Barma (Myanmar) - Historie

Chronologický přehled


400 000 př.n.l.
počátky osídlení Barmy člověkem
11 000 př. n.l.
paleolitická kultura v Horní Barmě známá jako aňjathaská

6000 př.n.l.

 

pozdně paleolitické a raně neolitické sídliště na území Šanského státu (jeskyně Budalin u Taundi)
4000-1000 př.n.l.
naleziště z doby neolitické v oblasti Sakainu a Mandalaje

3000-1000 př.n.l.

 

příchod prvních mon-khmerských a tibetsko-barmských kmenů na území Barmy

1000 př.n.l.

 

naleziště z doby bronzové na horním toku řeky Čjintwinu (pohřebiště u vesnice Ňjaunkam), u řeky Samounu a v oblasti Halinu
500 př.n.l.
sídliště Taunthaman z doby železné u Mandalaje
500 př.n.l.
Pjuové v údolí horního toku Iravadi

200 př.n.l. - 900

 

vznik a rozvoj pjuských městských států (Mainmo, Bin-naka, Beithanou, Halin, Šrí Kšétra
1. tisíciletí n.l.
městské státy Dhaňjawati a Weithali v Arakanu
7.- 8. století
Šrí Kšétra nejvýznamnějším pjuským státem
673-718
v Šrí Kšétře vládla dynastie Vikrama
5.-9. století
počátky monského osídlení v Dolní Barmě
802
pjuská mise, jako součást poselstva z Nan-čao, na čínském dvoře
825
tradiční datum založení města Pegu v Dolní Barmě
839
pjuské město Halin zničeno nájezdy ze státu Nan-čao
9. století
příchod Barmánců do oblasti Ťjauksche v Horní Barmě
849
tradiční datum založení města Pugamu

1044-1077

 

období vlády krále Anoratchy; podrobení Monů a vznik pugamské říše
1084-1112
vládl král Ťjansistha, který usiloval o usmíření Barmánců s Mony

1112-1167

 

panování krále Alaunsijthua; rozvoj písemnictví v barmském jazyce (nápisy na stélách)
1165
sinhálské prameny zaznamenaly válku Lanky s Pugamem
12.- pol.13. stol.
"zlatý věk" Pugamu; období hospodářského a kulturního rozvoje říše
pol.13. stol.
postupný úpadek Pugamu
1277
mongolský vpád do země (bitva u Ngaschaunčjamu)
1287
Mongolové dobyli Pugam; rozpad první barmské říše
1287-1531
období vnitřních sporů a mocenských bojů

1287

 

Monové obnovili království s hlavním městem Martbanem; novou dynastii založil Wariru (1287-1306?)

1298

 

Horní Barmu ovládli "Tři šanští bratři" (Athinkchaya, Makkchaya a Thihathu)
1300-1303
trestné výpravy Mongolů proti "Třem šanským bratrům"
1303
Mongolové se stáhli z Barmy

1312

 

Thihathu, nejmladší ze "Tří šanských bratrů", založil dynastii se sídelním městem Piňja

1315

 

Athinkchaya Sojun (syn Thihathua) vytvořil nové mocenské centrum a dynastii v Sakainu

1364

 

 

Piňju a Sakain ovládli Mo Šanové (příslušníci šanských kmenů z horských údolí); Thatouminpchja založil nové sídelní město Avu a stejnojmennou (šansko-barmskou) dynastii
1368-1401
v Avě vládl král Minťiswasoke
1369
hlavním městem monského království se stalo Pegu
1373-1383
opětovné vpády Mo Šanů do Horní Barmy a boje s Avou
1385-1425
monsko-barmská válka
1404
Narameikcha založil novou arakanskou dynastii Myouhaun

1427

 

na trůn v Avě nastoupil Mouhňjinthatou, první král barmské dynastické větve
1433
založen Myouhaun, nové sídelní město arakanského království
1435
Pegu navštívil benátský kupec Niccolo di Conti

1445

 

 

Avu oblehlo čínské vojsko; Číňané žádali vydání šanského náčelníka Thounganbhwy, který se uchýlil na barmský dvůr; král Narapati se Číňanům podrobil
1453
Sin Sopu se stala monskou královnou
1459
Arakan ovládl Čitágáon
1472-1492
období rozkvětu monského království Pegu za vlády Dhammaseitiho
1496
v Pegu pobýval janovský obchodník Hieronomo de Santo Stefano

1517

 

Myouhaun navštívil portugalský žoldnéř Joáo de Silveira; příslib vojenské pomoci Arakancům
1519
založena portugalská faktorie v Martabanu

1527

 

v boji s Mo Šany padl poslední král Avy Šweinanťjošin (Narapati); Šanové Avu dobyli a vyplenili
1527-1555
v Avě vládnou Šanové
1531-1752
druhá barmská říše Taunngu
1531-1551
vládl král Tapinšweitchi, zakladatel první taunnguské dynastie

1537-1541

 

Tapinšweitchi dobyl monské království v Dolní Barmě; Pegu se stalo (1539) sídelním městem druhé barmské říše
1544
Tapinšweitchi ovládl část Horní Barmy
1549
tažení Tapinšweitchiho proti sianaskému království Ajuthaje
1551-1581
vládl král Bhuyinnaun

1554-1558

 

