| 400 000 př.n.l. |
počátky osídlení Barmy člověkem |
| 11 000 př. n.l. |
paleolitická kultura v Horní Barmě známá jako aňjathaská |
6000 př.n.l.
|
pozdně paleolitické a raně neolitické sídliště na území Šanského státu (jeskyně Budalin u Taundi) |
| 4000-1000 př.n.l. |
naleziště z doby neolitické v oblasti Sakainu a Mandalaje |
3000-1000 př.n.l.
|
příchod prvních mon-khmerských a tibetsko-barmských kmenů na území Barmy |
1000 př.n.l.
|
naleziště z doby bronzové na horním toku řeky Čjintwinu (pohřebiště u vesnice Ňjaunkam), u řeky Samounu a v oblasti Halinu |
| 500 př.n.l. |
sídliště Taunthaman z doby železné u Mandalaje |
| 500 př.n.l. |
Pjuové v údolí horního toku Iravadi |
200 př.n.l. - 900
|
vznik a rozvoj pjuských městských států (Mainmo, Bin-naka, Beithanou, Halin, Šrí Kšétra |
| 1. tisíciletí n.l. |
městské státy Dhaňjawati a Weithali v Arakanu |
| 7.- 8. století |
Šrí Kšétra nejvýznamnějším pjuským státem |
| 673-718 |
v Šrí Kšétře vládla dynastie Vikrama |
| 5.-9. století |
počátky monského osídlení v Dolní Barmě |
| 802 |
pjuská mise, jako součást poselstva z Nan-čao, na čínském dvoře |
| 825 |
tradiční datum založení města Pegu v Dolní Barmě |
| 839 |
pjuské město Halin zničeno nájezdy ze státu Nan-čao |
| 9. století |
příchod Barmánců do oblasti Ťjauksche v Horní Barmě |
| 849 |
tradiční datum založení města Pugamu |
1044-1077
|
období vlády krále Anoratchy; podrobení Monů a vznik pugamské říše |
| 1084-1112 |
vládl král Ťjansistha, který usiloval o usmíření Barmánců s Mony |
1112-1167
|
panování krále Alaunsijthua; rozvoj písemnictví v barmském jazyce (nápisy na stélách) |
| 1165 |
sinhálské prameny zaznamenaly válku Lanky s Pugamem |
| 12.- pol.13. stol. |
"zlatý věk" Pugamu; období hospodářského a kulturního rozvoje říše |
| pol.13. stol. |
postupný úpadek Pugamu |
| 1277 |
mongolský vpád do země (bitva u Ngaschaunčjamu) |
| 1287 |
Mongolové dobyli Pugam; rozpad první barmské říše |
| 1287-1531 |
období vnitřních sporů a mocenských bojů |
1287
|
Monové obnovili království s hlavním městem Martbanem; novou dynastii založil Wariru (1287-1306?) |
1298
|
Horní Barmu ovládli "Tři šanští bratři" (Athinkchaya, Makkchaya a Thihathu) |
| 1300-1303 |
trestné výpravy Mongolů proti "Třem šanským bratrům" |
| 1303 |
Mongolové se stáhli z Barmy |
1312
|
Thihathu, nejmladší ze "Tří šanských bratrů", založil dynastii se sídelním městem Piňja |
1315
|
Athinkchaya Sojun (syn Thihathua) vytvořil nové mocenské centrum a dynastii v Sakainu |
1364
|
Piňju a Sakain ovládli Mo Šanové (příslušníci šanských kmenů z horských údolí); Thatouminpchja založil nové sídelní město Avu a stejnojmennou (šansko-barmskou) dynastii |
| 1368-1401 |
v Avě vládl král Minťiswasoke |
| 1369 |
hlavním městem monského království se stalo Pegu |
| 1373-1383 |
opětovné vpády Mo Šanů do Horní Barmy a boje s Avou |
| 1385-1425 |
monsko-barmská válka |
| 1404 |
Narameikcha založil novou arakanskou dynastii Myouhaun |
1427
|
na trůn v Avě nastoupil Mouhňjinthatou, první král barmské dynastické větve |
| 1433 |
založen Myouhaun, nové sídelní město arakanského království |
| 1435 |
Pegu navštívil benátský kupec Niccolo di Conti |
1445
|
Avu oblehlo čínské vojsko; Číňané žádali vydání šanského náčelníka Thounganbhwy, který se uchýlil na barmský dvůr; král Narapati se Číňanům podrobil |
| 1453 |
Sin Sopu se stala monskou královnou |
| 1459 |
Arakan ovládl Čitágáon |
| 1472-1492 |
období rozkvětu monského království Pegu za vlády Dhammaseitiho |
| 1496 |
v Pegu pobýval janovský obchodník Hieronomo de Santo Stefano |
1517
|
Myouhaun navštívil portugalský žoldnéř Joáo de Silveira; příslib vojenské pomoci Arakancům |
| 1519 |
založena portugalská faktorie v Martabanu |
1527
|
v boji s Mo Šany padl poslední král Avy Šweinanťjošin (Narapati); Šanové Avu dobyli a vyplenili |
| 1527-1555 |
v Avě vládnou Šanové |
| 1531-1752 |
druhá barmská říše Taunngu |
| 1531-1551 |
vládl král Tapinšweitchi, zakladatel první taunnguské dynastie |
1537-1541
|
Tapinšweitchi dobyl monské království v Dolní Barmě; Pegu se stalo (1539) sídelním městem druhé barmské říše |
| 1544 |
Tapinšweitchi ovládl část Horní Barmy |
| 1549 |
tažení Tapinšweitchiho proti sianaskému království Ajuthaje |
| 1551-1581 |
vládl král Bhuyinnaun |
1554-1558
|
Bhuyinnaun si podrobil horské šanské státy v Horní Barmě a Lan Nu ( Čijang Maj) |
| 1564 |
Barmánci dobyli Ajuthaju a ovládli Tenaserim |
| 2. pol. 16.století |
Bhuyinnaun bojuje s laoským králem Setthathiratem |
| 1568-1569 |
nové tažení Bhuyinnauna proti Ajuthaje; město dobyto dne 8.8.1569 |
