|
Thajsko - Historie - Ayutthaya (3) |
 Král Naresuan napadne Barmské knížectví v Taungu. Jenže invaze je neúspěšná, protože Siamští vojáci jsou nemocní a hladoví po předchozích útocích na Barmu. Taungu je schopné odrazit jejich útok.
|
Král Naresuan zemře během vojenského tažení u Muang Viset na Siamském území. Jeho manželka i děti se stahují do pozadí, takže jeho bratr Princ Ekatotsarot vystoupí trůn. |
Král Ekatotsarot uloží (poprvé v Ayutthayai) peněžní daň, čímž si získá pověst lakotného muže. Holandští obchodníci začínají navštěvovat Ayutthayau. |
Siam (Ayutthaya) pošle velvyslance do Nizozemí a položí tak základ přátelských vztahů. |
Portugalský misijní Jezuita Baltazar de Seguerra přijíždí do Ayutthayai. |
Panování Krále Ekatotsarota skončí a Princ Intharaja uspěje pod královským titulem Král Songtam. |
Je založena první anglická obchodní firma v Ayutthayai. Ve stejné době zakládají také Holanďané svoji první obchodní základnu v Siamu. |
První Anglická loď Planeta přijede do Pattani, přístavu v nejjižnější části thajského území na Malajském poloostrově. Tím je zahájen obchod se Siamem. |
Mezitím vypukne válka mezi Nizozemskem a Anglií a nepřátelské akce mezi občany obou zemí se projeví dokonce i v Siamu. |
800 Holanďanů napadne dvě Britské lodě v přístavu Pattani. |
Je obnoven mír mezi Holandskem a Anglií v Ayutthayai. |
Znovu se řeší otázky posloupnosti Siamského trůnu a to typickým Siamským způsobem. Nejprve Král Songtam, když vážně onemocněl a získal pocit, že se ve věku 38 let blíží jeho smrt, určil svým nástupcem svého nejstaršího syna, Prince Jettu. Princ Jetta byl v té době jen čtrnáctiletý chlapec. Po smrti svého otce je Princ Jetta skupinou vysokých palácových úředníků kolem jistého Phaya Sriworawonga opravdu nainstalován jako král. Okamžitě potom je popravena velká skupina jiných palácových úředníků, kteří favorizovali staršího králova bratra, Prince Srisina, jako nového krále. Znovu je ten kdo "udělal" nového krále - Phaya Sriworawong - povýšen a přijímá nový titul Chao Phaya Kalahom. Protože Král Jetta je ještě chlapec, vlastní výkon funkce spočívá na královském výrobci Chao Phaya Kalahomovi. Ten se snaží vyčistil si pro sebe cestu a otevřeně uchopit trůn. Snaží se připravit past pro Prince Srisina, který by s ním mohl jinak později soupeřit o moc. Nicméně, Princ Srisin je v té době buddhistický mnich a není obvyklé vraždit mnichy. Proto se Chao Phaya Kalahom spikne s velitelem japonské palácové stráže a přinutí Prince Srisina k odložení šafránového roucha pod slibem že bude nainstalován jako nový král. Ale jakmile Princ Srisin svlékne roucho, je tato informace doručena mladému Králi Jettovi s tím, že jeho strýc opustil klášter a vzbouřil se proti němu. Princ Srisin je odsouzený k smrti. Nejprve je mu však trest prominutý, načež se hned zapojuje do dalšího povstání. Princ Srisin je nakonec popraven o několik měsíců později. V souvislosti s tím je popisován "královský způsob popravy" - kdy jej svázaného v sametovém pytli utloukli k smrti santalovou palicí. Král Jetta nespokojený s vládou Chao Phaya Kalahoma dělá některé přípravy aby se zbavil svého hlavního ministra, ale ten je informován a jedná rychleji než mladý král. Chao Phaya Kalahom a jeho kohorty zaútočí na královský palác a zabijí mladého monarchu. Ale je tu ještě králův mladší bratr Princ Atityawong v té době desetiletý chlapec, který by mohl být později pokládán za oprávněného nástupce Krále