Bhuyinnaun si podrobil horské šanské státy v Horní Barmě a Lan Nu (Čijang Maj)
1564
Barmánci dobyli Ajuthaju a ovládli Tenaserim
2. pol. 16.století
Bhuyinnaun bojuje s laoským králem Setthathiratem
1568-1569
nové tažení Bhuyinnauna proti Ajuthaje; město dobyto dne 8.8.1569
1568-1570
povstání proti Barmáncům v Ajuthaje a v Čijang Maji
1587
Siam obnovil nezávislost

1585-1593

 

vojenská tažení krále Nandabhuyina proti Ajuthaje; vítězství Siamců v bitvě u Nong Sarai (1593)
1591
nezávislost na barmské říši získalo laoské království Luang Phrabang
1593
Monové povstali proti Barmáncům

1595

 

od taunnguské říše se odtrhla Čijang Maj; do Dolní Barmy vtrhli Siamci

1599

 

 

Arakanci se postavili proti Barmáncům, dobyli Syriam a spolu s vojskem taunnguského vládce oblehli Pegu; král Nandabhuyin zajat a popraven; konec první taunnguské dynastie
1599-1605
vládl Ňjaunyam, zakladatel obnovené taunnguské dynastie
1600-1612
v Syriamu vládl portugalský žoldnéř Philip de Brito
1605-1628
vládl král Anaukbheklun
1610
holandská Východoindická společnost otevřela faktorii v Myouhaunu

1612

 

 

během tažení do Dolní Barmy Anaukbheklun dobyl Syriam a dal popravit de Brita a jeho spojence, bývalého taunnguského krále Natšinnauna
1615
Anaukbheklun opětovně získává moc v Čijang Maji

1629-1648

 

 

vládl král Thalun; období rozvoje taunnguské říše; uskutečněny správní reformy, navazovány obchodní styky s Holanďany a Angličany; hlavním městem říše se stala Ava (1634)

1635

 

 

král Thalun přijal zástupce holandské Východoindické společnosti, Direka Steura a Wiert Jansen Poptá; v Syriamu Holanďané zřídili a do roku 1679 provozovali faktorii
1635-1638
provedeno sčítání obyvatelstva v Barmě
1647-1657
v Syriamu provozovala faktorii anglická Východoindická společnost

1650

 

poslední císař svržené mingské dynastie Jung-li se uchýlil do Avy; (1662) vydán Číňanům, kteří vtrhli do Barmy a ohrožovali Avu
1663
Arakan ztratil Čitágáon

1677

 

holandská a anglická Východoindická společnost uzavřely faktorie v Barmě
1709
Britové obnovili činnost své faktorie v Syriamu
1725
Barmánci ztratili Čijang Maj
1729
Francouzi zřídili faktorii v Syriamu
1738
manípurský nájezd do centra Horní Barmy
1740
povstání Monů v Dolní Barmě

1750

 

 

Monové vyslali poselstvo ke generálnímu guvernérovi francouzských držav v Indii J. F. Dupleixovi; do Pegu přijel francouzský vyslanec Sieur de Bruno

1752

 

 

 

Monové dobyli a zničili Avu; pád druhé barmské říše. U Aun Zeija, starosta hornobarmské vesnice Muschoubou, zahájil odpor proti Monům, v roce 1753 se nechal korunovat jako Alaunbhuya; založil novou dynastii a třetí barmskou říši Kounbhaun

1753

 

Angličané zřídili vojenskou základnu na ostrově Negrais (Hainťi) v ústí řeky Basein

1755-1757

 

Alaunbhuya uskutečnil tažení na jih země; obsadil Syriam (1756), Pegu (1757) a ovládl monské království
1757
Alanbhuya podnikl tažení proti šanským státům v Horní Barmě
1758
barmská vojska dobyla Manípur
1759
Barmánci obsadili ostrov Negrais

1760

 

vojenské tažení proti Ajuthaje; při obléhání města utrpěl Alaunbhuya vážné zranění a při ústupu do Barmy zemřel

1763-1776

 

vládl Schinpchyušin, který vojenskými výboji v Siamu rozšířil území kounbhaunské říše; Barmánci dobyli sídelní město Ajuthaju (1767)
1765-1769
odraženy čtyři vpády čínských vojsk do Barmy
1770
barmské vojsko potlačilo povstání v Manípuru
1773
monské povstání na jihu Barmy

1770-1780

 

Barmánci ztratili kontrolu v Siamu, Čijang Maji, království Luang Phrabang a Vientiane v Laosu
1784-1785
kounbhaunská říše anektovala Arakan

1794

 

potlačeno povstání v Arakanu; první konflikty Barmánců s Brity na západních hranicích kounbhaunské říše
1795 anglické poselstvo Michaela Symese k barmskému dvoru
1796-1798 Hiram Cox britským rezidentem u barmského dvora
1798 nové povstání v Arakanu
1802 druhá Symesova mise do Barmy

1811

 

 

 

Čjin Pjam, vůdce arakanských povstalců, se uchýlil na britské území v Indii, odkud podnikal výpady do Arakanu. Faktické přerušení oficiálních vztahů barmského dvora s anglickou Východoindickou společností

1813

 

Barmánci vyslali vojsko do Manípuru, kde dosadili na trůn svého chráněnce
1817
na trůn v Ásámu se dostal s pomocí Barmánců Candrakantha Singh
1821
barmské vojsko obsadilo Ásám

1823, září

 

srážky barmských a britských vojenských jednotek u pohraniční řeky Náf v Arakanu

1824, leden

 

barmská vojska vtrhla do Kačháru prohlášeného Brity za chráněné území; srážky Barmánců s Brity v Manípuru
1824, 5.3.
Východoindická společnost vyhlásila válku kounbhaunské říši
1824-1826
první anglo-barmská válka
1824
britský expediční sbor dobyl Tenaserim
1824, 11.5.
Britové se zmocnili Rangúnu
1825
britské oddíly postupně obsadily Arakan, Ásám, Manípur a Káčhar

1825, 1.4.