| 1568-1570 |
povstání proti Barmáncům v Ajuthaje a v Čijang Maji |
| 1587 |
Siam obnovil nezávislost |
1585-1593
|
vojenská tažení krále Nandabhuyina proti Ajuthaje; vítězství Siamců v bitvě u Nong Sarai (1593) |
| 1591 |
nezávislost na barmské říši získalo laoské království Luang Phrabang |
| 1593 |
Monové povstali proti Barmáncům |
1595
|
od taunnguské říše se odtrhla Čijang Maj; do Dolní Barmy vtrhli Siamci |
1599
|
Arakanci se postavili proti Barmáncům, dobyli Syriam a spolu s vojskem taunnguského vládce oblehli Pegu; král Nandabhuyin zajat a popraven; konec první taunnguské dynastie |
| 1599-1605 |
vládl Ňjaunyam, zakladatel obnovené taunnguské dynastie |
| 1600-1612 |
v Syriamu vládl portugalský žoldnéř Philip de Brito |
| 1605-1628 |
vládl král Anaukbheklun |
| 1610 |
holandská Východoindická společnost otevřela faktorii v Myouhaunu |
1612
|
během tažení do Dolní Barmy Anaukbheklun dobyl Syriam a dal popravit de Brita a jeho spojence, bývalého taunnguského krále Natšinnauna |
| 1615 |
|
1629-1648
|
vládl král Thalun; období rozvoje taunnguské říše; uskutečněny správní reformy, navazovány obchodní styky s Holanďany a Angličany; hlavním městem říše se stala Ava (1634) |
1635
|
král Thalun přijal zástupce holandské Východoindické společnosti, Direka Steura a Wiert Jansen Poptá; v Syriamu Holanďané zřídili a do roku 1679 provozovali faktorii |
| 1635-1638 |
provedeno sčítání obyvatelstva v Barmě |
| 1647-1657 |
v Syriamu provozovala faktorii anglická Východoindická společnost |
1650
|
poslední císař svržené mingské dynastie Jung-li se uchýlil do Avy; (1662) vydán Číňanům, kteří vtrhli do Barmy a ohrožovali Avu |
| 1663 |
Arakan ztratil Čitágáon |
1677
|
holandská a anglická Východoindická společnost uzavřely faktorie v Barmě |
| 1709 |
Britové obnovili činnost své faktorie v Syriamu |
| 1725 |
Barmánci ztratili Čijang Maj |
| 1729 |
Francouzi zřídili faktorii v Syriamu |
| 1738 |
manípurský nájezd do centra Horní Barmy |
| 1740 |
povstání Monů v Dolní Barmě |
1750
|
Monové vyslali poselstvo ke generálnímu guvernérovi francouzských držav v Indii J. F. Dupleixovi; do Pegu přijel francouzský vyslanec Sieur de Bruno |
1752
|
Monové dobyli a zničili Avu; pád druhé barmské říše. U Aun Zeija, starosta hornobarmské vesnice Muschoubou, zahájil odpor proti Monům, v roce 1753 se nechal korunovat jako Alaunbhuya; založil novou dynastii a třetí barmskou říši Kounbhaun |
1753
|
Angličané zřídili vojenskou základnu na ostrově Negrais (Hainťi) v ústí řeky Basein |
1755-1757
|
Alaunbhuya uskutečnil tažení na jih země; obsadil Syriam (1756), Pegu (1757) a ovládl monské království |
| 1757 |
Alanbhuya podnikl tažení proti šanským státům v Horní Barmě |
| 1758 |
barmská vojska dobyla Manípur |
| 1759 |
Barmánci obsadili ostrov Negrais |
1760
|
vojenské tažení proti Ajuthaje; při obléhání města utrpěl Alaunbhuya vážné zranění a při ústupu do Barmy zemřel |
1763-1776
|
vládl Schinpchyušin, který vojenskými výboji v Siamu rozšířil území kounbhaunské říše; Barmánci dobyli sídelní město Ajuthaju (1767) |
| 1765-1769 |
odraženy čtyři vpády čínských vojsk do Barmy |
| 1770 |
barmské vojsko potlačilo povstání v Manípuru |
| 1773 |
monské povstání na jihu Barmy |
1770-1780
|
Barmánci ztratili kontrolu v Siamu, Čijang Maji, království Luang Phrabang a Vientiane v Laosu |
| 1784-1785 |
kounbhaunská říše anektovala Arakan |
1794
|
potlačeno povstání v Arakanu; první konflikty Barmánců s Brity na západních hranicích kounbhaunské říše |
| 1795 |
anglické poselstvo Michaela Symese k barmskému dvoru |
| 1796-1798 |
Hiram Cox britským rezidentem u barmského dvora |
| 1798 |
nové povstání v Arakanu |
| 1802 |
druhá Symesova mise do Barmy |
1811
|
Čjin Pjam, vůdce arakanských povstalců, se uchýlil na britské území v Indii, odkud podnikal výpady do Arakanu. Faktické přerušení oficiálních vztahů barmského dvora s anglickou Východoindickou společností |
1813
|
Barmánci vyslali vojsko do Manípuru, kde dosadili na trůn svého chráněnce |
| 1817 |
na trůn v Ásámu se dostal s pomocí Barmánců Candrakantha Singh |
| 1821 |
barmské vojsko obsadilo Ásám |
1823, září
|
srážky barmských a britských vojenských jednotek u pohraniční řeky Náf v Arakanu |
1824, leden
|
barmská vojska vtrhla do Kačháru prohlášeného Brity za chráněné území; srážky Barmánců s Brity v Manípuru |
| 1824, 5.3. |
Východoindická společnost vyhlásila válku kounbhaunské říši |
| 1824-1826 |
první anglo-barmská válka |
| 1824 |
|
| 1824, 11.5. |
|
| 1825 |
britské oddíly postupně obsadily Arakan, Ásám, Manípur a Káčhar |
1825, 1.4.