Jetty. Také je skutečně korunovační radou Princ Atityawong korunován Králem Siamu. Chao Phaya Kalahom si pro sebe zabezpečí jmenování vladařem. Chao Phaya Kalahom se snaží zdiskreditovat mladičkého Krále Atityawonga pro jeho dětinské, nekrálovské chování - až do okamžiku než se shromáždění ministrů rozhodne stvrdit jej králem (Princ Atityawong bude potom zavražděn o 7 let později). Chao Phaya Kalahom věří, že přišel jeho čas vystoupit na trůn. Převezme titul Král Prasattong a bude vládnout 25 let, až do roku 1655. |
Chiang Mai (poté co již měl vyhlášenou samostatnost) je znovu uchvácen Barmánci. |
Několik holandských lodí přijíždí do Ayutthayai na pomoc v boji proti Portugalcům a Kambodži. |
Ayutthayaské síly napadnou Pattani protože odmítlo poslat hold. Siamská armáda je zapuzená silnou obranou Pattani. |
Siam znovu zaútočí na Pattani, ale selže kvůli korupci. |
Ayutthaya činí rozsáhlé přípravy na podrobení Pattani. Za holandské účasti je nad ní obnovená nadvláda. |
Král Prasattong umírá v roce 1655. Znovu je převzetí moci krvavou záležitostí. Je nejprve následován svým starším synem, Princem neboli Králem Chao Fa Yai. Nicméně, jeho vlastní bratr, Princ Narai a nový královský strýc, Princ Srisutammaraja se spolčí proti Králi Chau Fa Yai, unesou jej a zavraždí po královském způsobu (viz.srovnání 1628-1630). Princ Srisutammaraja je korunován králem a Princ Narai se stává jeho zástupcem. Jen o několik měsíců později, Princ Narai který již dříve neměl žádné zábrany a účastnil se vraždy svého staršího bratra, odstartuje palácovou vzpouru, která trvá několik dnů a končí smrtí Krále Srisutammaraja, kterého se zbaví opět po královském způsobu. Historické záznamy uvádí jako důvod pro Naraiovo povstání údajnou snahu jeho strýce-krále o získání Naraiovy mladší sestry. Král Narai vstoupil na trůn Siamu a vládl 32 let, až do roku 1688. Během jeho panování otevře Siam všechny dveře pro obchod s Evropskými mocnostmi což způsobuje značnou modernizaci země. |
Opětovné převzetí Chiang Mai Barmou |
Poté co Holanďané aplikují diplomacii lodních děl a zablokují ústí řeky Chao Phaya, je podepsána smlouva mezi Holandskem a Ayutthayaou, která zaručuje holandský monopol obchodu v Siamu. |
Římští katoličtí misionáři přijíždí do Siamu. Zatímco Král Narai není velmi nakloněn jejich náboženství, využívá schopnosti mnohých francouzských misionářů při napodobování evropského stavebního stylu, obzvláště pak opevnění. Siamský král je výjimečně nakloněn rozvíjejícím se vztahům s jinými Evropskými národy aby využil jejich spojenectví proti Holanďanům. |
Islámští misionáři přijíždí do Siamu. |
Phoenix, anglická loď Kapitána George White přijede do Ayutthayi. To způsobí Constantine Phaulkon jeden z na ní cestujících obchodníků. Phaulkon je vlastně Řek a jeho původní jméno je Gerakis, což znamená v Angličtině "sokol". Pro něj je příjezd do Ayutthayai začátkem významné, ačkoli ne dlouhé kariéry. Zatímco nemá žádné zvláštní vzdělání, má výjimečný talent na jazyky a během několika let se naučí plynně thajsky. V době kdy přijede do Siamu, je už schopen dobře komunikovat v angličtině, francouzštině, portugalštině a své rodné řečtině. |
Constantine Phaulkon vstoupí do thajské státní služby jako tlumočník. V průběhu několika roků postupuje od jedné thajské vysoké funkce ke druhé. Začíná jako Luang Wijayen a stává se Phra Wijayen, Phaya Wijayen a nakonec Chao Phaya Wijayen. Požívá důvěru Krále Naraie a vybírá poplatky ze zahraničního obchodu Siamu, v podstatě se stává zahraničním ministrem. |