 

v bitvě u Dhanapchyu v Dolní Barmě zabit vrchní velitel barmské armády Maha Bandhula

1826, 24.2.

 

 

v Yantapou podepsána britsko-barmská mírová dohoda; barmská říše ztratila Arakan a Tenaserim, zřekla se nároku na Ásám a Manípur a zavázala se zaplatit válečnou náhradu
1826-1827
J. Crawfurd britským rezidentem na dvoře v Avě
1830-1837
na dvoře v Avě působil jako britský rezident Henry Burney
1840
uzavření britské rezidentury v barmském sídelním městě
1852-1853
druhá anglo-barmská válka, Britové zabrali Dolní Barmu

1852, 20.12.

 

anektované území v Dolní Barmě se stalo britskou provincií s centrem v Pegu
1853, květen
ukončení druhé války
1853-1878
vládl král Mintoun; uskutečněny správní a hospodářské reformy
1856
do Londýna a Paříže vyslána barmská diplomatická mise

1860

 

Mandalaj se stala novým (a posledním) hlavním městem kounbhaunské říše

1862

 

uzavřena britsko-barmská obchodní dohoda; Arakan, Tenaserim a Pegu sloučeny v jednu provincii známou jako Britská Barma
1867
podepsána britsko-barmská smlouva
1871
v Mandalaji se konal pátý velký buddhistický koncil
1872-1874
barmské diplomatické mise v Evropě
1878
vlády se ujal král Thipo; Britové rozpoutali protibarmskou kampaň
1879, říjen
uzavření britské rezidentury v Mandalaji
1883
barmská diplomatická mise ve Francii

1885, srpen

 

barmská ministerská rada (hlutto) uložila pokutu britské dřevařské společnosti Bombay-Burmah Trading Corporation
1885, 22.10.
britské ultimatum barmskému dvoru
1885, 14.11.
začátek třetí anglo-barmské války, Britové zaútočili na Horní Barmu
1885, 28.11.
Britové obsadili Mandalaj

1885, 29.11.

 

král Thipo a jeho manželka královna Supchuyalat odvezeni do vyhnanství v Indii

1886, 1.1.

 

indický místokrál lord Dufferin oznámil, že kounbhaunské království se stalo součástí britské říše

1886, 26.2.

 

Barma prohlášena provincií Britské Indie v čele s hlavním komisařem (od roku 1897 místoguvernérem, od roku 1923 guvernérem)

1886-1895

 

ozbrojený vlastenecký odpor proti britské anexi v Horní Barmě a v šanských státech
1906
v Rangúnu založeno Sdružení mladých buddhistů

1920, září

 

Sdružení mladých buddhistů reorganizováno na Obecnou radu barmských organizací

1920, 4.12.

 

začátek stávky studentů Rangúnské univerzity a hnutí za zakládaní "národních" (barmských) škol

1923, 2.1.

 

nabyly účinnosti Montaguovy-Chelmsfordovy správní reformy známé jako diarchie
1930-1932
rolnické povstání vedené Schaya Samem

1930, květen

 

založeno Sdružení Dou Bama (Naše Barma/My Barmánci) ustaven Svaz studentů Rangúnské univerzity

1935

 

schválen Zákon o správě Barmy (Government of Burma Act, 1935), známý též jako ústava z roku 1935

1936, listopad

 

založen Svaz studentů Barmy; první volby do nového zákonodárného orgánu (parlamentu)

1937, 1.4.

 

vstoupil v platnost Zákon o správě Barmy. Barma oddělena administrativně od Britské Indie jako separátní korunní kolonie
1938, 8.1.
dělníci ropné společnosti Burma Oil zahájili v Horní Barmě stávku
1938, červenec
barmsko-indické srážky v Rangúnu

1938, listopad

 

stávkující dělníci z Horní Barmy uskutečnili "hladový" manifestační pochod do Rangúnu

1938, 20.12.

 

policie zasáhla proti studentské demonstraci v Rangúnu; o život přišel jeden z jejích vůdců, Aun Ťjo
1939, leden
založena Organizace rolníků Barmy

1939, 10.2.