|
v bitvě u Dhanapchyu v Dolní Barmě zabit vrchní velitel barmské armády Maha Bandhula |
1826, 24.2.
|
v Yantapou podepsána britsko-barmská mírová dohoda; barmská říše ztratila Arakan a Tenaserim, zřekla se nároku na Ásám a Manípur a zavázala se zaplatit válečnou náhradu |
| 1826-1827 |
J. Crawfurd britským rezidentem na dvoře v Avě |
| 1830-1837 |
na dvoře v Avě působil jako britský rezident Henry Burney |
| 1840 |
uzavření britské rezidentury v barmském sídelním městě |
| 1852-1853 |
druhá anglo-barmská válka, Britové zabrali Dolní Barmu |
1852, 20.12.
|
anektované území v Dolní Barmě se stalo britskou provincií s centrem v Pegu |
| 1853, květen |
ukončení druhé války |
| 1853-1878 |
vládl král Mintoun; uskutečněny správní a hospodářské reformy |
| 1856 |
do Londýna a Paříže vyslána barmská diplomatická mise |
1860
|
Mandalaj se stala novým (a posledním) hlavním městem kounbhaunské říše |
1862
|
uzavřena britsko-barmská obchodní dohoda; Arakan, Tenaserim a Pegu sloučeny v jednu provincii známou jako Britská Barma |
| 1867 |
podepsána britsko-barmská smlouva |
| 1871 |
v Mandalaji se konal pátý velký buddhistický koncil |
| 1872-1874 |
barmské diplomatické mise v Evropě |
| 1878 |
vlády se ujal král Thipo; Britové rozpoutali protibarmskou kampaň |
| 1879, říjen |
uzavření britské rezidentury v Mandalaji |
| 1883 |
barmská diplomatická mise ve Francii |
1885, srpen
|
barmská ministerská rada (hlutto) uložila pokutu britské dřevařské společnosti Bombay-Burmah Trading Corporation |
| 1885, 22.10. |
britské ultimatum barmskému dvoru |
| 1885, 14.11. |
začátek třetí anglo-barmské války, Britové zaútočili na Horní Barmu |
| 1885, 28.11. |
Britové obsadili Mandalaj |
1885, 29.11.
|
král Thipo a jeho manželka královna Supchuyalat odvezeni do vyhnanství v Indii |
1886, 1.1.
|
indický místokrál lord Dufferin oznámil, že kounbhaunské království se stalo součástí britské říše |
1886, 26.2.
|
Barma prohlášena provincií Britské Indie v čele s hlavním komisařem (od roku 1897 místoguvernérem, od roku 1923 guvernérem) |
1886-1895
|
ozbrojený vlastenecký odpor proti britské anexi v Horní Barmě a v šanských státech |
| 1906 |
v Rangúnu založeno Sdružení mladých buddhistů |
1920, září
|
Sdružení mladých buddhistů reorganizováno na Obecnou radu barmských organizací |
1920, 4.12.
|
začátek stávky studentů Rangúnské univerzity a hnutí za zakládaní "národních" (barmských) škol |
1923, 2.1.
|
nabyly účinnosti Montaguovy-Chelmsfordovy správní reformy známé jako diarchie |
| 1930-1932 |
rolnické povstání vedené Schaya Samem |
1930, květen
|
založeno Sdružení Dou Bama (Naše Barma/My Barmánci) ustaven Svaz studentů Rangúnské univerzity |
1935
|
schválen Zákon o správě Barmy (Government of Burma Act, 1935), známý též jako ústava z roku 1935 |
1936, listopad
|
založen Svaz studentů Barmy; první volby do nového zákonodárného orgánu (parlamentu) |
1937, 1.4.
|
vstoupil v platnost Zákon o správě Barmy. Barma oddělena administrativně od Britské Indie jako separátní korunní kolonie |
| 1938, 8.1. |
dělníci ropné společnosti Burma Oil zahájili v Horní Barmě stávku |
| 1938, červenec |
|
1938, listopad
|
stávkující dělníci z Horní Barmy uskutečnili "hladový" manifestační pochod do Rangúnu |
1938, 20.12.
