rokem 1750, patrně po barmské invazi. Na třech kilometrech čtverečních byla dosud odkryta asi polovina z 22 chrámů. Jediný funkční chrám v areálu je Wat Chedi Liam, jehož vysokou čedi uvidíte zdaleka jako dobrý orientační bod.
|
Wat Chedi Liam (Chedi Ku Kham) |
 chrám byl budován v roce 1288 za vlády krále Mengrai. Po staletí byl však opuštěný. V roce 1908 ho nechal barmský magnát zrenovovat z původního khmérského na barmský styl.
|
|
|