 

policie rozehnala střelbou pokojnou manifestaci v Mandalaji (zabito 17 osob)
1939, 15.8.
vznikla Komunistická strana Barmy

1939, říjen

 

ustaven koaliční Blok svobody sdružující hlavní politické strany a organizace národního hnutí

1939, prosinec

 

tajně ustavena Lidová revoluční strana jako podzemní složka osvobozeneckého hnutí
1940, leden
založen Všebarmský odborový kongres

1940, květen

 

vstoupil v platnost Zákon o obraně Barmy (Defence of Burma Act), na jehož základě byla v létě internována většina vůdců Bloku svobody

1940, listopad

 

Aun Schan, jeden z čelných představitelů národního hnutí, se tajně dostal do Japonska

1941

 

 

 

vůdci Lidové revoluční strany se dohodli na spolupráci s Japonci; na ostrově Chaj-nanu a Taiwanu poskytli Japonci vojenský výcvik třiceti mladým barmským dobrovolníkům v čele s Aun Schanem, později známým jako Yebho thoumčjeip (Třicet druhů)
1941, 28.12.
v Bangkoku založena Armáda nezávislosti Barmy
1941, prosinec
japonské válečné operace v Barmě
1942-1945
období japonské okupace země

1942, červenec

 

rozpuštěna Armáda nezávislosti Barmy a vytvořena Armáda obrany Barmy
1943, 1.8.
vyhlášena "nezávislost" Barmy
1943, 26.8.
Armáda obrany Barmy reorganizována jako Barmská národní armáda
1944, 4.8.
tajně ustavena Liga boje proti fašismu a za svobodu lidu
1945, 27.3.
počátek protijaponského povstání
1945, květen
zveřejněna programová prohlášení Ligy
1945, 17.5.
v Londýně vydána Bílá kniha o Barmě (White Paper on Burma)

1945, 30.5.

 

Barmská národní armáda uznána Brity jako dočasný spojenec pod jménem Vlastenecké síly Barmy
1945, srpen
ukončení vojenských operací v Barmě proti Japoncům

1945, 6.9.

 

 

jednání vrchního velitele spojeneckých vojsk Louise Mountbattena s představiteli Ligy o reorganizaci Vlasteneckých sil Barmy v Kandy (Cejlon)
1945, září
založena Socialistická strana Barmy

1945, listopad

 

vytvořena polovojenská Organizace lidových dobrovolníků podporující Ligu
1946, 21.1.
první sjezd Ligy proti fašismu a za svobodu lidu

1946, březen

 

 

Thakchin Sou založil Komunistickou stranu Rudé vlajky, která se odštěpila od většinové Komunistické strany Barmy a v červenci téhož roku přešla do ilegality
1946, 24.9.
v Barmě se uskutečnila generální stávka

1946, 28.9.

 

jmenována nová Výkonná rada guvernéra s Aun Schanem jako místopředsedou
1946, 12.10.
Komunistická strana Barmy vyloučena z Ligy

1947, 27.1.

 

v Londýně podepsána Dohoda Aun Schana s Attleem (Aung San-Attlee Agreement)

1947, 3.2.

 

jednání v Pinloumu o uspořádání národnostních vztahů v nezávislé Barmě
1947, 9.4.
volby do Ústavodárného shromáždění
1947, 19.7.
zavražděn Aun Schan a šest dalších členů Výkonné rady guvernéra
1947, 2.8.
vytvořena prozatímní národní vláda v čele s U Nuem

1947, 17.10.

 

v Londýně podepsána Dohoda Nua s Attleem (Nu-Attlee Agreement) o nezávislosti Barmy
1948, 4.1.
vyhlášení nezávislosti republiky Barmský svaz

1948, 27.3.

 

Komunistická strana Barmy přešla do ilegality; začátek občanské války
1948, duben
Barma přijata do OSN

1948, 29.7.

 

boj proti vládě zahájila většina příslušníků Organizace lidových dobrovolníků
1948, červen
k povstalcům se připojily tři armádní prapory

1948, podzim

 

proti vládě vystoupily oddíly Organizace karenské národní obrany a Organizace monské národní obrany
1949, březen
boje u Rangúnu
1949, březen
založena podzemní Lidově demokratická fronta
1949, 9.12.
Barma uznala ČLR

1949-1950

 

vláda postupně dosáhla zvratu v občanské válce a dobyla zpět řadu oblastí obsazených povstalci
1950, leden
vpád kuomintangských jednotek do severních oblastí Barmy
1950, prosinec
založena Dělnická a rolnická strana Barmy
1951, červen
první parlamentní volby, v nichž Liga získala většinu mandátů
1951, 7.7.
Barma a Indie podepsaly smlouvu o přátelství
1952, 25.6.
Barma a Pákistán uzavřely smlouvu o přátelství
1952, srpen
vyhlášen osmiletý hospodářský plán Pyijtotha
1953, 17.3.
Barma vypověděla americkou hospodářskou pomoc
1953, 25.3.
Barma se obrátila na OSN se stížností na kuomintangskou agresi
1954, 1.6.
zřízen Karenský svazový stát
1954, 5.11.
podepsána separátní mírová smlouva mezi Japonskem a Barmou
1955, 6.1.
jugoslávský prezident Tito na státní návštěvě v Barmě

1955, 18.4.

 

barmská delegace v čele s premiérem U Nuem se účastnila konference v Bandungu
1956, březen
byla založena Fronta národní jednoty

1956, 27.4.

 

druhé parlamentní volby; z 240 mandátů získala Liga 145 a Fronta národní jednoty 47

1958, květen

 

rozkol Ligy proti fašismu a za svobodu lidu na dvě samostatné strany - Čistou Ligu a Stabilní Ligu

1958, červenec

 

v rámci amnestie se vzdala většina příslušníků Organizace lidových dobrovolníků
1958-1960
úřednická vláda generála Nei Wina

1960, 23.1.