|
policie zasáhla proti studentské demonstraci v Rangúnu; o život přišel jeden z jejích vůdců, Aun Ťjo |
| 1939, leden |
založena Organizace rolníků Barmy |
1939, 10.2.
|
policie rozehnala střelbou pokojnou manifestaci v Mandalaji (zabito 17 osob) |
| 1939, 15.8. |
vznikla Komunistická strana Barmy |
1939, říjen
|
ustaven koaliční Blok svobody sdružující hlavní politické strany a organizace národního hnutí |
1939, prosinec
|
tajně ustavena Lidová revoluční strana jako podzemní složka osvobozeneckého hnutí |
| 1940, leden |
založen Všebarmský odborový kongres |
1940, květen
|
vstoupil v platnost Zákon o obraně Barmy (Defence of Burma Act), na jehož základě byla v létě internována většina vůdců Bloku svobody |
1940, listopad
|
Aun Schan, jeden z čelných představitelů národního hnutí, se tajně dostal do Japonska |
1941
|
vůdci Lidové revoluční strany se dohodli na spolupráci s Japonci; na ostrově Chaj-nanu a Taiwanu poskytli Japonci vojenský výcvik třiceti mladým barmským dobrovolníkům v čele s Aun Schanem, později známým jako Yebho thoumčjeip (Třicet druhů) |
| 1941, 28.12. |
v Bangkoku založena Armáda nezávislosti Barmy |
| 1941, prosinec |
japonské válečné operace v Barmě |
| 1942-1945 |
období japonské okupace země |
1942, červenec
|
rozpuštěna Armáda nezávislosti Barmy a vytvořena Armáda obrany Barmy |
| 1943, 1.8. |
vyhlášena "nezávislost" Barmy |
| 1943, 26.8. |
Armáda obrany Barmy reorganizována jako Barmská národní armáda |
| 1944, 4.8. |
tajně ustavena Liga boje proti fašismu a za svobodu lidu |
| 1945, 27.3. |
počátek protijaponského povstání |
| 1945, květen |
zveřejněna programová prohlášení Ligy |
| 1945, 17.5. |
v Londýně vydána Bílá kniha o Barmě (White Paper on Burma) |
1945, 30.5.
|
Barmská národní armáda uznána Brity jako dočasný spojenec pod jménem Vlastenecké síly Barmy
|
| 1945, srpen |
ukončení vojenských operací v Barmě proti Japoncům |
1945, 6.9.
|
jednání vrchního velitele spojeneckých vojsk Louise Mountbattena s představiteli Ligy o reorganizaci Vlasteneckých sil Barmy v Kandy (Cejlon) |
| 1945, září |
založena Socialistická strana Barmy |
1945, listopad
|
vytvořena polovojenská Organizace lidových dobrovolníků podporující Ligu |
| 1946, 21.1. |
první sjezd Ligy proti fašismu a za svobodu lidu |
1946, březen
|
Thakchin Sou založil Komunistickou stranu Rudé vlajky, která se odštěpila od většinové Komunistické strany Barmy a v červenci téhož roku přešla do ilegality |
| 1946, 24.9. |
v Barmě se uskutečnila generální stávka |
1946, 28.9.
|
jmenována nová Výkonná rada guvernéra s Aun Schanem jako místopředsedou |
| 1946, 12.10. |
Komunistická strana Barmy vyloučena z Ligy |
1947, 27.1.
|
v Londýně podepsána Dohoda Aun Schana s Attleem (Aung San-Attlee Agreement) |
1947, 3.2.
|
jednání v Pinloumu o uspořádání národnostních vztahů v nezávislé Barmě |
| 1947, 9.4. |
volby do Ústavodárného shromáždění |
| 1947, 19.7. |
zavražděn Aun Schan a šest dalších členů Výkonné rady guvernéra |
| 1947, 2.8. |
vytvořena prozatímní národní vláda v čele s U Nuem |
1947, 17.10.
|
v Londýně podepsána Dohoda Nua s Attleem (Nu-Attlee Agreement) o nezávislosti Barmy |
| 1948, 4.1. |
vyhlášení nezávislosti republiky Barmský svaz |
1948, 27.3.
|
Komunistická strana Barmy přešla do ilegality; začátek občanské války |
| 1948, duben |
Barma přijata do OSN |
1948, 29.7.
|
boj proti vládě zahájila většina příslušníků Organizace lidových dobrovolníků |
| 1948, červen |
k povstalcům se připojily tři armádní prapory |
1948, podzim
|
proti vládě vystoupily oddíly Organizace karenské národní obrany a Organizace monské národní obrany |
| 1949, březen |
boje u Rangúnu |
| 1949, březen |
založena podzemní Lidově demokratická fronta |
| 1949, 9.12. |
Barma uznala ČLR |
1949-1950
|
vláda postupně dosáhla zvratu v občanské válce a dobyla zpět řadu oblastí obsazených povstalci |
| 1950, leden |
vpád kuomintangských jednotek do severních oblastí Barmy |
| 1950, prosinec |
založena Dělnická a rolnická strana Barmy |
| 1951, červen |
první parlamentní volby, v nichž Liga získala většinu mandátů |
| 1951, 7.7. |
Barma a Indie podepsaly smlouvu o přátelství |
| 1952, 25.6. |
Barma a Pákistán uzavřely smlouvu o přátelství |
| 1952, srpen |
vyhlášen osmiletý hospodářský plán Pyijtotha |
| 1953, 17.3. |
Barma vypověděla americkou hospodářskou pomoc |
| 1953, 25.3. |
Barma se obrátila na OSN se stížností na kuomintangskou agresi |
| 1954, 1.6. |
zřízen Karenský svazový stát |
| 1954, 5.11. |
podepsána separátní mírová smlouva mezi Japonskem a Barmou |
| 1955, 6.1. |
jugoslávský prezident Tito na státní návštěvě v Barmě |
1955, 18.4.