Mezitím se vyvíjí nepřátelství mezi anglickou Východoindickou společností a Phaulkonem. Hlavně proto že Phaulkon povzbudí anglické obchodníky, aby uzavírali obchody nezávisle na anglické Východoindické společnosti, která by ráda vlastnila monopol na anglicko-siamský obchod. Phaulkon sám vede obchod nezávisle na společnosti, která má značnou podporu anglické vlády. Phaulkon a jiní soukromí obchodníci jsou pomlouváni jako vetřelci. Spor s anglickou Východoindickou společností vede Phaulkona k přesunu důrazu Siamské zahraniční politiky na zakládání obchodu a politických vztahů s Francií. |
První Siamský vyslanec do Evropy opustí Ayutthayau s nabídkou postoupit Singora (dnešní město Songkhla v jižním Thajsku) Francii. Ale loď na které vyslanec cestuje nikdy nedosáhne Evropy a potopí se. |
Druhý siamský vyslanec cestuje do Evropy. |
Francouzský vyslanec přijede do Ayutthayai. Jeden z jeho cílů je přestup Krále Naraie na katolicismus. Siamský král se nehodlá stát křesťanem, ale je nakloněn vyvíjejícímu se obchodu s Francií. |
Francouzský vyslanec a Král Narai uzavírají smlouvu. Francie získá náboženské a obchodní ústupky. Francouzské Východoindické společnosti je udělena úplná svoboda obchodu se zvláštní územní jurisdikcí. Francii je také udělen monopol na obchod s cínem na Phuketu. Singora (dnešní Songkhla) je postoupena Francii, včetně práva opevnit ho. |
Třetí vyslanec do Francie opustí Ayutthayau. Veze žádost Krále Naraie o poskytnutí francouzských expertů v různých oblastech, zejména v architektuře a obraně. Je věcí historického sporu jak velká měla být francouzská vojenská posádka v Siamu, každopádně tak chtěl Král Narai čelit holandskému vlivu. |
Ozbrojený konflikt se mezitím vyvíjí mezi Siamem a anglickou Východoindickou společností. Ta nerozpozná anglické obchodníky v thajských službách a potopí loď kapitána Whitea, která na doporučení Constantine Phaulkona pluje pod Thajskou vlajkou. Anglická Východoindická společnost také vyšle dvě fregaty do přístavního města Mergui (dnes jižní pobřeží Barmy, dříve thajské území) a učiní konec obchodním činnostem Angličanů, kteří nejsou součástí anglické Východoindické společnosti. Takoví volní obchodníci mají být propříště zadrženi podle válečného práva i na palubě anglických lodí na moři. |
Anglická Východoindická společnost předá požadavek vůči Siamu ve výši 65 000 liber za škody utrpěné během konfliktu. Kvůli tomu Král Ayutthayai nařídí okamžitě všem Angličanům propojeným na společnost opustit území. |
Siamská vojenská obrana zapálí anglickou loď James, jednu ze dvou fregat anglické Východoindické společnosti v přístavu Mergui a potopí ji. |
Král Narai na radu Phaulkona vyhlásí válku proti anglické Východoindické společnosti, ale ne anglické vládě. |
Za Phaulkonovu oddanosti Francii je mu udělen králem Ludvíkem titul šlechtice. Stane se členem a rytířem řádu sv. Michaela a sv. Petra. |
Velvyslanec Francie přistane v Ayutthayai společně s 600 francouzskými vojáky a asi 300 kvalifikovanými pracovníky. |
Siam podepíše další smlouvu s Francií a udělí větší výsady francouzské Východoindické společnosti. |
Francouzští vojáci se stanou zvláště nepopulární v Thajsku kvůli jejich rasismu a dalšímu nevhodnému chování. Vznikají anticizinecké organizace a stejně se formují i náboženské předsudky lidí. Zde je třeba poznamenal, že termín používaný Thajci až do dnes pro západní cizince je farang - zkratka originálu farangse, neboli thajského ekvivalentu pro Francouze (Francais ve francouzštině). Termín farang získal negativní konotaci a do jisté míry i pejorativní nádech až po II. světové válce. |