 

v Pekingu podepsána Smlouva o přátelství a vzájemném neútočení mezi Barmským svazem a Čínskou lidovou republikou

1960, 6.4.

 

volby do Dolní sněmovny, které přesvědčivě vyhrála U Nuova Čistá Liga (Svazová strana)

1960, říjen

 

podepsána Hraniční smlouva Barmského svazu s Čínskou lidovou republikou

1961, 1.8.

 

parlament schválil Zákon o vyhlášení buddhismu státním náboženstvím
1961, září
Barma se podílí na založení Hnutí nezúčastněných zemí
1962, leden
rozkol Svazové strany
1962, 2.3.
vojenský převrat, moc přejímá Revoluční rada generála Nei Wina
1962, 3.3.
rozpuštěn parlament a pozastavena platnost ústavy

1962, 9.3.

 

generál Nei Win převzal nejvyšší zákonodárnou, výkonnou a právní moc
1962, 30.4.
zveřejněna deklarace Barmská cesta k socialismu
1962, 4.7.
založena Strana barmského socialistického programu

1962, 8.7.

 

 

proti stávkujícím studentům Rangúnské univerzity zasáhly bezpečnostní oddíly; 16 studentů zabito, více než 40 zraněno; zničena budova RUSU

1963, 1.1.

 

znárodněna společnost Burma Oil Company a Indo-Burman Petroleum
1963, 17.1.
zveřejněna filosofie BSPP (Systém vztahů člověka a prostředí)
1963, 23.2.
znárodněny banky

1963, 25.3.

 

přijat Zákon o ochraně práv rolníků a Zákon o pachtovném (The Peasants'Rights Protection Law; The Tenancy Law)

1963, 1.10.

 

znárodněn obchod s dřevem a obchodní společnosti s podílem cizího kapitálu

1963, 19.10.

 

vstoupil v platnost Zákon o znárodňování průmyslu (The Enterprises Nationalisation Law)
1963, listopad
Revoluční rada vedla jednání s delegacemi podzemních organizací

1964, 28.3.

 

zakázány všechny legální politické strany a organizace (s výjimkou BSPP)
1964, 16.4.
znárodnění exportu a větší části vnitřního obchodu
1964, 17.5.
zrušena platnost 50 a 100 kyatových bankovek
1964, 20.10.
v Sakainu byla otevřena Akademie pro rozvoj národností

1965, 18.1.

 

znárodněny společnosti Burma Corporation a Bombay-Burmah Trading Corporation
1965, 1.4.
zestátněny střední soukromé školy
1965, 7.4.
Revoluční rada rozhodla zrušit placení pachtovného

1965, 5.8.

 

podle oficiální informace opustilo od roku 1963 Barmu 96 800 Indů a 26 333 Pákistánců
1966, 9.5.
Barma a Pákistán podepsaly dohodu o vymezení hranic

1966, září

 

uvolněn obchod s více než třiceti druhy spotřebního zboží a se dřevem
1967, 10.3.
podepsána dohoda o vymezení hranic Barmy s Indií
1967, 26.6.
počátek barmsko-čínských srážek v Rangúnu

1968, 29.11.

 

generál Nei Win požádal bývalého premiéra U Nua a 32 dalších politiků, aby ustavili poradní výbor národní jednoty
1969, 2.6.
generál Nei Win odmítl doporučení Poradního výboru

1969, listopad

 

 

bývalý premiér U Nu získal politický azyl v Thajsku, kde spolu s dalšími exilovými politiky založil Stranu parlamentní demokracie a vyhlásil boj Nei Winově vládě

1970, 13.11.

 

armáda dobyla ústředí Komunistické strany Rudé vlajky a zajala jejího předsedu Thakchin Soua

1971, 28.6.

 

zasedal první sjezd BSPP; schválen dvacetiletý plán hospodářského rozvoje

1971, srpen

 

Nei Winova oficiální návštěva ČLR; normalizace vztahů mezi oběma zeměmi
1972, 15.3.
změny ve správním systému a reorganizace vlády

1972, 20.4.

 

Nei Win a dvacet dalších vysokých důstojníků zanechalo aktivní služby v armádě
1972, 7.8.
soudní pravomoc přešla na lidové soudy
1973, 15.12.
v lidovém referendu schválen nový ústavní zákon Barmy

1974, 4.1.

 

ústava vstoupila v platnost; název státu změněn na Socialistická republika Barmský svaz
1974, 10.2.
volby do Lidového shromáždění

1974, 2.3.

 

Revoluční rada ukončila svou činnost, jmenována nová vláda; Nei Win se stal prezidentem republiky

1974, 13.5.

 

stávka dělníků v Čjauku proti drahotě a nedostatku potravin se rozšířila do dalších ropných závodů a do továren v Rangúnu

1974, 6.6.