|
barmská delegace v čele s premiérem U Nuem se účastnila konference v Bandungu |
| 1956, březen |
byla založena Fronta národní jednoty |
1956, 27.4.
|
druhé parlamentní volby; z 240 mandátů získala Liga 145 a Fronta národní jednoty 47 |
1958, květen
|
rozkol Ligy proti fašismu a za svobodu lidu na dvě samostatné strany - Čistou Ligu a Stabilní Ligu |
1958, červenec
|
v rámci amnestie se vzdala většina příslušníků Organizace lidových dobrovolníků |
| 1958-1960 |
|
1960, 23.1.
|
v Pekingu podepsána Smlouva o přátelství a vzájemném neútočení mezi Barmským svazem a Čínskou lidovou republikou |
1960, 6.4.
|
volby do Dolní sněmovny, které přesvědčivě vyhrála U Nuova Čistá Liga (Svazová strana) |
1960, říjen
|
podepsána Hraniční smlouva Barmského svazu s Čínskou lidovou republikou |
1961, 1.8.
|
parlament schválil Zákon o vyhlášení buddhismu státním náboženstvím |
| 1961, září |
Barma se podílí na založení Hnutí nezúčastněných zemí
|
| 1962, leden |
rozkol Svazové strany |
| 1962, 2.3. |
vojenský převrat, moc přejímá Revoluční rada generála Nei Wina |
| 1962, 3.3. |
rozpuštěn parlament a pozastavena platnost ústavy |
1962, 9.3.
|
generál Nei Win převzal nejvyšší zákonodárnou, výkonnou a právní moc |
| 1962, 30.4. |
zveřejněna deklarace Barmská cesta k socialismu |
| 1962, 4.7. |
založena Strana barmského socialistického programu |
1962, 8.7.
|
proti stávkujícím studentům Rangúnské univerzity zasáhly bezpečnostní oddíly; 16 studentů zabito, více než 40 zraněno; zničena budova RUSU |
1963, 1.1.
|
znárodněna společnost Burma Oil Company a Indo-Burman Petroleum |
| 1963, 17.1. |
zveřejněna filosofie BSPP (Systém vztahů člověka a prostředí) |
| 1963, 23.2. |
znárodněny banky |
1963, 25.3.
|
přijat Zákon o ochraně práv rolníků a Zákon o pachtovném (The Peasants'Rights Protection Law; The Tenancy Law) |
1963, 1.10.
|
znárodněn obchod s dřevem a obchodní společnosti s podílem cizího kapitálu |
1963, 19.10.
|
vstoupil v platnost Zákon o znárodňování průmyslu (The Enterprises Nationalisation Law) |
| 1963, listopad |
Revoluční rada vedla jednání s delegacemi podzemních organizací |
1964, 28.3.
|
zakázány všechny legální politické strany a organizace (s výjimkou BSPP) |
| 1964, 16.4. |
znárodnění exportu a větší části vnitřního obchodu |
| 1964, 17.5. |
zrušena platnost 50 a 100 kyatových bankovek |
| 1964, 20.10. |
v Sakainu byla otevřena Akademie pro rozvoj národností |
1965, 18.1.
|
znárodněny společnosti Burma Corporation a Bombay-Burmah Trading Corporation |
| 1965, 1.4. |
zestátněny střední soukromé školy |
| 1965, 7.4. |
Revoluční rada rozhodla zrušit placení pachtovného |
1965, 5.8.
|
podle oficiální informace opustilo od roku 1963 Barmu 96 800 Indů a 26 333 Pákistánců |
| 1966, 9.5. |
Barma a Pákistán podepsaly dohodu o vymezení hranic |
1966, září
|
uvolněn obchod s více než třiceti druhy spotřebního zboží a se dřevem |
| 1967, 10.3. |
podepsána dohoda o vymezení hranic Barmy s Indií |
| 1967, 26.6. |
počátek barmsko-čínských srážek v Rangúnu |
1968, 29.11.
|
generál Nei Win požádal bývalého premiéra U Nua a 32 dalších politiků, aby ustavili poradní výbor národní jednoty |
| 1969, 2.6. |
generál Nei Win odmítl doporučení Poradního výboru |
1969, listopad
|
bývalý premiér U Nu získal politický azyl v Thajsku, kde spolu s dalšími exilovými politiky založil Stranu parlamentní demokracie a vyhlásil boj Nei Winově vládě |
1970, 13.11.
|
armáda dobyla ústředí Komunistické strany Rudé vlajky a zajala jejího předsedu Thakchin Soua |
1971, 28.6.
|
zasedal první sjezd BSPP; schválen dvacetiletý plán hospodářského rozvoje |
1971, srpen
|
Nei Winova oficiální návštěva ČLR; normalizace vztahů mezi oběma zeměmi |
| 1972, 15.3. |
změny ve správním systému a reorganizace vlády |
1972, 20.4.
|
Nei Win a dvacet dalších vysokých důstojníků zanechalo aktivní služby v armádě |
| 1972, 7.8. |
soudní pravomoc přešla na lidové soudy |
| 1973, 15.12. |
v lidovém referendu schválen nový ústavní zákon Barmy |
1974, 4.1.