Král Narai vážně onemocní v Lopburi. Jeden z jeho generálů Phra Petraja se stane nejsilnějším mužem v oblasti a drží churavějícího krále jako vězně. Jasně sleduje dva cíle - posadit se na trůn a vyhnat cizince. Vláká do pasti adoptovaného mladšího syna Krále Naraii, Phra Piya a zabije ho. |
Phaulkon je popraven za zradu. Údajně má osnovat že se spolu s Phra Piya chopí trůnu. V následujících dnech Phra Petraja vyláká do Lopburi dva bratry Krále Naraii - Prince Chao Fa Apaitot a Prince Chao Fa Noi a oba je zabije dva dny po jejich příjezdu. To popudí Francouze, když současně Phra Petraja obléhá francouzskou pevnost u Bangkoku. Poznámka: to vše se stane ještě během života Krále Naraii. |
Král Narai umírá když po sobě nezanechal žádné blízké příbuzné. Phra Petraja se korunuje Králem Ayutthayai. |
Všichni francouzští vojáci musí opustit Siam po jednáních s novým králem. Phra Petraja vezme evropské misionáře jako rukojmí, až do bezpečného návratu siamského velvyslance z Evropy. |
Siamský velvyslanec se vrací z Evropy. V odezvě na to Král Phra Petraja propustí všechny jeho evropská rukojmí a obnoví náboženské svobody, ale provádí politiku odstranění cizích politických vlivů v království. |
propukne povstání v Nakhon Nayok. Povstání je vedeno Tam Tien, podvodníkem, který o sobě prohlašuje prohlašuje, že je princ. Povstání je přemožené a Tam Tien je zajat a později popraven. Nicméně, území se stane velmi liduprázdným, protože lidé prchnou ze strachu před nařčením z možnosti být zapletení do povstání a následného potrestání. |
Siamská svrchovanost nad Kambodžou je potvrzena, když jeho Král Sadit posílá bílého slona Králi Phra Petraja. |
Francouzský velvyslanec je poslán do Ayutthayai s nabídkou nové smlouvy, ale nesetká se se zájmem Krále Phra Petraja. Francie upouští od svých politických zájmů v Ayutthayai. |
Další povstání vypukne v Khoratu. Je vedené Bun Kuanem, fanatikem, jenž získal přízeň místního guvernéra, který mu poskytuje 4 000 mužů na podporu povstání. Khorat rychle kapituluje. Mnoho účastníků povstání je popraveno |
Král Phra Petraja onemocní a sám zažije to co způsobil nemocnému Králi Naraiovi. Luang Sorasak, jeho syn z předchozího manželství před tím než se stal králem, vláká do pasti 14-ti letého Prince Chao Phra Kwana, jednoho z pozdějších synů Phra Petrajai, který si po dosažení trůnu vzal sestru Krále Naraie a také jeho dceru. Je zbytečné říkat, že past sloužila k zabití Prince Chaa Phra Kwana. Rozzuřený Phra Petraja prohlásí vzdáleného synovce Chao Phra Pijaisurindra jako svého dědice. Ale po královské smrti Prince Chao Phra Pijaisurindra spěchá nabídnout trůn Luang Sorasakovi - druhému nejmladšímu synu Krále Phra Petrajai. Princ Tras Noi unikne jisté smrti tím, že stane se mnichem. Luasang Sorasak se korunuje králem a přijme oficiální jméno Sanpet VIII. Nicméně, pro Thajce se stane Phrachao Sua, tzn. "Král Tygr", kvůli svému divokému chování. |
Král Phrachao Sua umře a pro změnu nástup jeho syna Krále Taisra na trůn není doprovázeno žádným zabíjením soupeřů. |