 

policejní zásah proti stávkujícím dělníkům v Rangúnu si vyžádal oběti na životech
1974, 25.11.
v New Yorku zemřel bývalý generální tajemník OSN U Thant

1974, prosinec

 

stávka na Rangúnské univerzitě v souvislosti s pohřbem U Thanta; nepokoje ve městě potlačila policie

1975-1976

 

nové protivládní demonstrace na Rangúnské a Mandalajské univerzitě

1976

 

 

vznikla mezinárodní Poradní skupina pomoci Barmě (Burma Aid Consultative Group) ustavena podzemní Národně demokratická fronta, sdružující hlavní etnické odbojové strany

1976, 10.9.

 

v Rangúnu vedeno soudní přelíčení se skupinou armádních důstojníků obviněných z pokusu o státní převrat

1976, 18.9.

 

Lidové shromáždění schválilo Zákon o soukromém podnikání (The Rights of Priváte Enterprise Law)
1979, 28.9.
Barma vystoupila z Hnutí nezúčastněných zemí

1980, 24.5.

 

do Rangúnu svolána kongregace buddhistické sanghy; schválila opatření k "očištění, šíření a propagaci víry"
1980, 29.7.
na základě vládní amnestie se do Barmy vrátil bývalý premiér U Nu

1981, listopad

 

Nei Win abdikoval na úřad prezidenta republiky; novým prezidentem zvolen San Ju
1982, říjen
Lidové shromáždění schválilo nový Zákon o barmském občanství
1984-1985
vládní jednotky uskutečnily rozsáhlé operace proti ilegálním silám
1987, 1.9.
vláda uvolnila obchod s rýží a se zemědělskými plodinami
1987, 5.9.
zrušení platnosti bankovek v hodnotě 23, 35 a 75 kyatů
1987, září
studenti Rangúnské univerzity demonstrovali proti politice vlády

1987, 11.12.

 

VS OSN schválilo žádost Barmy o udělení statutu "nejméně rozvinuté země"
1988, 3.3.
velké studentské demonstrace v Rangúnu
1988, červen
sílí protivládní protestní hnutí; nepokoje se šíří i mimo Rangún

1988, 23.7.

 

 

mimořádný sjezd BSPP; Nei Win odstoupil z funkce předsedy strany a San Ju abdikoval jako prezident republiky; novým předsedou BSPP zvolen Sein Lwin
1988, 27.7.
Lidové shromáždění zvolilo Sein Lwina prezidentem republiky

1988, 8.8.

 

 

demonstrace a generální stávka v Rangúnu; při zásahu armády zastřeleno či zraněno několik tisíc osob; další tisíce demonstrantů vzaty do vazby

1988, 8.-14.8.

 

protivládní demonstrace se rozšířily do více než čtyřiceti měst, do protestních akcí se zapojily statisíce osob
1988, 12.8.
Sein Lwin podal rezignaci
1988, 19.8.
prezidentem republiky a předsedou BSPP se stal dr. Maun Maun

1988, 8.9.

 

U Nu, jeden z vůdců demokratické opozice oznámil, že vytvořil "paralelní vládu"

1988, 18.9.

 

 

vojenský převrat; moc převzala Rada pro obnovení zákonnosti a pořádku (SLORC) vedená generálem So Maunem; vyhlášeno stanné právo; název státu změněn na Barmský svaz

1988, 20.9.

 

vznikla vojenská vláda v čele se So Maunem jako ministerským předsedou

1988, 27.9.

 

 

 

Aun Ďi, Tin U a Aun Schan Su Ťij založili Národní ligu pro demokracii (NLD); vedoucí představitelé bývalé BSPP ustavili Stranu národní jednoty; vláda vydala Zákon o registraci politických stran (do května 1990 se registrovalo více než 300 stran)

1988, 5.11.

 

studentští aktivisté založili na území kontrolovaném karenskými povstalci Demokratickou frontu studentů Barmy
1988, 18.11.
ilegální opoziční síly vytvořily Demokratickou alianci Barmy

1989-1997

 

junta postupně uzavřela dohody o příměří s většinou podzemních organizací

1989, 17.4.

 

 

vzpoura ozbrojených oddílů Waů dosud spolupracujících s komunisty proti vedení strany v Panschamu; rozpad Komunistické strany Barmy
1989, 18.6.
anglický název země (Burma) změněn na Myanmar
1989, 20.7.
Aun Schan Su Ťij a Tin U odsouzeni k domácímu vězení

1990, 27.5.5

 

konaly se volby do Lidového shromáždění, NLD získala 80% mandátů; vojenská junta výsledky voleb neuznala

1990, 8.8.

 

při zásahu armády proti pokojné demonstraci v Mandalaji zabiti čtyři demonstranti (z toho dva buddhističtí mniši)

1990, 6.9.

 

sangha zahájila bojkot náboženských obřadů pro příslušníky ozbrojených sil

1990, 22.10.

 

armáda provedla razie ve více než 300 buddhistických klášterech, internovala řadu mnichů

1990, 18.12.

 

 

Sein Win a někteří další delegáti NLD zvolení ve volbách založili na území pod kontrolou karenských povstalců Národní koaliční vládu Barmského svazu
1991, září
domácí vězení Aun Schan Su Ťij prodlouženo o tři roky
1991, 14.10.
Aun Schan Su Ťij obdržela Nobelovu cenu míru za rok 1991

1992, 23.4.

 

 

personální změny ve vedení junty, jejím předsedou se stal generál Than Šwei; určité uvolnění restriktivních opatření, na svobodu propuštěno asi 300 politických vězňů

1992, 28.4.