|
ústava vstoupila v platnost; název státu změněn na Socialistická republika Barmský svaz |
| 1974, 10.2. |
volby do Lidového shromáždění |
1974, 2.3.
|
Revoluční rada ukončila svou činnost, jmenována nová vláda; Nei Win se stal prezidentem republiky |
1974, 13.5.
|
stávka dělníků v Čjauku proti drahotě a nedostatku potravin se rozšířila do dalších ropných závodů a do továren v Rangúnu |
1974, 6.6.
|
policejní zásah proti stávkujícím dělníkům v Rangúnu si vyžádal oběti na životech |
| 1974, 25.11. |
v New Yorku zemřel bývalý generální tajemník OSN U Thant |
1974, prosinec
|
stávka na Rangúnské univerzitě v souvislosti s pohřbem U Thanta; nepokoje ve městě potlačila policie |
1975-1976
|
nové protivládní demonstrace na Rangúnské a Mandalajské univerzitě |
1976
|
vznikla mezinárodní Poradní skupina pomoci Barmě (Burma Aid Consultative Group) ustavena podzemní Národně demokratická fronta, sdružující hlavní etnické odbojové strany |
1976, 10.9.
|
v Rangúnu vedeno soudní přelíčení se skupinou armádních důstojníků obviněných z pokusu o státní převrat |
1976, 18.9.
|
Lidové shromáždění schválilo Zákon o soukromém podnikání (The Rights of Priváte Enterprise Law) |
| 1979, 28.9. |
Barma vystoupila z Hnutí nezúčastněných zemí |
1980, 24.5.
|
do Rangúnu svolána kongregace buddhistické sanghy; schválila opatření k "očištění, šíření a propagaci víry" |
| 1980, 29.7. |
na základě vládní amnestie se do Barmy vrátil bývalý premiér U Nu |
1981, listopad
|
Nei Win abdikoval na úřad prezidenta republiky; novým prezidentem zvolen San Ju |
| 1982, říjen |
Lidové shromáždění schválilo nový Zákon o barmském občanství |
| 1984-1985 |
vládní jednotky uskutečnily rozsáhlé operace proti ilegálním silám |
| 1987, 1.9. |
vláda uvolnila obchod s rýží a se zemědělskými plodinami |
| 1987, 5.9. |
zrušení platnosti bankovek v hodnotě 23, 35 a 75 kyatů |
| 1987, září |
studenti Rangúnské univerzity demonstrovali proti politice vlády |
1987, 11.12.
|
VS OSN schválilo žádost Barmy o udělení statutu "nejméně rozvinuté země" |
| 1988, 3.3. |
velké studentské demonstrace v Rangúnu |
| 1988, červen |
sílí protivládní protestní hnutí; nepokoje se šíří i mimo Rangún |
1988, 23.7.
|
mimořádný sjezd BSPP; Nei Win odstoupil z funkce předsedy strany a San Ju abdikoval jako prezident republiky; novým předsedou BSPP zvolen Sein Lwin |
| 1988, 27.7. |
Lidové shromáždění zvolilo Sein Lwina prezidentem republiky |
1988, 8.8.
|
demonstrace a generální stávka v Rangúnu; při zásahu armády zastřeleno či zraněno několik tisíc osob; další tisíce demonstrantů vzaty do vazby |
1988, 8.-14.8.
|
protivládní demonstrace se rozšířily do více než čtyřiceti měst, do protestních akcí se zapojily statisíce osob |
| 1988, 12.8. |
Sein Lwin podal rezignaci |
| 1988, 19.8. |
prezidentem republiky a předsedou BSPP se stal dr. Maun Maun |
1988, 8.9.
|
U Nu, jeden z vůdců demokratické opozice oznámil, že vytvořil "paralelní vládu" |
1988, 18.9.
|
vojenský převrat; moc převzala Rada pro obnovení zákonnosti a pořádku (SLORC) vedená generálem So Maunem; vyhlášeno stanné právo; název státu změněn na Barmský svaz |
1988, 20.9.
|
vznikla vojenská vláda v čele se So Maunem jako ministerským předsedou |
1988, 27.9.
|
Aun Ďi, Tin U a Aun Schan Su Ťij založili Národní ligu pro demokracii (NLD); vedoucí představitelé bývalé BSPP ustavili Stranu národní jednoty; vláda vydala Zákon o registraci politických stran (do května 1990 se registrovalo více než 300 stran) |
1988, 5.11.
|
studentští aktivisté založili na území kontrolovaném karenskými povstalci Demokratickou frontu studentů Barmy |
| 1988, 18.11. |
ilegální opoziční síly vytvořily Demokratickou alianci Barmy |
1989-1997
|
junta postupně uzavřela dohody o příměří s většinou podzemních organizací |
1989, 17.4.
|
vzpoura ozbrojených oddílů Waů dosud spolupracujících s komunisty proti vedení strany v Panschamu; rozpad Komunistické strany Barmy |
| 1989, 18.6. |
anglický název země (Burma) změněn na Myanmar |
| 1989, 20.7. |
|
1990, 27.5.5
|
konaly se volby do Lidového shromáždění, NLD získala 80% mandátů; vojenská junta výsledky voleb neuznala |
1990, 8.8.