Sri Timmaraja vstupuje na kambodžský trůn, poté co vyžene vládnoucího Krále Keong Fa s pomocí čínské armády z Cochin (Cochin je staré označení pro oblast, která je nyní součástí jižního Vietnamu). Ten se po sebevraždě Krále Sri Timmaraja obrací na Ayutthayau pro podporu. Tento incident zahájí další ozbrojený konflikt mezi Siamem a Kambodžou. |
Král Taisra umře a jeho bratr ho následuje na trůnu pod titulem Král Boromakot. Stěží někoho překvapí, že nejprve musel porazit dva syny Krále Taisra kteří také soutěžili o trůn. V této době také dochází ke krátké občanské válce uvnitř města Ayutthaya. |
300 Čínských osadníků napadne palác v Ayutthayai. Jsou vytlačeni a potom popraveni. |
Cejlonský velvyslanec je poslán do Ayutthayai s cílem půjčit si některé Siamské buddhistické kněze pro očistu a reformu Buddhismu na Ceylonu. |
Princ Utumpon následuje Krále Boromakotu na trůnu. Je to ale jeho druhorozený syn. Poté co je jeho starší bratr Princ Ekatat považován jejich otcem za člověka s chybějící inteligencí stane se mnichem. Během svých prvních týdnů na trůnu Král Utumpon zatkne a nechá popravit tři své nevlastní bratry. Kupodivu ale když jeho starší bratr, Princ Ekatat, ukazuje ctižádost stát se králem, zdrží se drastické akce a vybere mu místo toho mnišství. |
Král Utumpon se vzdává trůnu a odstupuje. Je následován Princem Ekatatem, který převezme titul Boromaraja V. |
Siam má smůlu, že v této chvíli je řízen jedním ze svých nejslabších králů, protože se v sousední Barmě objeví nová silná dynastie. Poté co se Barma v předchozích dekádách rozpadala, stane se bývalý předák barmské vesnice Moksobo (později Shwebo) Králem Alaungsayaou a dosáhne koruny barmských knížectví po sérii úchvatných vítězných bitev. |
Král Alaungsaya napadne Siamské území a získá pro Barmu města Tavoy, Mergui a Tenesserim (na dnešním jihu Barmy). |
Král Alaungsaya obléhá Ayutthayau. Siamský Král Ekatat který cítí, že není schopen vést obranu města pozve svého mladšího bratra, bývalého Krále Utumpona, aby vládl dočasně v jeho zastoupení. Nicméně, to není Utumponovo vedení ale náhodná nehoda, která pro tuto chvíli zachrání Ayutthayau. Poté co je barmský Král Alaungsaya vážně zraněn po výbuchu děla (nedočkavě vyhlížel, zda jsou Ayutthayské hradby již prolomeny), odvolají Barmánci obležení a ustoupí do Barmy. Král Alaungsaya přitom umře. |
Alaungsayanův syn Manglok nastupuje na trůn Barmy. |
Utumpon znovu odstupuje a vrací se do svého chrámu, zanechávaje osud Siamu v rukách svého staršího bratra, Krále Ekatata. |
Barmský Král Manglok umře a jeho bratr, Mongra, uspěje na trůnu. |
Barma napadne Chiang Mai a anektuje knížectví Luang Prabang (nyní část Laosu) |
v Chiang Mai propukne probarmské povstání, ale je rychle potlačeno. |
Barma začíná se třemi armádami nové tažení proti Siamu. Cíl je Ayutthaya. |
Barmská armáda zabírá mnoho jižních, západních a severních území Siamu. |
Barmská armáda zaútočí na Thonburi (Bangkok). Kapitán Ponney, Angličan, který podporuje Siam, způsobí těžké ztráty Barmské armádě. Protože však Král Ekatat závidí Ponneyovu popularitu a nedává kapitánovi velkou podporu, dobude Barma mnohá území na jihu Ayutthayi. |
 Barma začne obléhat Ayutthayau. Král Ekatat znovu nabídne svému bratru Utumponovi vedení obrany města, ale ten to odmítne a později umírá. Několik měsíců později, jeden z Ekatatových generálů - Chao Phaya Taksin, doprovázený 500 vojáky prorazí barmské obležení a prchá z Ayutthayai. Taksin je syn čínského otce a siamské matky. Jeho originální jméno je Hai Hong. Dal si však jméno Taksin protože byl po určitý čas guvernérem Siamu v provincii Tak.