 

Dohoda o repatriaci muslimských uprchlíků (rohingya) z Bangladéše do Myanmy

1992, červenec

 

jmenováno 700 členů nově zřízeného Národního shromáždění pověřeného přípravou ústavy Myanmy
1992, 24.8.
obnovena výuka na vysokých školách
1992, 1.9.
Myanmarský svaz přijat zpět do Hnutí nezúčastněných zemí
1992, 26.9.
zrušeno stanné právo
1993, 9.1.
první zasedání Národního shromáždění

1993, 15.9.

 

pod patronací předsedy SLORC Than Šweie založeno Sdružení rozvoje a solidarity Svazu

1993, 1.10.

 

nejsilnější podzemní etnická skupina, Organizace/Armáda kačjinské nezávislosti, se dohodla s vládou na příměří

1994, 20.9.

 

Aun Schan Su Ťij se 2x setkala s vůdci vojenského režimu; o jejich jednání nebyla vydána oficiální zpráva
1995, 10.7.
zrušeno domácí vězení Aun Schan Su Ťij
1995, 28.11.
z Národního shromáždění vyloučeni delegáti NLD

1996

 

země EU vyhlásily společnou politiku (common position) vůči Myanmě potvrzující sankce vůči myanmarskému režimu
1997, 22.4.
vláda USA zakázala nové americké investice v Myanmě
1997, 23.7.
Myanma se stala členem Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN)

1997, 15.11.

 

 

rozpuštěna Státní rada pro obnovení zákonnosti a pořádku (SLORC) a místo ní vytvořena Státní rada míru a rozvoje (SPDC) v čele s gen. Than Šweiem

1998-1999

 

sílí represe proti NLD; stovky aktivistů zatčeny, mnozí členové vystoupili ze strany
2000, duben
EU zpřísnila sankce vůči Myanmě

2000, 4.4.

 

Razali Ismail jmenován novým zvláštním vyslancem OSN pro Myanmu

2000, 22.9.

 

obnoveno domácí vězení Aun Schan Ťij poté, kdy se pokusila vyjet z Rangúnu do Mandalaje

2000, říjen

 

Aun Schan Su Ťij se údajně setkala a tajně jednala s představiteli SPDC

2002, 6.5.

 

domácí vězení Aun Schan Su Ťij zrušeno; je jí povoleno cestovat po zemi

2003, 30.5.

 

 

 

při cestě na sever země přepadli Aun Schan Su Ťij u osady Dipeyin neznámí útočníci, kteří zranili či zabili několik desítek členů jejího doprovodu a účastníků setkání s představitelkou NLD; vláda obvinila z incidentu NLD a Aun Schan Su Ťij byla vzata do "ochranné vazby"

2003, červenec

 

v USA schválen Zákon o barmské svobodě a demokracii dále zpřísňující sankce vůči Myanmě

2003, 30.8.

 

 

čelný představitel SPDC generál Kchin Ňjun jmenován ministerským předsedou Myanmy. Předložil plán reforem, který se stal známým jako "Cestovní mapa k demokracii"
2003, listopad
obnoveno domácí vězení Aun Schan Su Ťij
2004, 17.5.
zasedalo Národní shromáždění

2004, 19.10.

 

Kchin Ňjun obviněn z korupce a dalších přestupků a zbaven úřadu premiéra; novým ministerským předsedou se stal generál Sou Win

2005, 8.2.

 

zatčeno a uvězněno 30 šanských politiků včetně Kchun Tchun Ua, předsedy Ligy šanských národností pro demokracii

2005, 21.7.

 

 

Kchin Ňjun odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na 44 let, dodatečně změněno na domácí vazbu; odsouzeni nebo degradováni byli mnozí jeho stoupenci v armádě a ve státní správě

2005, 20.9.

 

 

na Radu bezpečnosti OSN se obrátili s žádostí o zásah v Myanmě v souladu s Chartou OSN bývalý prezident ČR Václav Havel a arcibiskup Desmond Tutu

2005, 6.11.

 

začal přesun vládních úřadů do Neipyijto, nového hlavního města Myanmarského svazu
2005, 2.12.
v Radě bezpečnosti OSN se konal brífink o situaci v Myanmě
2005, 5.12.
zasedalo Národního shromáždění

2006, 12.2.

 

 

NLD vyzvala představitele junty, aby svolali zasedání Lidového shromáždění, složeného z původně zvolených poslanců, kteří by de jure uznali vojenskou vládu. SPDC tento návrh odmítla

2006, 26.4.

 

ministr informací vojenské vlády Tjo Schan oznámil, že vláda neuvažuje o dialogu s NLD

2006, 29.4.

 

Aun Schan Su Ťij se ohradila proti obvinění, že NLD je ve spojení s "teroristickými organizacemi"

2006, 27.5.

 

vojenská junta prodloužila domácí vězení Aun Schan Su Ťij o další rok

2006, 27.6.

 

předseda komise pro svolání Národního shromáždění gen. Thein Sein uvedl, že je zpracováno 75% textu nového ústavního zákona

2006, 1.8.

 

americký prezident G.W. Bush podepsal zákon, prodlužující platnost hospodářských sankcí USA vůči Myanmě

2006, 2.9.