|
při zásahu armády proti pokojné demonstraci v Mandalaji zabiti čtyři demonstranti (z toho dva buddhističtí mniši) |
1990, 6.9.
|
sangha zahájila bojkot náboženských obřadů pro příslušníky ozbrojených sil |
1990, 22.10.
|
armáda provedla razie ve více než 300 buddhistických klášterech, internovala řadu mnichů |
1990, 18.12.
|
Sein Win a někteří další delegáti NLD zvolení ve volbách založili na území pod kontrolou karenských povstalců Národní koaliční vládu Barmského svazu |
| 1991, září |
|
| 1991, 14.10. |
Aun Schan Su Ťij obdržela Nobelovu cenu míru za rok 1991 |
1992, 23.4.
|
personální změny ve vedení junty, jejím předsedou se stal generál Than Šwei; určité uvolnění restriktivních opatření, na svobodu propuštěno asi 300 politických vězňů |
1992, 28.4.
|
Dohoda o repatriaci muslimských uprchlíků (rohingya) z Bangladéše do Myanmy |
1992, červenec
|
jmenováno 700 členů nově zřízeného Národního shromáždění pověřeného přípravou ústavy Myanmy |
| 1992, 24.8. |
obnovena výuka na vysokých školách |
| 1992, 1.9. |
Myanmarský svaz přijat zpět do Hnutí nezúčastněných zemí |
| 1992, 26.9. |
zrušeno stanné právo |
| 1993, 9.1. |
první zasedání Národního shromáždění |
1993, 15.9.
|
pod patronací předsedy SLORC Than Šweie založeno Sdružení rozvoje a solidarity Svazu |
1993, 1.10.
|
nejsilnější podzemní etnická skupina, Organizace/Armáda kačjinské nezávislosti, se dohodla s vládou na příměří |
1994, 20.9.
|
Aun Schan Su Ťij se 2x setkala s vůdci vojenského režimu; o jejich jednání nebyla vydána oficiální zpráva |
| 1995, 10.7. |
zrušeno domácí vězení Aun Schan Su Ťij |
| 1995, 28.11. |
z Národního shromáždění vyloučeni delegáti NLD |
1996
|
země EU vyhlásily společnou politiku (common position) vůči Myanmě potvrzující sankce vůči myanmarskému režimu |
| 1997, 22.4. |
vláda USA zakázala nové americké investice v Myanmě |
| 1997, 23.7. |
Myanma se stala členem Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) |
1997, 15.11.
|
rozpuštěna Státní rada pro obnovení zákonnosti a pořádku (SLORC) a místo ní vytvořena Státní rada míru a rozvoje (SPDC) v čele s gen. Than Šweiem |
1998-1999
|
sílí represe proti NLD; stovky aktivistů zatčeny, mnozí členové vystoupili ze strany |
| 2000, duben |
EU zpřísnila sankce vůči Myanmě |
2000, 4.4.
|
Razali Ismail jmenován novým zvláštním vyslancem OSN pro Myanmu |
2000, 22.9.
|
obnoveno domácí vězení Aun Schan Ťij poté, kdy se pokusila vyjet z Rangúnu do Mandalaje |
2000, říjen
|
|
2002, 6.5.
|
domácí vězení Aun Schan Su Ťij zrušeno; je jí povoleno cestovat po zemi |
2003, 30.5.
|
při cestě na sever země přepadli Aun Schan Su Ťij u osady Dipeyin neznámí útočníci, kteří zranili či zabili několik desítek členů jejího doprovodu a účastníků setkání s představitelkou NLD; vláda obvinila z incidentu NLD a Aun Schan Su Ťij byla vzata do "ochranné vazby" |
2003, červenec
|
v USA schválen Zákon o barmské svobodě a demokracii dále zpřísňující sankce vůči Myanmě |
2003, 30.8.
|
čelný představitel SPDC generál Kchin Ňjun jmenován ministerským předsedou Myanmy. Předložil plán reforem, který se stal známým jako "Cestovní mapa k demokracii" |
| 2003, listopad |
obnoveno domácí vězení Aun Schan Su Ťij |
| 2004, 17.5. |
zasedalo Národní shromáždění |
2004, 19.10.
|
Kchin Ňjun obviněn z korupce a dalších přestupků a zbaven úřadu premiéra; novým ministerským předsedou se stal generál Sou Win |
2005, 8.2.
|
zatčeno a uvězněno 30 šanských politiků včetně Kchun Tchun Ua, předsedy Ligy šanských národností pro demokracii |
2005, 21.7.
|
Kchin Ňjun odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na 44 let, dodatečně změněno na domácí vazbu; odsouzeni nebo degradováni byli mnozí jeho stoupenci v armádě a ve státní správě |
2005, 20.9.
|
na Radu bezpečnosti OSN se obrátili s žádostí o zásah v Myanmě v souladu s Chartou OSN bývalý prezident ČR Václav Havel a arcibiskup Desmond Tutu |
2005, 6.11.
|
začal přesun vládních úřadů do Neipyijto, nového hlavního města Myanmarského svazu |
| 2005, 2.12. |
v Radě bezpečnosti OSN se konal brífink o situaci v Myanmě |
| 2005, 5.12. |
zasedalo Národního shromáždění |
2006, 12.2.
|
NLD vyzvala představitele junty, aby svolali zasedání Lidového shromáždění, složeného z původně zvolených poslanců, kteří by de jure uznali vojenskou vládu. SPDC tento návrh odmítla |
2006, 26.4.