|
Po 14 měsíčním obležení (strašlivém hladomoru, epidemiích a strašlivém požáru, který zničil deset tisíc domů) Ayutthaya kapituluje a Král Ekatat prchne. Barmánci nemají žádné slitování s městem a jeho obyvateli. Narozdíl od vpádu před 198 roky, nehodlají udělat ze Siamu vazalský stát, ale cílem barmského Krále Mongrase je zničit kompletně Siamské hlavní město. Ayutthaya je spálena do základu. |
Ve víře že dosáhl svého cíle, tj. zničení Ayutthayai, Král Mongra ustoupí se svými armádami do Barmy a zanechává zde jen minimální síly. Mezitím se Chao Phaya Taksin přesune se svými zbylými 500 vojáky na východní Siamské území, které nebylo přímo napadeno při barmském dobytí a ještě má funkční administrativu. Guvernér v Chantaburi, provincii podél mořského pobřeží blízko Kambodži pomáhá Taksinově malé armádě, ale vidí v něm svoji konkurenci a usiluje o jeho život. Taksin je o tom informován, zabije guvernéra a stane vládcem východní Siamské provincie. |
Siamci z jiných částí bývalého království se spojí s Taksinem. Ve stejném měsíci zaútočí Taksin na barmská vojska u Ayutthayai, zabije jejich generála a osvobodí bývalé hlavní město od barmské nadvlády. |
Taksin přenese své hlavní město do Thonburi, kde je korunován jako nový Král Siamu. Protože však nemá dostatečnou vojenskou sílu k udržení království a zavedení centrální vlády, rozdělí se Siam do 5 oblastí, které jsou na určitou dobu zcela nezávislé. Jsou to:
1) Centrální Siam pod vládou Krále Taksina (Bangkok, Ratchaburi, Nakhon Pathom, Prachin Buri, Chantaburi a Nakhon Sawan)
2) Provincie Malayského poloostrova na sever k Chumphonu pod vládou Phra Palat
3) Východní provincie včetně Khoratu pod vládou Prince Tep Pipit
4) Phitsanulok a část Nakhon Sawan vedená Guvernérem Buang
5) Nejsevernější část provincie Phitsanulok krále Kuana, (Kněze-krále Tesáku) |
Král Taksin se pokusí obsadit Phitsanulok, ale neuspěje. Guvernér je formálně korunovaný jako Král Phitsanuloku. |
Kněz-Král Kuan obléhá Phitsanulok a stane se vládcem celého severního Siamu. |
Po svém neúspěchu u Phitsanuloku soustředí Král Taksin svoji pozornost na oblast Khorat a napadne jej. |
Kambodžský Král Rama Tibodi prchne do Thonburi a hledá zde útočiště poté, co byl sesazen z trůnu svým bratrem, který poté převezme titul Král Narai Raja. |
Král Taksin se vrací do Thonburi po sérii úspěšných invazí do východních provincií. |
Armády Krále Taksina se vydávají na sever. |
Barma povzbuzená předchozími úspěchy se znovu pokusí podrobit si Siam, ale selhává. |
|
|