 

myanmarská vojenská vláda oznámila, že Národní shromáždění bude znovu svoláno v druhé polovině října

2006, 10.9.

 

 

ministr zahraničí Myanmarského svazu Njan Win se účastnil zasedání šestého sumitu Euroasijského partnerství Evropské unie a Asie (ASEM) v Helsinkách

2006, 15.9.

 

většina členů Rady bezpečnosti OSN rozhodla, aby RB zařadila Myanmu na pořad jednání

2006, 27.9.

 

vojenská vláda opětovně internovala Min Kou Naina a dva další bývalé studentské vůdce demokratického hnutí roku 1988

2006, 28.9.

 

 

plánované jednání představitelů vojenské vlády s delegáty podzemního Karenského národního svazu o uzavření příměří bylo odloženo
2006, 29.9.
Rada bezpečnosti OSN jednala o situaci v Myanmě
2006, 30.9.
internováni dva významní disidenti, Min Zeija a Pjoum Čjoum

2006, 3.10.

 

aktivisté demokratické opozice zahájili veřejnou podpisovou kampaň za propuštění Aun Schan Su Ťij a dalších politických vězňů

2006, 5.10.

 

předsednictvo EU vyjádřilo znepokojení v souvislosti s internacemi studentských a demokratických aktivistů v Myanmě
2006, 10.10.
zahájeno nové zasedání Národního shromáždění

2006, 9.11.

 

Ibrahim Gambari, zástupce generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti, vykonal oficiální návštěvu Myanmy
2006, 11.11.
I. Gambari se v rámci návštěvy Myanmy setkal s Aun Schan Su Tij

2006

 

 

 

Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila přidání Barmy na svůj oficiální program jakožto země, která představuje hrozbu pro celý region následkem vysokého počtu uprchlíků, probíhající občanské války, produkce drog a nekontrolovatelného šíření nebezpečných chorob.

2007

 

 

 

 

 

 

Barma zažila největší protivládní protesty za posledních dvacet let. Tzv. šafránovou revoluci, vedenou buddhistickými mnichy, však armáda tvrdě potlačila a několik desítek lidí při zásahu zahynulo. Po demonstracích následovala rozsáhlá vlna zatýkání. V otřesných podmínkách barmských věznic je drženo více než 1800 politických vězňů, v domácím vězení zůstává i vůdkyně opozice Aun Schan Su Ťij.

2008

 

 

 

 

 

Vojenský režim ignoruje požadavky OSN na okamžité zahájení dialogu s demokratickou opozicí a představiteli etnických menšin. Mise zvláštního vyslance OSN Ibrahima Gambariho tak v podstatě selhala. Junta na místo toho uspořádala zfalšované referendum, které schválilo novou ústavu. Ta však počítá s pokračováním vojenské vlády.

2009

 

 

 

 

 

Aun Schan Su Ťij je obviněna z porušení podmínek svého domácího vězení, poté co do jejího domu vnikl bez pozvání americký občan John William Yettaw, který tajně přeplaval jezero sousedící s jejím domem. Na závěr nekolikaměsíčního zmanipulovaného procesu je Su Ťij nejprve odsouzena k tříletému vězení s těžkou prací, její trest je však nakonec "zmírněn" na dalších 18 měsíců v domácím vězení.

2010

 

 

 

 

 

 

 

 

V listopadu se v Barmě konaly po dvaceti letech parlamentní volby. Hlavní opoziční strana Národní liga pro demokracii se voleb odmítla zúčastnit kvůli nedemokratickému nastavení volebních zákonů a pravidel registrace stran do voleb. Junta měla volby, které provázela řada neregulérností, plně pod kontrolou a vítězem byla vyhlášena prorežimní Strana svazové soudržnosti a rozvoje, která získala více než 76%. Týden po volbách, 13. listopadu, byla po sedmi letech od svého posledního zadržení propuštěna z domácího vězení disidentka Aun Schan Su Ťij.

2011

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Parlament, který vzešel z voleb v listopadu 2010, se poprvé sešel 31. ledna 2011. Zasedáním parlamentu vešla v platnost ústava z roku 2008, která nadále zaručuje armádě výrazný podíl na moci - čtvrtinu křesel v parlamentu podle ústavy obsadili zástupci armády, kteří byli jmenováni bez voleb. V únoru parlament zvolil prezidenta Barmy, kterým se stal bývalý premiér Thein Sein. Vůdce dosud vládnoucí vojenské junty Than Šhwe má nadále velký vliv jako předseda Státní nejvyšší rady, která byla ustavena jako poradní orgán vlády v únoru 2011. Podle zdrojů z armády ale bude mít na politiku vlády zásadní vliv.
Zpracováno podle knihy Jan Bečka: Dějiny Barmy (Myanmy) C 2007

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY


Historie - Barmské říše

Historie - Období britské nadvlády

Historie - II.světová válka a boj za osvobození

Historie - Občanská válka (1948-1962)

Historie - Junta (1962-2010)

Historie - Současnost

Historie - Významné osobnosti

Zájezdy Barma

TOP Barma - To nejlepší z Barmy - výběr z mapy

Ceník - aktuální ceník všech zájezdů

Letenky - rezervace letenky

Objednávka zájezdu - formulář pro nezávaznou objednávku

Hotely - přehled doporučovaných hotelů