|
ministr informací vojenské vlády Tjo Schan oznámil, že vláda neuvažuje o dialogu s NLD |
2006, 29.4.
|
Aun Schan Su Ťij se ohradila proti obvinění, že NLD je ve spojení s "teroristickými organizacemi" |
2006, 27.5.
|
vojenská junta prodloužila domácí vězení Aun Schan Su Ťij o další rok |
2006, 27.6.
|
předseda komise pro svolání Národního shromáždění gen. Thein Sein uvedl, že je zpracováno 75% textu nového ústavního zákona
|
2006, 1.8.
|
americký prezident G.W. Bush podepsal zákon, prodlužující platnost hospodářských sankcí USA vůči Myanmě |
2006, 2.9.
|
myanmarská vojenská vláda oznámila, že Národní shromáždění bude znovu svoláno v druhé polovině října |
2006, 10.9.
|
ministr zahraničí Myanmarského svazu Njan Win se účastnil zasedání šestého sumitu Euroasijského partnerství Evropské unie a Asie (ASEM) v Helsinkách |
2006, 15.9.
|
většina členů Rady bezpečnosti OSN rozhodla, aby RB zařadila Myanmu na pořad jednání |
2006, 27.9.
|
vojenská vláda opětovně internovala Min Kou Naina a dva další bývalé studentské vůdce demokratického hnutí roku 1988 |
2006, 28.9.
|
plánované jednání představitelů vojenské vlády s delegáty podzemního Karenského národního svazu o uzavření příměří bylo odloženo |
| 2006, 29.9. |
Rada bezpečnosti OSN jednala o situaci v Myanmě |
| 2006, 30.9. |
internováni dva významní disidenti, Min Zeija a Pjoum Čjoum |
2006, 3.10.
|
aktivisté demokratické opozice zahájili veřejnou podpisovou kampaň za propuštění Aun Schan Su Ťij a dalších politických vězňů |
2006, 5.10.
|
předsednictvo EU vyjádřilo znepokojení v souvislosti s internacemi studentských a demokratických aktivistů v Myanmě |
| 2006, 10.10. |
zahájeno nové zasedání Národního shromáždění |
2006, 9.11.
|
Ibrahim Gambari, zástupce generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti, vykonal oficiální návštěvu Myanmy |
| 2006, 11.11. |
I. Gambari se v rámci návštěvy Myanmy setkal s Aun Schan Su Tij |
2006
|
Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila přidání Barmy na svůj oficiální program jakožto země, která představuje hrozbu pro celý region následkem vysokého počtu uprchlíků, probíhající občanské války, produkce drog a nekontrolovatelného šíření nebezpečných chorob. |
2007
|
Barma zažila největší protivládní protesty za posledních dvacet let. Tzv. šafránovou revoluci, vedenou buddhistickými mnichy, však armáda tvrdě potlačila a několik desítek lidí při zásahu zahynulo. Po demonstracích následovala rozsáhlá vlna zatýkání. V otřesných podmínkách barmských věznic je drženo více než 1800 politických vězňů, v domácím vězení zůstává i vůdkyně opozice Aun Schan Su Ťij. |
2008
|
Vojenský režim ignoruje požadavky OSN na okamžité zahájení dialogu s demokratickou opozicí a představiteli etnických menšin. Mise zvláštního vyslance OSN Ibrahima Gambariho tak v podstatě selhala. Junta na místo toho uspořádala zfalšované referendum, které schválilo novou ústavu. Ta však počítá s pokračováním vojenské vlády. |
2009
|
Aun Schan Su Ťij je obviněna z porušení podmínek svého domácího vězení, poté co do jejího domu vnikl bez pozvání americký občan John William Yettaw, který tajně přeplaval jezero sousedící s jejím domem. Na závěr nekolikaměsíčního zmanipulovaného procesu je Su Ťij nejprve odsouzena k tříletému vězení s těžkou prací, její trest je však nakonec "zmírněn" na dalších 18 měsíců v domácím vězení. |
2010
|
V listopadu se v Barmě konaly po dvaceti letech parlamentní volby. Hlavní opoziční strana Národní liga pro demokracii se voleb odmítla zúčastnit kvůli nedemokratickému nastavení volebních zákonů a pravidel registrace stran do voleb. Junta měla volby, které provázela řada neregulérností, plně pod kontrolou a vítězem byla vyhlášena prorežimní Strana svazové soudržnosti a rozvoje, která získala více než 76%. Týden po volbách, 13. listopadu, byla po sedmi letech od svého posledního zadržení propuštěna z domácího vězení disidentka Aun Schan Su Ťij. |
2011
|
Parlament, který vzešel z voleb v listopadu 2010, se poprvé sešel 31. ledna 2011. Zasedáním parlamentu vešla v platnost ústava z roku 2008, která nadále zaručuje armádě výrazný podíl na moci - čtvrtinu křesel v parlamentu podle ústavy obsadili zástupci armády, kteří byli jmenováni bez voleb. V únoru parlament zvolil prezidenta Barmy, kterým se stal bývalý premiér Thein Sein. Vůdce dosud vládnoucí vojenské junty Than Šhwe má nadále velký vliv jako předseda Státní nejvyšší rady, která byla ustavena jako poradní orgán vlády v únoru 2011. Podle zdrojů z armády ale bude mít na politiku vlády zásadní vliv. |
Zpracováno podle knihy Jan Bečka: Dějiny Barmy (Myanmy) C 2007 |